Většina učitelů se brání reformám škol

Eliška Bártová Eliška Bártová
30. 6. 2006 11:45
Praha - Učitelé mají poslední rok na to, aby školy od základu proměnili. Místo biflování se děti mají vzdělávat. Pětina škol s reformou ani nezačala.
V první třídě se tvrdě pracuje
V první třídě se tvrdě pracuje | Foto: Ludvík Hradilek

Z otevřených dveří třídy na základní škole Křesomyslova v Praze 4 se ozývá křik. Některé děti pobíhají po místnosti, jiné v klidu sedí na zemi, na lavicích a kreslí. "Kreslím svoji roli v pohádce Královna koloběžka, kterou teď zkoušíme hrát," vysvětluje Markéta z 3. B. "Jsem Zdenička."

Za chvíli přichází třídní učitelka a obrázky lepí na zeď. Bude z nich výstava. "Touto hodinou se moc konkrétního nenaučí," říká Jana Mikulecká. "Ale tím, že nakreslí svoji roli ve hře, kterou teď měsíc zkoušíme, si uvědomí, co hrají, v jakém prostředí. Naučí se práci dokončit, uzavřít a přemýšlet nad tím, co dělají."

Děti, které dnes hodina nebaví, posedávají vzadu. Markéta i její kamarádky jsou ale spokojené. "Baví mě to, můžeme si dělat, co chceme, ale zároveň se tím i učíme," říká. I Míša chce říci svůj názor: "Tenhle předmět mě baví nejvíc, nemusíme sedět v lavicích, učíme se mluvit nahlas, hýbat se, rozumět textu."

Infobox

Dana Kuchtová místopředsedkyně Strany zelených
Foto: Ludvík Hradilek

PLÁNY NOVÉ MINISTRYNĚ

Resort školství má v koaliční vládě vést Dana Kuchtová ze Strany zelených. Chce pokračovat stejným směrem, jako její předchůdkyně. "Veřejnost ale o reformě skoro neví, proto ji chci více medializovat. Jakým způsobem to udělám, zatím nevím, musíme se dohodnout ve vládě," říká Kuchtová.

 

"Zasadím se o to, aby školy byly více otevřené, co nejméně selektivní a nekladly žádné bariéry sociálně znevýhodněným dětem," dodává. "Proti trendu, kterým bychom chtěli jít, jsou osmiletá gymnázia, ale na jejich zrušení si netroufám. Je tu velká tradice a obávám se, že to není politicky průchodné. Ale pokusím se na to téma otevřít diskusi."

 

Cíle ministryně lze zatím shrnout takto: integrovat žáky s postižením a sociálně znevýhodněné, získat víc peněz na dotažení školské reformy, více peněz na asistenty ve školách, psychology, technické pomůcky, podpořit venkovské školy a výuku etiky a trvalé udržitelnosti. "V rámci reformy je na tohle všechno dost prostoru. Ale mám také jeden velký cíl, ke kterému bych se ráda dopracovala," říká Kuchtová. "Zrušit přijímací řízení na střední a vysoké školy."

Poločas reformy

ZŠ Křesomyslova je jedna ze škol, které se vrhly do reformy s nadšením a tu nejdůležitější část příprav už mají za sebou. Podle dubnového průzkumu společnosti Scio ale bilance reformního poločasu zdaleka není tak růžová.

Většina učitelů reformu nepovažuje za krok správným směrem. Pro se vyjádřilo pouze 38 procent učitelů základních škol a 31 procent učitelů víceletých gymnázií. Průzkum také ukázal, že 43 procent rodičů nemá o probíhající reformě žádné informace.

Jedním z cílu reformy je i změna přístupu učitel - žák. Průzkum proto kladl žákům otázku, zda se jich učitelé ptají na jejich názor na styl výuky. Na stejnou otázku měli odpovědět také učitelé. Téměř tři čtvrtiny pedagogů (74 procent) si myslí, že názory žáků zná. 81 procent žáků však má pocit, že se učitelé o jejich názory vůbec nezajímají. Vypadá to, že i v této oblasti mají školy ještě k naplnění cílů reformy daleko.

Podle jednoho z autorů reformy Jana Tupého, náměstka ředitele Výzkumného ústavu pedagogického, má už nyní hotov svůj vlastní vzdělávací program (ŠVP) jen zhruba 200 základních škol (7 procent). Většina z 3300 škol na jeho tvorbě pracuje. Až 20 procent ale s jeho přípravami ještě ani nezačalo.

Vnitřní krajina v Křesomyslově

"Slova jako kompetence nebo kurikulum mě zpočátku iritovaly," vzpomíná ředitelka ZŠ Křesomyslova Hana Holmanová na dobu před dvěma lety, kdy se o reformě dozvěděla. "Když jsem ale pochopila pravý smysl, tak jsem si řekla, že to je příležitost, jak přizpůsobit školu k obrazu svému."

Podle ředitelky Holmanové současné osnovy učitele příliš svazovaly. "Museli jsme děti zahlcovat spoustou nepotřebného učiva," říká. "Některé věci, jako třeba rozbory vět, druhy zájmen jsem s nimi probírala jenom proto, že jsem musela. Když se mě zeptali, k čemu jim to v životě bude, přiznávala jsem, že k ničemu. Že se to učí jen kvůli přijímačkám na střední."

V Křesomyslově začali na změnách pracovat už před dvěma lety. "Nechci převrátit školu naruby, ale vycházet z tradic, které tu školu už léta profilují - to je hlavně dramatická výchova, divadlo a průvodcovství," říká ředitelka. "Já tomu říkám, že by se naše škola měla zabývat vnitřní i vnější krajinou člověka."

Ředitelka Hana Holmanová
Ředitelka Hana Holmanová | Foto: Ludvík Hradilek

Reforma za naše platy

Hned na začátku ředitelka zakázala učitelům, aby si četli Rámcový vzdělávací program (RVP), tedy podstatu reformy. "Mohlo by je to vyděsit, proto jsme se nejdřív přihlásili do pracovních dílen Kritického myšlení," popisuje ředitelka. "Tam nám pomohli vnést jasno do toho, co RVP je, a ukazovali nám směr."

Učitelé prošli psychologickým školením, pak rok po vyučování připravovali plán, jak učit, jak pochopit kompetence. "Nejdřív je nutné vytvořit tým," říká ředitelka. "Ne všichni planuli nadšením, ale řada z nich to vnímá jako prospěšnou věc." O tom svědčí i nedávný průzkum společnosti Kalibro, ze kterého vyplynulo, že v Křesomyslově se až 90 procent učitelů ztotožňuje s reformou (oproti zhruba 50 procentům na ostatních školách).

Na konci školního roku třídí výkresy. Tady je chameleón
Na konci školního roku třídí výkresy. Tady je chameleón | Foto: Ludvík Hradilek

"Mění se to pomalu, ale už dnes někteří učitelé začínají učit jinak. S dětmi společně ve skupinách vymýšlí projekty, diskutují, hledají informace," říká ředitelka. "Právě včera jsme si mezi sebou říkali, že i na dětech je znát uvolnění. Poprvé se po divadelním představení, které pořádáme, nerozprchly, ale sedly si i s třídní a povídaly si. Začínají být víc otevření a sebevědomí."

I na této škole mají někteří učitelé problém se se změnami ztotožnit. "Učitelé se najednou musí úplně změnit, učit úplně jinak, než nás učili," říká Jakub Horálek, učitel dějepisu a češtiny. "Nemáme za to žádné peníze, musíme to dělat ve svém volném čase. Reforma se vlastně dělá za naše platy. Navíc si myslím, že my bychom neměli rozhodovat o tom, co děti budeme učit a co ne."

Školy si pomalu ale přece osvojují metody Jana Amose Komenského
Školy si pomalu ale přece osvojují metody Jana Amose Komenského | Foto: Ludvík Hradilek

Brzdy změn

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Karla Bárty záleží hodně na osobnosti učitele a ředitele. "Jsou školy, které udělaly obrovský kus práce," říká. "Pak je tady ale část, která se změn obává. Doufají, že je nová vláda zruší, nebo spoléhají, že svůj ŠVP opíší, a to je neštěstí."

Podle Bárty, dalších odborníků, i ředitelky ZŠ Křesomyslova je ale hlavní brzdou nedostatečná mediální kampaň. "V tom udělalo ministerstvo velkou chybu, tak zásadní reformu mělo náležitě vysvětlit nejen učitelům, ale i veřejnosti," říká ředitelka Hana Holmanová. "Řada učitelů i ředitelů si na to stěžuje. Nejsou pak motivováni změnu ve své škole iniciovat."

Nedostatečné informovanosti je přičítán fakt, že řada škol s reformou nezačala. Ve Velké Británii nebo Dánsku před zahájením takto zásadní změny vystoupil premiér s ministrem v hlavním vysílacím čase v televizi a národu jasně vysvětlil, proč je změna nutná a co bude obnášet. To se v Česku nestalo.

Prvňáci si vypráví o tom, co rádi dělají
Prvňáci si vypráví o tom, co rádi dělají | Foto: Ludvík Hradilek

Ministryně Petra Buzková to nepovažovala za nutné. Výzkumný ústav pedagogický, který pro resort školství reformu připravoval, ale připouští, že je co dohánět. "Na konec srpna jsme připravili propagační kampaň, kdy budeme jezdit do všech regionů a pořádat diskuse ohledně reformy," říká Tupý.

Podobným problémem je i nedostatečný přísun peněz. "Výdaje na vzdělávání se neustále snižují. Nejde jen o platy učitelů, ale chybí výpočetní technika a především psychologové, asistenti pedagogů," upozorňuje Bárta. "To jsou služby, bez kterých nelze reformu kvalitně naplnit. Budeme o tom muset začít jednat s novými poslanci, aby se to během příštího roku zlepšilo."

Škola jak ji známe, pěkná nuda
Škola jak ji známe, pěkná nuda | Foto: Ludvík Hradilek

Generační obměna

Bez ohledu na to, jak jednání dopadnou, už od příštího září budou muset mít všechny školy svůj vzdělávací program. Pokud ne, poruší zákon.  

"Je možné, že řada škol vzdělávací program někde opíše. Ale časem se ukáže, že ti, kteří změnu skutečně vzali za svou, budou napřed a bude to znát," říká Bárta. "Samozřejmě že tu budou lidé, kteří se změně budou bránit zuby nehty - odhaduji, že jich je tak pětina. Jsou to především staří kantoři. V jejich případě budeme zkrátka muset počkat na generační obměnu, až odejdou do důchodu."

Podle náměstka Tupého potřebuje reforma čas. "Ještě rok mají školy na přemýšlení o svém vzdělávacím programu. Přitom jim nutně dojde, že způsob, kterým učily dosud, je už definitivně přežitý," říká náměstek. "První výsledky budou vidět až tak za 5 až 10 let. Podobně dlouho to trvalo i v zahraničí. Musíme být trpěliví."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Musk prodal akcie automobilky Tesla za 6,9 miliardy dolarů

Nejbohatší člověk světa Elon Musk prodal akcie automobilky Tesla v hodnotě 6,9 miliardy dolarů. Vyplývá to z výkazů pro Americkou komisi pro kontrolu cenných papírů. Agentura Reuters k tomu napsala, že s vidinou právní bitvy se společností Twitter ohledně dohody o jejím převzetí chce Musk zabránit rozprodeji akcií Tesly.

Musk přitom letos v dubnu řekl, že neplánuje další prodej svého podílu Tesly. Stalo se to poté, co prodal akcie v hodnotě 8,6 miliardy dolarů.

Právní experti ovšem tvrdí, že pokud šéf Tesly a společnosti SpaceX prohraje svoji při s Twitterem a bude nucen ho koupit nebo zaplatit vysokou pokutu, je možné, že bude muset prodat další akcie společnosti vyrábějící elektromobily.

Zdroj: ČTK
Další zprávy