"Mnohem více žáků by mělo mít kvalitní všeobecné vzdělání na úrovni gymnázií. Dnešní absolventi učilišť mohou být za deset let nezaměstnaní bez možnosti rekvalifikace," popisuje hlavní cíl reformy, kterou chce prosadit ODS, jeden z jejích autorů Oldřich Botlík. Reformám se věnoval už počátkem devadesátých let za ministra Vopěnky.
Nové maturity budou zrušeny
Experti ISEA navrhují změny, protože podle jejich názoru reformní pokus sociálnědemokratických vlád selhal.
Infobox
JAK SE MÁ HODNOTIT
Cíl žákovy práce
Ovládnout psaní i/y v kořenu slova. Hodnocení má zjistit, jak žák píše i/y po obojetné souhlásce b.
Kritérium hodnocení
a) Podíl správně napsaných slov s i/y po obojetné souhlásce. Například 85% a víc správných slov znamená výborně, 65-45% znamená dobře, méně než 30 procent znamená nedostatečně.
b) Způsob, jak žák psaní i/y zdůvodňuje. Hodnocení výborně získá žák, který pravopis zdůvodní srovnáním s příbuznými slovy. Hodnocení dobře bude mít ten, kdo využije jednoduchou mnemotechnickou pomůcku, která nestačí na složitější případy. Kdo zdůvodní špatně, anebo vůbec, dostane nedostatečnou.
Důsledky hodnocení
Pravopis, mluvený projev, sloh, porozumění textu i aktivita v hodině se budou na hodnocení v českém jazyce podílet pětinou. Na hodnocení pravopisu se bude psaní i/y po obojetných souhláskách podílet z 60 procent. Žák nespokojený s výsledkem testu může psát opravný test. Kdo nezíská při hodnocení pěti oblastí alespoň 51 procent možného výsledku, projde intenzivním kurzem zaměřeným na největší nedostatek.
Školský zákon zavedl zbytečnou byrokracii, když například nařizoval minimální počet žáků na jednu třídu. Naprostým selháním prý byl způsob, kterým se pro rok 2008 připravovaly nové maturitní zkoušky. "Rozhodlo se, jaká látka se bude zkoušet, a podle toho se mělo na školách učit," odmítá převrácený postup Botlík.
Neprofesionální byla podle Botlíka i příprava rámcových vzdělávacích programů. "Vymýšleli je bez jasného zadání zaměstnanci státních ústavů, kteří přitom neměli mezinárodní zkušenosti. Jednou jsem se na to ptal a v celém Výzkumném ústavu pedagogickém umělo anglicky pět zaměstnanců," vzpomíná expert.
Reformátoři přitom neodmítají veškeré kroky minulého reformního týmu. Ten pod vedením pražského profesora Jiřího Kotáska omezil vliv státu na osnovy. Právě Kotásek prosadil, že stát stanoví jen rámcové programy pro jednotlivé typy škol, školy však dostaly možnost sepsat vlastní podrobnější programy.
Experti svůj návrh vystavují na internetových stránkách společnosti ISEA. Do konečné verze zapracují výsledky diskuse ještě před tím, než "bílou knihu" předají budoucí vládě.
První kroky
ISEA navrhla první praktické kroky reformy školství. Měly by to být tyto:
- 1. Zrušit některé předpisy současného školského zákona, například o minimálním počtu žáků ve třídách, o nižších dotacích žákům soukromých škol a o zákazu více přihlášek na střední školu.
- 2. Zpracovat nový zákon o vzdělávání.
- 3. Rámcové vzdělávací programy, kterými stát v posledních letech stanovil mantinely vzdělávání ve školách, přepracovat s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem.
- 4. Školy budou dál pokračovat v přípravě školních vzdělávacích programů. Dostanou možnost přebírat programy jiných škol.
- 5. Stát bude školám přípravu programů platit.
- 6. Odložit zavedení státní maturitní zkoušky.
- 7. Zastavit práci na kontrolních testech pro 5. a 9. ročník základních škol.
- 8. Připravit minimální standardy, co se mají žáci naučit, a hodnotit, jestli školy plní zadání. Hodnotit by měli především zřizovatelé (obce, kraje, soukromníci) a samy školy.
- 9. Omezit roli školní inspekce. Měla by jen šetřit stížnosti občanů.
- 10. Funkční a personální audit ministerstva školství.
Připraveni na globální trh práce
Změna výuky by měla nejen zvýšit kulturní úroveň, ale také připravit Čechy na očekávané změny pracovního trhu. Už za deset let by měly například podle ekonoma Daniela Münicha ze země odejít firmy, které využívají méně kvalifikovanou pracovní sílu k montování automobilů a elektroniky. Propuštění zaměstnanci budou muset přijímat náročnější práci ve službách a složitější výrobě.
"Učitelé by měli být pro žáky i pro národ vzorem vzdělaného rozhodování i jednání," vysvětlil další motiv reformy učitel českého jazyka na Karlově univerzitě Ondřej Hausenblas.
Cestou k tomu je podle navrhovatelů reformy větší nezávislost škol na státu. Školy by například dostávaly peníze jen podle toho, kolik mají žáků. Dále by pokračovaly v přípravě vlastních vzdělávacích programů. Tím by rozhodovaly, co se vlastně jejich žáci naučí.
Přitom by školy nikdo jako dosud nenutil, aby vyráběly vlastní programy. Mohly by například využít programy zkušenějších pedagogů odjinud. "Nabídka vzdělání by měla být co nejvíc rozmanitá," potvrzuje Botlík.
Právě přípravou vzdělávacích programů a sledováním, jak fungují, přestanou být učitelé figurkami v rukou státních úředníků a budou moci převzít za svou práci odpovědnost.
Minimum podle Skandinávie
Reformní plán společnosti ISEA vydaný pod názvem Na cestě ke znalostní společnosti by se měl stát tzv. "bílou knihou" pro příští vládu ODS, která by mohla okamžitě použít podrobný výčet kroků, které je třeba udělat.
Občanským demokratům tento postup doporučil náměstek ministryně školství Petr Matějů. "Návrh je dobře napsán a budu velmi tlačit, aby se stal podkladem pro budoucí reformu," potvrdil zájem předseda školského výboru sněmovny a expert ODS Walter Bartoš.
Bartoš trvá i na tom, že občanští demokraté budou se zvláštní pozorností sledovat, jestli kvalitní vzdělání mají i děti z chudých rodin. K takovému cíli by měl vést nový systém hodnocení škol. "Dnes hodnocení nefunguje ani na úrovni systému ani na úrovni žáka," vysvětlila vedoucí reformního týmu Jana Straková.
Upozorňuje, že Česko se musí rozhodnout mezi dvěma způsoby hodnocení.
V Nizozemsku a Velké Británii sestavují žebříčky škol podle toho, co se jejich žáci naučí. "Tím se zvyšují rozdíly mezi školami a výsledky žáků víc závisejí na rodinném zázemí," říká Straková, podle níž by tento systém ještě prohloubil současné české potíže se špatnou nabídkou vzdělání pro chudší vrstvy.
Výhodnější je vzor skandinávských zemí, které zavedly minimální standardy, co by měli absolventi umět. Pokud standardů nedosahují všichni žáci, nabídne stát škole svou podporu. Na přípravě standardů se ale musejí podílet i školy a jejich příprava se tak může protáhnout až na deset let.
