Ukazuje se, že se v Bejrútu skladovalo takřka tři tisíce tun ledku. Jak moc velké riziko to bylo?
Riziko ani tak nevyplývá z množství, ale spíše z toho, jakým způsobem je to množství uskladněno. Na to existují předpisy, a pokud se dodržují, tak riziko je minimální. Pokud to tam skutečně podle dosavadních informací leželo několik let, tak se o to pravděpodobně nikdo nestaral a mohlo dojít ke kontaminaci organickou látkou, případně něčím dalším. Potom riziko, že se stane něco podobného, výrazně roste.
Takže množství samo o sobě problematické není? Pro běžného člověka je možná tři tisíce tun něco jen těžko představitelného.
To ano, ale celosvětově je objem výroby ledku obrovský, to jsou miliony tun ročně, které se vyrábí po celém světě, protože to je jedno z nejběžnějších hnojiv. Na to, jak to vyrábět, jak přesně má probíhat technologický postup, jak má vypadat doprava, samozřejmě existují předpisy. Jde o to, aby se pravidla dodržovala tak, aby se něco podobného nestalo.
Látka tedy sama o sobě nebezpečná není?
Ona ve své podstatě výbušninou je, ale přivést ji k explozi je mimořádně obtížné. Jako průmyslová bezpečnostní trhavina se používá ve směsi s asi osmi procenty nafty. A pojem bezpečná trhavina znamená, že na to, aby látka vybuchla, ji musíte iniciovat. To znamená přivést ji k výbuchu nějakou primární výbušninou, tedy rozbuškou. A pokud tam rozbuška není, tak by látka neměla ani v ohni, ani po úderu, ani po jakékoliv špatné manipulaci vybuchnout.
Můžeme to srovnat třeba s kapalným nitroglycerinem, který je mimořádně nebezpečný, protože vám bouchne jak při přehřátí, tak při úderu těžkým předmětem. Když se napustí do infusoriové hlinky, což udělal Alfred Nobel, tak se stabilizuje a stane se z něj bezpečný dynamit, který bouchne až tehdy, když ho iniciujete rozbuškou.
Takže z tohoto pohledu jak čistý ledek, tak výbušniny, které se z něj vyrábí, bezpečné jsou. K nehodám zpravidla dochází při nestandardních okolnostech. A pokud v Bejrútu bylo ve skladu obrovské množství látky několik let bez dozoru, tak nikdo nemůže odhadnout, co všechno vedle toho nebo částečně v tom už bylo.
Co mohlo být příčinou výbuchu v Bejrútu? Způsobil ho požár, který se u tisíců tun ledku rozhořel?
Jediné, co lze v tuhle chvíli říct, je vlastně nicneříkající odpověď. V nějakém místě byly fyzikálně-chemické podmínky tak extrémní, že dokázaly i tuhle za normálních podmínek inertní látku přivést k výbuchu. Pokud se stalo to, že hned vedle byl požár, že tam možná opravdu začala bouchat pyrotechnika, tak tam lokálně mohlo dojít k přehřátí, vysokému tlaku a pyrotechnika mohla fungovat jako primární exploze, která třeba trochu znečištěný dusičnan amonný nakonec přivedla k výbuchu.
Pochopitelně to jsou však všechno spekulace. I když se to bude vyšetřovat, tak už nikdo nikdy nezjistí, jak to úplně přesně bylo, protože výbuch takového rozsahu všechno úplně zlikviduje. To je horší než požár. Ten když uhasíte, tak pořád máte možnost v troskách po něčem pátrat. Tady když vám nezbude nic jiného než obrovský kráter, tak tam už nic nezjistíte.
Záběry z místa ukazují obrovský výbuch, který se s něčím jen těžko srovnává. Hasičský vyšetřovatel Martin Kavka v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že něco podobného ještě neviděl. Jak je možné, že došlo k tak obrovskému výbuchu, který možná trochu připomíná atomový hřib?
Ono to nebylo poprvé, kdy se to stalo. Asi k největší nehodě došlo v roce 1921 v německé továrně BASF. Do té doby byla látka považována za úplně bezpečnou. Jelikož je hygroskopická, váže na sebe vodu a spéká se podobně jako sůl. Tvoří hrudky.
Oni dokonce obrovské kusy ledku trhali dynamitem, aby ho rozdělili na menší kusy, až se jednou stala nehoda. Bouchlo tam 450 tun, a když to zpětně přepočítali, tak síla výbuchu odpovídala asi desetině atomové pumy, která byla použita v Hirošimě. Pokud se nyní hovoří, že v Bejrútu bylo skoro tři tisíce tun, což je ještě o něco více, tak to srovnání s malou atomovou bombou z hlediska síly výbuchu je namístě.
Každopádně je to hrůza, že se něco takového stalo. Malá atomová bomba v hlavním městě nemá obdoby. Ani nehody, které byly v historii, se nikdy nestaly uprostřed civilizace.
Exploze hnojiva v Oppau
Podle Petra Holzhausera z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze může být analogií k úternímu neštěstí jeden z nejhorších výbuchů této chemikálie v historii. V září roku 1921 explodovalo hnojivo v chemické továrně BASF ve městě Oppau. To je dnes součástí Ludwigshafenu na západě Německa. Celkově vybouchlo 450 tun hnojiva na bázi síranu amonného a dusičnanu amonného. Škody byly ničivé. Při explozi zemřelo více než 500 lidí. Výsledkem byl také stometrový kráter hluboký téměř dvacet metrů.
Co je to vlastně za látku? Nejběžněji se používá jako hnojivo, na druhou stranu ve své výbušnině ji použil i Anders Breivik při teroristickém útoku v norském Oslu. Používá se tedy i k výrobě bomb?
V civilní trhací technice se používá, respektive nevím, jestli ještě dnes, ale historicky určitě. Jen je nutné ji obohatit o nějaké procento organických látek. Drtivá většina ledku se však používá jako hnojiva, protože je to zkrátka levná látka na výrobu, která poskytuje jak dusičnanový, tak amonný dusík, který rostliny potřebují.
Dodnes si podnikající osoby můžou dusičnan amonný koupit. Ne tedy čistý, ale ve směsi se síranem amonným. Pak se do něj přidávají ještě další látky, které mají právě snižovat potenciální riziko výbušného rozkladu a případně zabraňovat spékání. To znamená, aby dvacetikilový pytel, který si koupíme, neztvrdl na kámen. Hlavní jeho využití je tedy jako hnojivo.
Kde se tato látka v Česku skladuje? Vzhledem k jejímu využití předpokládám, že v zemědělských skladech bude běžně.
To vám neřeknu, protože nejsem odborník na zemědělství a na hnojiva. To, co se tady skladuje, ale nebude čistý ledek, ale budou to hnojiva, což není čistý ledek, ale jeho bezpečná směs. Navíc jeho skladování podléhá předpisům, které pokud se dodržují, tak by žádné riziko hrozit nemělo.
Jaká jsou pravidla pro skladování této látky? Hasič Kavka zmiňoval, že je nepředstavitelné, aby takové množství ledku bylo skladováno uprostřed Prahy.
Určitě, já sám jsem tím byl překvapený. To, že nechali v přístavu v hlavním městě obrovskou loď naloženou takovou látkou, bylo obrovské riziko. Nejen ledek amonný, ale i ostatní výbušniny se vždy skladují někde uprostřed pouště nebo někde mimo civilizaci. Vždy existuje určité riziko, že se může stát nehoda. Nechávat takovou věc v hlavním městě je tedy proti všem předpisům.
