reklama
 
 

Šikanovaní zaměstnanci nemají zastání. Potřebujeme zákon o šikaně, shodují se odborníci

29. 9. 2015 17:45
Šikana na pracovišti se těžko dokazuje, uspět u soudu je pro šikanované složité. Se špatným nebo nevhodným zacházením se přitom v práci setkala skoro čtvrtina Čechů. Právníci, psychologové, aktivisté i sami šikanovaní se na veřejném slyšení v Senátu shodli, že by v boji se šikanou pomohla hlavně přesná právní úprava. Ta by mohla vzniknout příští rok.

Praha - Se šikanou v zaměstnání se v Česku setkala skoro čtvrtina lidí. České právo ale pojem šikany nezná, a tak je její prokazování velmi složité. Během úterního slyšení v Senátu se na tom shodli právníci, psychologové i sami šikanovaní.

Podle senátora Libora Michálka, který slyšení uspořádal, se zákonné úpravy už rýsují. Možností je zpřesnění zákoníku práce nebo antidiskriminačního zákona. Největší naději má připojení úpravy k chystanému zákonu na ochranu whistleblowerů, ke kterému se zavázala vláda ve svém programovém prohlášení a plánuje ho předložit příští rok.

„V zákoně na ochranu whistleblowerů bude ošetřena jen ochrana osob, které oznámí nějaké nekalosti. Netýká se to šikany z jiných důvodů. Variantou je, že by se k tomuto zákonu úprava šikany z jiných důvodů připojila. Z mého pohledu je jedno, jaká to bude legislativní technika. Důležité je, aby to bylo,“ řekl Michálek, který sám čelil nepříjemným následkům, když v roce 2010 ohlásil korupci na Státním fondu životního prostředí.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z počátku září se se šikanou v práci setkávají spíše ženy (27 procent) než muži (19 procent). Celých 37 procent lidí ji nijak neřeší.

„Naše stránky navštíví 2000 lidí měsíčně. To je alarmující číslo,“ řekla v Senátu zakladatelka webu Šikana v práci Michaela Švejdová. Šikanu může člověk zažívat buď ze strany kolegů, té se říká mobbing, nebo ze strany šéfa, pak se jedná o bossing. Existují také případy staffingu, kdy zaměstnanci šikanují nadřízeného.

Podle psychologa Pavla Beňa je šikana celospolečenským problémem. „Poškozuje zdraví a snižuje pracovní výkon,“ říká a upozorňuje na to, že právě kvůli horšímu pracovnímu výkonu a nepříjemné atmosféře na pracovišti může mít šikana i následek, o kterém se tolik nemluví – finanční ztrátu pro firmu.

Často je šikana odvetou za to, že zaměstnanec kritizuje poměry ve firmě či v úřadě. Takovou zkušenost má i Božena Rajmanová, která téměř třicet let pracovala v Českém meteorologickém institutu jako sekretářka. Nejprve se zastala vyhozené kolegyně, potom upozornila na špatné hospodaření úřadu.

„Zachovala jsem doporučený postup, oznámila jsem generálnímu řediteli, kde vidím chyby, ale on to zametl pod koberec. Když jsem podala trestní oznámení, policie ani ministerstvo, pod které úřad spadá, se jím nezabývaly. Chtěla jsem upozornit na obrovské plýtvání penězi daňových poplatníků, přihrávání kšeftů spřáteleným firmám,“ řekla Rajmanová, která nakonec podala na vedení institutu trestní oznámení. Soud ještě nerozhodl.

„I audit potvrdil nedostatky ve fungování úřadu. Šéfové si ale účelově vybrali jen některá zjištění a výsledkem byla „reorganizace“, kvůli které jsem byla vyhozena jako jediná z práce, což nemohu kvalifikovat jinak než jako akt msty,“ dodala Rajmanová, která prý před vyhazovem zažila ze strany svých šéfů taktiky, jako je ignorování, odebírání úkolů nebo neustálá kritika.

Právě tyto často zmiňované postupy šikanujících – ať nadřízených, nebo kolegů – se těžko dokládají. „Dokazování je velmi složité. Zaměstnavatel si sežene pět svědků. My máme jen jednoho. Mám za sebou spory, které jsou komplikované, dlouhé a finančně nákladné,“ popsala advokátka Klára Kořínková.

autor: Markéta Šrajbrová | 29. 9. 2015 17:45

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama