Veselá-Samková totiž loni vyzvala k sestavení seznamu soudců, kteří ve sporech o regulované nájemné rozhodovali v rozporu s nálezem Ústavního soudu o takovém zvyšování činží, jež by majitelům domů přineslo z pronájmu i přiměřený zisk.
Křeček, poslanec ČSSD, coby šéf Sdružení nájemníků podal stížnost na ministerstvo spravedlnosti a advokátní komoru. Výzva Veselé-Samkové se mu nelíbila, a proto se dotázal, zda sestavováním černého seznamu soudců není porušen zákon nebo zda to není útok na soudcovskou nezávislost.
Není, nyní nově konstatoval arbitr v této věci, kontrolní rada České advokátní komory.
Vytvářením neveřejné databáze soudců se nic protizákonného neděje.
Hrubý útok to není
Křeček si myslí, že vytváření takové databáze vede k ohrožení nezávislosti v rozhodování soudů.
"Vyzývat občany k tomu, aby na základě svých subjektivních zkušeností takto soudce rozdělovali, považuji za velmi hrubý útok na soudcovskou nezávislost," uvedl Křeček ve svých stížnostech.
Ministerstvo spravedlnosti stížnost neřešilo a pověřilo rozhodnutím o Křečkově stížnosti právě advokátní komoru.
"Rada (České advokátní komory - pozn. red.) nenavrhuje žádné opatření vůči advokátce a ani nečiní žádné obecné návrhy," uvedl v rozhodnutí její předseda Jan Mikš.
Advokátce Kláře Veselé-Samkové, která majitele domů zastupuje také u Evropského soudu pro lidská práva, kvůli stížnosti hrozila dokonce kárná žaloba. Tu by totiž mohl podat předseda rady, pokud by zjistil nějaké pochybení. O žalobě by rozhodoval kárný senát komory.
V případech, kdy rozhodne o tom, že je obviněný advokát vinný, může jej potrestat napomenutím, pokutou, dočasným zákazem výkonu advokacie či dokonce vyškrtnutím ze seznamu advokátů.
Druhý sporný seznam
Do databáze, která má být předána Nejvyššímu soud k prošetření sporných případů, nahlašují členové Občanského sdružení majitelů domů soudce, kteří rozhodli jejich spory o výši regulovaného nájemného v rozporu s nálezy Ústavního soudu.
Klára Veselá-Samková deníku Aktuálně.cz potvrdila, že v databázi je nyní patnáct soudních senátů, které rozhodovaly jinak než Ústavní soud. "Některá jména se tam opakují," uvedla advokátka.
Ústavní soud posuzoval několik sporů o regulované nájemné, od listopadu 2002 po jeho zásahu neplatil právní předpis upravující regulované nájemné. Ústavní soud v březnu 2003 zrušil také vládní cenové moratorium, které mělo ceny nájemného zmrazit.
Jenom v loňském roce se ve dvou případech ústavní soudci zastali majitele domu. A ústavní soudci také uvedli: Za tento stav, kdy několik let neexistuje právní úprava této oblasti, je zodpovědný stát a majitelé domů na něm mohou uplatňovat náhradu škody. Což udělali - ve Štrasburku u Evropského soudu se o jejich nátoku bude brzy rozhodovat, stát už si vybral právní kancelář advokáta Tomana, která ho má hájit má.
Databáze "neposlušných" soudců je už druhým seznamem souvisejícím s regulovaným nájemným, který vyvolal rozruch a zabývají se jim příslušné úřady.
Křeček na seznamu
Hnutí na obranu majitelů realit totiž v prosinci znovu po téměř roce a půl zveřejnilo seznam politiků, soudců nebo herců, kteří žili nebo žijí v domech s regulovaným nájemným. Na seznamu se objevil také Stanislav Křeček.
Za tento seznam už přitom sdružení, jež vede italský podnikatel Girolamo Giormani, dostalo za "nevybíravý zásah do soukromí lidí" od Úřadu pro ochranu osobních údajů pokutu ve výši 550 tisíc korun a muselo seznam ze svých internetových stránek stáhnout.
Proti zveřejnění svých jmen na seznamu se kvůli tomu, že v bytě s regulovaným nájemným už nežijí, ohradili například guvernér centrální banky Zdeněk Tůma nebo europoslanec Jan Zahradil.
Podle Zahradila svědčí o tom, že seznam je nepravdivý, také to, že na něm je uveden bývalý poslanec Jiří Patočka, který ale před dvěma roky zemřel. Hnutí ale seznam odmítlo změnit, nyní se jím znovu zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů.
Deregulace už odstartovala
Zvyšování regulovaného nájemného podle zákona začalo až letos.
Nájemné v bytech s regulovanými činžemi poroste do roku 2010 v průměru o 19,2 procenta ročně. Původně se přitom počítalo s růstem o 14,2 procenta. Ministerstvo pro místní rozvoj ale přistoupilo ke změně na základě nových dat vycházejících z aktuálních cen bytů.
Regulované nájemné se vztahuje na 760 000 bytů, což je téměř pětina bytového fondu.
