Praha - Čeští egyptologové slaví další úspěch. Odborný časopis Heritage Daily označil jejich nález čtyři tisíce let staré hrobky vlivného egyptského lékaře jako šestý nejvýznamnější objev loňského roku.
Hrobku našli archeologové z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v září loňského roku na pyramidovém poli v Abusíru poblíž Káhiry.
"Je asi poctivé přiznat, že nás zpráva příjemně překvapila, navíc jsme ji v žádném případě nečekali. Aniž bych chtěl význam takovýchto žebříčků přeceňovat, přece jen je to jakési uznání kvality práce a vysokého pracovního nasazení všech členů Českého egyptologického ústavu," řekl serveru iForum Miroslav Bárta, ředitel ústavu a vedoucí projektu v Abusíru.
Kamenná hrobka patřila knězi a vrchnímu lékaři Horního a Dolního Egypta Šepseskafanchovi.
Je 21 metrů dlouhá a 14 metrů široká a její zdivo sahá do výšky přes 4 metry. Podle archeologů je stará 4500 let.
Součástí hrobky je i chodbová kaple, na jejím konci stojí takzvané nepravé dveře se jménem a tituly lékaře. Z nich je možné vyčíst, že Šepseskafanch nebyl obyčejným lékařem, ale významnou osobou.
Postupně byl knězem slunečního boha Rea ve slunečních chrámech několika panovníků páté dynastie, poté se stal knězem beraního boha Chnuma a knězem Obou domů života.
"Tento objev je velmi důležitý, protože se jedná o hrobku jednoho z největších lékařů z doby stavitelů pyramid a zároveň jednoho z lékařů úzce navázaného na krále," vysvětlil egyptský ministr pro archeologické vykopávky Ibráhim Ali.
Česko předběhl Richard III.
Nezávislý britský portál, který pravidelně informuje o novinkách a objevech v archeologii a paleontologii, čte měsíčně téměř 100 000 lidí. České archeology letos v žebříčku deseti největších objevů předběhly například nálezy pozůstatků anglického krále Richarda III., římské sochy nebo nejstarší palácový vinný sklep.
Nejedná se ale o první významný nález. Čeští egyptologové jsou totiž po celém světě považování za uznávané odborníky. Během posledních padesáti let dosáhli několika výjimečných objevů. V 60. letech se účastnili záchranných výzkumů v Núbii, od sedmdesátých let se pak zapojili do výzkumů na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry.
Přesto magisterský obor egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nezískal akreditaci od Akreditační komise České republiky. Podle ní se totiž budoucí egyptologové učí málo praktických věcí.
