reklama
 
 

Šest dní i nocí se sítěmi a sonary. Candátů na Lipně přibylo, vliv mělo i globální oteplení

4. 9. 2016
Foto: Anton Martinec
Na Lipně běží šestidenní průzkum, jenž má zjistit, jestli se vzpamatovala populace candáta, které před několika lety hrozilo vyhynutí. Expedice se účastní vědci z Akademie věd spolu s experty z Českého rybářského svazu. Největší českou vodní nádrž a ryby v ní detailně sledovali šest dní i nocí za pomoci moderní techniky, například lovných sítí či sonarů.
Doporučujeme

LipnoLipenská přehradní nádrž je zahalená do tmy, do které blikají jen hvězdy a několik světel pobřežní osady Dolní Vltavice.

Šéf expedice, profesor Jan Kubečka, si posvítí na mapu, zvedne hlavu a zavolá na muže u kormidla: „Víc doleva, je tam staré koryto Vltavy, kde by měla být větší hloubka, kolem deseti metrů.“ Pomalu plující motorový člun s nápisem Research vessel na boku poslušně změní kurz. Od přídě se ozve tiché zašplouchání a po nekonečné tmavé hladině se rozběhne drobná vlna. Nebýt takové chladno, jeden by uvěřil, že se plaví po Jadranu.

Kubečka, v čepici s klapkami na uši, sejde do podpalubí, kde do tmy svítí obrazovky dvou notebooků. Hloubkoměr ale ještě nějaký čas hlásí šest či sedm metrů a ani rudá křivka, znázorňující dno, neklesá. „Ty modré body jsou trpasličí candáti, žlutočervené, větší, jsou jejich starší sourozenci,“ ukazuje hrdě na bílou plochu nade dnem. Dva až tři centimetry dlouzí trpaslíci jsou tak trochu jeho objevem, který učinil při podobné výpravě před lety.

Bádal i v jezeře Loch Ness

Pomocí lovných sítí, echolotů a sonarů už totiž Kubečka se svým týmem vědců z Biologického centra Akademie věd zkoumá nejen česká jezera už řadu let.

Zjištění, kolik a jakých v nich žije ryb, využívají rybáři, platí za ně majitelé vodních nádrží, slouží vědeckým pracím. Kubečka tak na lodích s přístroji křižoval vody Balatonu, nizozemských jezer nebo proslulého skotského jezera Loch Ness, kde se věnoval i rozřešení záhady legendární příšery.

Průzkum Lipna, který běží šest dní a nocí, má ale zejména praktické cíle. Hlavním je zjistit, jak je na tom populace candáta, kterému před několika lety hrozilo vyhynutí. Vědci ale mapují výskyt všech rybích druhů na Lipně. Český rybářský svaz se od nich po zpracování výsledků dočká doporučení, jak se na přehradě chovat. Dalším klíčovým výstupem bude zjištění, jak se na rybách projevilo globální oteplování.

K tomu všemu má pomoci i měření echolotem. Jakýmsi radarem na principu ultrazvuku, který – uchycený na duralové tyči na přídi a ponořený v méně než metrové hloubce – právě obrazně řečeno krájí vodní vrstvy. Díky němu teď Jevgen Koliada, ukrajinský doktorand za kormidlem, konečně našel staré vltavské koryto. „Výborně, jsme na něm, zkusíme se ho chvíli držet,“ chválí Kubečka.

Záznam, který se zapisuje na harddisk a k jehož vyhodnocení poslouží dlouhé zimní večery, je totiž třeba pořizovat v různých částech jezera i jeho rozdílných hloubkách. Jenže špičková technika je stále jen pomocníkem průzkumu. Základem studie je lov.

Ryb je podobně jako v roce 1995

Další den v sedm ráno je z noční kovově černé barvy hladiny šedohnědá. Opět se rozlévá zdánlivě donekonečna. Mlha, která na hladině seděla každé ze šesti rán, se ještě nestihla rozpustit. „Ještě že máme mobilní telefony, jinak bychom se těžko hledali,“ poznamenává Kubečka a marně se rozhlíží.

Chladná pára ale paprskům slunce brzy podlehne a kovový člun se zábradlím, na který čtyřčlenná posádka vytahuje stacionární sítě, se objevuje na levoboku. Ryb je v sítích po celé noci dost.

„Pusťte ho,“ zavolá Kubečka na osádku, když se v síti bezmocně zakroutí kapr. „Z ušlechtilých ryb bereme jen ty, na které se průzkum soustřeďuje,“ vysvětluje. Plastové bedýnky plní hlavně candáti, cejni, okouni, ježdíci. Na břehu úlovek, i ten z vlečných sítí, třídí další skupina výzkumníků. Pod vojenským stanem sedí a nejprve ryby vybírají ze sítí, poté měří, váží, odebírají šupiny a vše zapisují do protokolů s tajemným názvem Pelagická tenata.

Závěrečná zpráva bude hotová příští léto. Už nyní však profesor naznačuje výsledek. „Ryb přibylo, je jich zhruba stejně jako při prvním průzkumu z roku 1995. Candát se opět rozmnožil, ohrožený už není,“ řekl. Vliv mělo i globální oteplení, teplomilných ryb, jako jsou kapr či candát, je víc, naopak pstruhů na Lipně i jinde ubývá.

Může se zdát, že už zbývá jen říci, co vlastně Kubečka zjistil o lochnesské příšeře. Jenže měli byste to srdce připravit Skoty o legendu?

autor: Martin Biben

Související

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama