Lidstvo chce přelstít smrt. Převratným výzkumem se pokusí oživit mrtvé

Simona Fendrychová Zahraničí Simona Fendrychová, Zahraničí
4. 5. 2016 10:50
Americká společnost dostala zelenou pro spuštění projektu, který se zaměří na výzkum regenerace mozku klinicky mrtvých pacientů. Cílem je zjistit, zda mají mozkové buňky schopnost opětovného růstu a mohou být přivedeny zpět k životu. Výsledky by podle vědců mohly vést k vývoji léčby Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby, nebo nové metody pro terapeutickou léčbu pacientů v kómatu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Washington - Biotechnologická společnost sídlící ve Spojených státech se pokusí průkopnickou studií zjistit, zda je možné regenerovat lidský mozek.

Získala povolení k výzkumu 20 klinicky mrtvých pacientů.

Pacienti budou při životě udržováni přístroji a vědci se pokusí stimulovat jejich mozky pomocí metod, které již dokázaly některé pacienty úspěšně probrat z kómatu.

Využijí ale také lasery, injekce s kmenovými buňkami či koktejl peptidů - chemických sloučenin organického původu.

Po dobu několika měsíců budou sledovat jejich mozky a hledat známky regenerace. Soustředit se budou na horní míchu, která řídí nezávislé dýchání a srdeční tep. Své naděje budou upínat k předpokladu, že se u mozkových kmenových buněk projeví schopnost vymazat historii a "restartovat" život.

Krok k odvrácení smrti

Že je něco takového vůbec možné, dokazuje příroda na ještěrkách, kterým doroste ocas, nebo na mlocích, kterým mohou dorůst dokonce celé končetiny.

"Jedná se o první studii svého druhu a první krok k odvrácení smrti v našem životě," nechal se slyšet Ira Pastor, výkonný ředitel společnosti Bioquark, která výzkum provede.

"Doufáme, že výsledky uvidíme během prvních dvou nebo tří měsíců," cituje ho britský list The Telegraph.

Mozek klinicky mrtvých pacientů už není technicky vzato živý, ale jejich tělem může stále proudit krev. Stejně tak se jim mohou hojit rány, můžou trávit potravu, vylučovat, růst nebo pohlavně dospívat. Když se všechny tyto funkce zachovají, mohla by je regenerace mozku opět přivést k životu.

Ale i v případě, že se vědcům nepodaří odvrátit smrt, počítají s dalším přínosem studie. Její výsledky by měly pomoci budoucímu vývoji terapeutického léčení onemocnění, jakými jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba, nebo léčení pacientů v kómatu.

Pokud vám bude na ruce chybět část kůže nebo kosti, pomocí nanovláken vypěstujeme náhradu, která udělá z ruky funkční celek, říká Liliana Berezkinová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy