Když se bývalá členka KDU-ČSL a TOP 09 Jitka Chalánková rozhodovala po vítězství v senátních volbách v roce 2018, do kterého senátního klubu vstoupí, následovala "přetlačovaná" o to, kdo ji získá - nakonec se to podařilo ODS, která díky tomu srovnala počet členů svého klubu s klubem Starostů a nezávislých. Oba jich měli, a dosud mají, devatenáct. Občanští demokraté pak požadovali místo předsedy Senátu.
Tato nedávná příhoda ilustruje jeden z důvodů, jak moc bude nejen ODS, ale i starostům záležet na úspěchu v nadcházejících senátních volbách. Zvláště když v "banku" bude tradičně 27 křesel z celkového počtu 81.
Hlavní souboj se odehraje mezi ODS, STAN a KDU-ČSL, protože právě tyto strany soupeří o status nejsilnějšího klubu v Senátu. A tedy i o právo nominovat kandidáta na jednu z nejvyšších ústavních funkcí v zemi. A takové právo dle nepsaného pravidla přísluší nesilnějšímu klubu. Stačí doplnit, že klub KDU-ČSL a nezávislých má dnes 15 členů.
Zajímavé senátní souboje
Svým způsobem lze říci, že všechny senátní volby v sedmadvaceti obvodech budou zajímavé, ať už někde budou bojovat jenom čtyři kandidáti, nebo naopak jinde čtrnáct. Redakce Aktuálně.cz vybrala několik obvodů, které budou patrně přitahovat veřejnou pozornost o něco více než jiné.
Praha 1
Senátní křeslo obhajuje Václav Hampl, který byl mimo jiné v letech 2006 až 2014 rektorem Univerzity Karlovy Karlovy. Pokud bude chtít zůstat v Senátu, bude muset porazit například poslankyni ODS Miroslavu Němcovou, bývalého ředitele pražské zoo Petra Fejka, Piráta Roberta Veverku nebo někdejšího senátora, podnikatele a majitele cestovní kanceláře Václava Fischera.
Praha 5
Současným senátorem je bývalý policista a vyšetřovatel Václav Láska, který se jinak věnuje advokacii a v minulosti byl také předsedou správní rady Transparency International. Jeho soupeřem bude mimo jiné Michael Žantovský, který už v minulosti senátorem byl, má za sebou také kariéru velvyslance ve Velké Británii a Izraeli, nyní je ředitelem Knihovny Václava Havla. Do souboje by mohl zasáhnout také ředitel Fakultní nemocnici v Praze Motole Miloslav Ludvík, který byl rok ministrem zdravotnictví ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky.
Brno - město
Mezi veřejnosti známé kandidáty patří také Anna Šabatová, signatářka Charty 77, která se celý život věnuje ochraně lidských práv. V posledních šesti letech pracovala jako ombudsmanka. Jedním z jejích soupeřů je zakladatel Pirátské strany v Česku Jiří Kadeřávek. Dalšími protikandidáty jsou například dva lékaři: Tomáš Tomáš a Roman Kraus, nebo poslanec hnutí ANO Karel Rais, který před lety působil jako rektor Vysokého učení technického v Brně.
Kladno
Velmi "napěchovaná" je kandidátka v Kladně, kde se objevuje hned několik veřejně známých jmen. Jedním z nich je poslanec ODS a bývalý hejtman Petr Bendl, dalšími primátor Kladna Milan Volf, bývalý náměstek ministryně financí Ondřej Závodský či poslankyně KSČM Miloslava Vostrá. Senátorské křeslo v tomto obvodě ale bude chtít obhájit Jiří Dienstbier z ČSSD.
Pelhřimov
Volby v tomto obvodu budou zajímavé především tím, že tu jdou proti sobě tři muži, kteří spojili svůj život se sociální demokracií. Milan Štěch byl předsedou Senátu a senátní křeslo obhajuje v barvách ČSSD, herec Vítězslav Jandák, který byl za ČSSD poslanec, kandiduje za hnutí ANO a Stanislav Mrvka loni z ČSSD vystoupil a kandiduje za hnutí Změna 2020, které založil bývalý místopředseda ČSSD Jiří Zimola.
Uherské Hradiště
V tomto regionu obhajuje senátní mandát "král hazardu" Ivo Valenta, který je členem senátního klubu ODS. Zároveň mají ale jeho blízcí spolupracovníci blízko k Trikolóře. Občanští demokraté tak proti Valentovi postavili ředitele Uherskohradišťské nemocnice Petra Sládka. Naděje si ale dávají také lidovci, kteří nominovali starostu Starého Města Josefa Bazalu.
Zlín
Senátorem za Zlínsko byl bývalý šéf Agrokombinátu Slušovice František Čuba, který svůj mandát nedokončil. Předloni ho vystřídal Tomáš Goláň, který letos kandiduje s podporou ODS. Jeho soupeřem je mimo jiné známý oční lékař Pavel Stodůlka, ředitel zlínského divadla a člen STAN Petr Michálek či prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček, který je členem Moravského zemského hnutí. Do Senátu chce také členka KDU-ČSL, radní Zlínského kraje Michaela Blahová.
Největší sebevědomí je patrné na předsedovi ODS Petru Fialovi, pro kterého není přijatelná jiná varianta než takový úspěch, který zajistí místopředsedovi ODS Miloši Vystrčilovi pokračování v čele Senátu.
"Chceme, aby zůstal předsedou Senátu, jasně ukázal, že je to vynikající kandidát," prohlašuje Fiala, k jehož optimismu přispívá to, že jeho strana obhajuje v těchto volbách jenom 2 křesla - takže má šanci mít jich po volbách podstatně víc. "Chceme vyhrát a zároveň chceme, aby posílila středopravá politická rodina," řekl Aktuálně.cz Fiala, který často ODS označuje jako lídra spolupráce středopravých stran v souboji s hnutím ANO. "Také proto máme ve volbách do Senátu spoustu společných kandidátů," dodává.
Ze sedmadvaceti obvodů jdou občanští demokraté do sedmnácti s vlastními kandidáty a v sedmi dalších případech vyslovili nestranickým kandidátům podporu. Je jím například Michael Žantovský na Praze 5, Tomáš Třetina na Znojemsku nebo Zbyněk Linhart na Děčínsku.
Z vyjádření předsedy STAN Víta Rakušana je ovšem zřejmé, že by Vystrčil mohl zůstat v čele Senátu, i kdyby třeba ODS po volbách neměla nejsilnější klub.
"Bude zcela záležet na rozhodnutí našeho senátního klubu, koho podpoří na předsedu Senátu, protože náš klub má při rozhodování velkou autonomii, nerozhoduji já jako předseda. Osobně bych ale uvítal situaci, kdyby v této prazvláštní době byla mezi demokratickými kluby v Senátu shoda na jménu předsedy Senátu. Mě osobně by nijak neuráželo a nijak by mi nevadilo, kdyby Miloš Vystrčil jako předseda Senátu pokračoval," řekl Aktuálně.cz Rakušan.
Zároveň ale připustil, že by tomu tak nemuselo být. "Samozřejmě, kdyby naši kandidáti v senátních volbách výrazně uspěli, tak já můžu říci tři naše osobnosti, které by zastávaly místo předsedy Senátu velmi důstojně. Z fleku by tito naši politici mohli předsedu dělat a zvládali by to se stejnou grácií a hodnotovou orientací, jako to zvládá Miloš Vystrčil," uvedl Rakušan a jmenovitě poukázal na Mikuláše Beka, Jiřího Drahoše a Jiřího Růžičku.
KDU-ČSL obhajuje pět křesel, ODS je na tom lépe
Starostové a nezávislí mají v senátních volbách šestnáct vlastních kandidátů a dvěma dalším vyjádřili podporu.
"Máme velkou šanci obhájit čtyři křesla. A kdybychom k tomu ještě měli tři senátory navíc, tak bych to považoval za úspěch," odpověděl Rakušan na dotaz, s jakým výsledkem senátních voleb by byl spokojený.
Do debat ohledně příštího vedení Senátu může ale ještě výrazně zasáhnout KDU-ČSL, která má jen o dva senátory méně než ODS a STAN. Zároveň ale lidovci obhajují šest křesel, takže jsou v obtížnější situaci než ODS. Nasazují také menší množství kandidátů do Senátu, a to dvanáct. V některých dalších krajích ale podpoří kandidáty jiných stran či hnutí.
"Za základ pro úspěch považuji obhajobu šesti mandátů. Když se nám podaří získat někoho navíc a posílit náš klub, tak to bude bonus navíc," komentuje své očekávání předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Menší počet kandidátů vysvětluje tím, že vybrali takové, u nichž vidí reálnou šanci postoupit minimálně do druhého kola voleb. "K tomu je potřeba přičíst to, že někteří naši vlastní kandidáti mají podporu dalších stran a my jsme naopak vyjádřili podporu jiným," podotýká Jurečka.
Na otázku Aktuálně.cz, zda by senátoři jeho strany podpořili Vystrčila na šéfa Senátu, odpověděl, že záleží na výsledku voleb. "Od nich se to bude odvíjet. Téměř vždy se gentlemansky ctilo to, že nejsilnější klub má předsedu Senátu. Kdybychom měli nejsilnější klub, tak bychom navrhli předsedu nebo předsedkyni Senátu my," řekl Jurečka.
Pravicový blok by navíc mohli posílit ještě senátoři, které nominovala TOP 09, zároveň vyjádřila podporu některým dalším kandidátům. Hned několik z nich nominovala ODS, se kterou TOP 09 spolupracuje i v některých regionech v krajských volbách.
Změřím tlak, cholesterol a cukr v krvi
Ve zcela opačné situaci je předseda ČSSD Jan Hamáček, jehož strana obhajuje ze 13 svých dosavadních křesel hned 10, takže v nejhorším případě by jí mohli zůstat pouze tři senátoři. Navíc volby přicházejí za stavu, kdy jsou preference ČSSD nízké a levicoví voliči se senátním volbám tradičně spíše vyhýbají.
"Vím, že nemůžeme počítat se ziskem deseti mandátů, přesto věřím, že někteří naši kandidáti uspějí," uvedl už dříve Hamáček, který očekává horší výsledky také v krajských volbách. Rok 2014, kdy ČSSD získala vzpomínaných deset senátorských křesel, byl tehdy pro stranu velký úspěch, hnutí ANO na politickou scénu teprve nastupovalo a pravice doplácela na rok starý policejní zásah proti premiéru za ODS Petru Nečasovi.
Teď je situace pro ČSSD zcela jiná, takže někteří její senátoři se k ní při obhajobě křesla ani nehlásí. Týká se to například předsedy ústavně právního výboru Miroslava Antla, který kandiduje v obvodu Rychnov nad Kněžnou jako nezávislý. "Po dvanácti letech v politice, neblahých zkušenostech, podrazech a porušování dohod jsem se musel rozejít s ČSSD, za kterou jsem kandidoval jako nestraník a založil jsem nové politické hnutí "Za Občany", vysvětluje Antl na svém webu.
Stejně tak už za ČSSD nekandiduje stávající senátorka ČSSD Emílie Třísková, která je dosud jednou z místopředsedkyní klubu a za stranu byla v minulosti mimo jiné místostarostkou Poděbrad a radní Středočeského kraje. Třísková z ČSSD loni vystoupila a do nynějších voleb jde v kolínském obvodu jako nezávislá.
Za ČSSD byl před šesti lety zvolen senátorem rovněž lékař Jaroslav Malý, který obhajuje své křeslo v obvodu Hradec Králové rovněž jako nezávislý - a stejně jako Třísková má deset protikandidátů. Mimochodem, Malý jezdil v předvolební kampani po regionu s pojízdnou ambulancí. "Přijďte si nechat změřit tlak, cholesterol a cukr v krvi a probrat váš zdravotní stav. Do vaší obce za vámi přijede profesor vnitřního lékařství z Fakultní nemocnice Hradec Králové Jaroslav Malý. A každému přiveze také lahvičku s dezinfekcí jako dárek," oznamoval po různých obcích a městech.
K sociální demokracii se příliš nehlásí ani starosta Znojma Jan Grois, mezi jehož soupeře do Senátu paří například bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, který reprezentuje Trikolóru. Grois je přitom člen ČSSD, za tuto stranu byl také od roku 2010 místostarostou města a od roku 2016 zastupitelem Jihomoravského kraje. Grois jde do voleb v dresu uskupení Starostové a osobnosti pro Moravu.
Řada kandidátů ale přesto zůstává ČSSD věrná, strana na svém webu prezentuje celkem dvacítku adeptů na Senát. Například bývalý předseda horní komory (2010-2018) Milan Štěch obhajuje mandát na Pelhřimovsku, Miroslav Nenutil na Chebsku či Karel Kratochvíle na Strakonicku. Senátor Jiří Dienstbier zvolil podobně jako místopředseda sociálních demokratů Michal Šmarda pro kandidaturu uskupení ČSSD s podporou Strany zelených a hnutí Budoucnost.
Babiš: Senátní volby neumíme
Podobně napjatě jako Hamáček vstupuje do senátních voleb také jeho koaliční partner Andrej Babiš s hnutím ANO. "Bohužel v senátních volbách se nám nedaří, neumíme je," přiznává opakovaně šéf hnutí, který se v předvolební kampani Senátu příliš nevěnuje. Dokazuje to i dopis Babiše voličům, v němž se o Senátu ani nezmiňuje.
Hnutí ANO nominovalo sedmnáct kandidátů, kromě toho ještě vyjádřilo podporu řediteli Fakultní nemocnici v Praze Motole Miloslavu Ludvíkovi, který má i podporu ČSSD. ANO má v nynější sestavě horní komory poměrně slabou pozici - pouze sedm senátorů, navíc letos někteří z nich křeslo obhajují. Nicméně samotná předsedkyně klubu Zdeňka Hamousová ani nekandiduje za hnutí ANO, ale za Unii pro sport a zdraví.
Kandidáti hnutí ANO zpravidla doplácí na to, že ve druhém kole senátních voleb se většina stran spojuje proti nim. Například v senátních volbách v roce 2016 nominanti hnutí první kolo vyhráli se čtrnácti postupujícími. V druhém ale uspěli jen tři. V roce 2018 se z deseti postupujících nakonec dostal do Senátu jeden jediný.
Práci Senátu by nově mohli ovlivnit zástupci Pirátů a Trikolóry, protože tyto dvě strany se poprvé zkouší dostat do Senátu v mnoha obvodech. Pro Trikolóru je to úplná premiéra, Piráti kandidovali už dříve, ale teď mají podstatně větší ambice.
Pro některé voliče ale může být záhadou, v jakém klubu nakonec někteří vítězní kandidáti - ať už z pravice či levice - skončí. Řada z nich má totiž podporu hned několika stran či sdružení a teprve po volbách oznámí, ve kterém klubu zasednou.
