Praha - Senátoři připouštějí, že letošní výběr kandidátů do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů je složitý. Nejen proto, že vybírali z dvaadvaceti kandidátů, kteří nakonec splnili podmínky. Vybírají také ze jmen se společenskou prestiží nebo s renomé v odborných kruzích, případně obojím.
V prvním kole hlasování se zvolení nedočkal nikdo. Nejblíže byl Karel Černý s 27 hlasy, následoval ho Jiří Junek s 23 hlasy. Oba dva muži byli dříve poslanci - Černý za ČSSD, Junek za KDU-ČSL.
Do druhého kola, které je naplánované na středeční večer, s nimi postoupili občanský demokrat Jiří Liška (20 hlasů), nynější předsedkyně rady Emilie Benešová (15), nominant Knihovny Václava Havla Martin Palouš (14) a dvojice mužů s jedenácti hlasy, někdejší disident Daniel Kroupa a politolog Lukáš Jelínek.
O jediný hlas uniklo druhé kolo historikovi a spisovateli Jiřímu Padevětovi. Deset hlasů získal patrně zejména od senátorů ODS, nestačilo.
Otec zakladatel prozatím uspěl
Předpoklad, že je jedním z favoritů, naplnil exsenátor ODS Jiří Liška, muž, který Ústav pro studium totalitních režimů před deseti lety spoluzakládal. Liškovi předem signalizovali kromě mateřské ODS podporu kluby křesťanských demokratů a Starostů a nezávislých. Tyto tři frakce disponují při plné účasti sedmatřiceti z jednaosmdesáti senátorů.
Volba je nicméně tajná. Poměrně vysokou deklarovanou podporu měl před hlasováním také historik a spisovatel Jiří Padevět, jenže při hlasování to nestačilo.
Křesťanští demokraté by v radě rádi viděli ředitele muzea ve Vysokém Mýtě Jiřího Junka, který býval poslancem za KDU-ČSL. Sociální demokracie, která má 25 senátorů, by ráda prosadila svého dlouhodobého poslance Karla Černého, nominovaného Československou obcí legionářskou. Černý se v minulosti odborně věnoval prvorepublikovým legionářským generálům, je spoluautorem série Legionáři s lipovou ratolestí.
Prvním kolem prošli i dva obhajující členové rady, předsedkyně Emilie Benešová a politolog Lukáš Jelínek. Dvojice, která před pěti lety stála za razantní změnou kurzu změnu ústavu i odvoláním tehdejšího ředitele Daniela Hermana, nemá ale podle senátora ČSSD Miroslava Nenutila podporu uvnitř sociálnědemokratického klubu příliš pevnou.
Navíc jsou oba dva prakticky nepřijatelní pro pravicové senátory, na rozdíl od Karla Černého. Ten by se v radě ústavu zamlouval i senátorovi Tomáši Grulichovi, který měl za občanské demokraty volbu nových radních na starost. To by Černému mohlo ve druhém kole pomoci.
ČSSD, které svého času hnala vznik Ústavu pro studium totalitních režimů až k Ústavnímu soudu, měla před pěti lety volbu radních pod kontrolou díky většině v Senátu. Od té doby ale při dvojích volbách řadu mandátů ztratila.
