Senát těsně zvolil historika Eduarda Stehlíka do rady ÚSTR

ČTK ČTK
18. 6. 2014 15:21
Stehlík, kterého nominovala Sněmovna, byl náměstkem bývalého ředitele ústavu a nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL).
Eduard Stehlík
Eduard Stehlík | Foto: ČTK

Praha - Senát těsnou většinou zvolil vojenského historika Eduarda Stehlíka do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Stehlík, kterého nominovala Sněmovna, byl náměstkem bývalého ředitele ústavu a nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Po jeho loňském sesazení byl z funkce náměstka odvolán a dostal výpověď, kterou letos soud označil za neplatnou.

Stehlík v tajných volbách dostal od senátorů 37 z 62 odevzdaných hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Tomáš Kladívko (ODS). V radě usedne po boku těch, kteří se zasloužili o Hermanovo sesazení. Po bývalém disidentovi a senátorovi Zdeňku Bártovi je druhým zástupcem Sněmovny v sedmičlenné radě.

Stehlík, který je nyní ředitelem odboru ministerstva obrany pro válečné veterány, už v ústavu působil nejprve jako člen a později předseda jeho vědecké rady. Z funkce náměstka byl odvolán loni poté, co nesouhlasil s personální politikou tehdejší prozatímní ředitelky ústavu Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou, která se také postavila za Hermana. Rovněž Hermanovo sesazení soud označil za protiprávní. S ústavem se soudí také jeho další bývalí zaměstnanci.

Úkolem ÚSTR je zkoumat nestranně dobu komunismu a nacismu. Od jeho vzniku se ale o něj pře pravice s levicí a obviňují se z úsilí o politický vliv na instituci. Ústav nyní vede někdejší náměstek Foglové Pavel Hazdra, k uklidnění situace to ale nepřispělo. Jeho volba i její okolnosti byly terčem kritiky.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy