Senát těsně zvolil historika Eduarda Stehlíka do rady ÚSTR

ČTK ČTK
18. 6. 2014 15:21
Stehlík, kterého nominovala Sněmovna, byl náměstkem bývalého ředitele ústavu a nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL).
Eduard Stehlík
Eduard Stehlík | Foto: ČTK

Praha - Senát těsnou většinou zvolil vojenského historika Eduarda Stehlíka do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Stehlík, kterého nominovala Sněmovna, byl náměstkem bývalého ředitele ústavu a nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Po jeho loňském sesazení byl z funkce náměstka odvolán a dostal výpověď, kterou letos soud označil za neplatnou.

Stehlík v tajných volbách dostal od senátorů 37 z 62 odevzdaných hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Tomáš Kladívko (ODS). V radě usedne po boku těch, kteří se zasloužili o Hermanovo sesazení. Po bývalém disidentovi a senátorovi Zdeňku Bártovi je druhým zástupcem Sněmovny v sedmičlenné radě.

Stehlík, který je nyní ředitelem odboru ministerstva obrany pro válečné veterány, už v ústavu působil nejprve jako člen a později předseda jeho vědecké rady. Z funkce náměstka byl odvolán loni poté, co nesouhlasil s personální politikou tehdejší prozatímní ředitelky ústavu Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou, která se také postavila za Hermana. Rovněž Hermanovo sesazení soud označil za protiprávní. S ústavem se soudí také jeho další bývalí zaměstnanci.

Úkolem ÚSTR je zkoumat nestranně dobu komunismu a nacismu. Od jeho vzniku se ale o něj pře pravice s levicí a obviňují se z úsilí o politický vliv na instituci. Ústav nyní vede někdejší náměstek Foglové Pavel Hazdra, k uklidnění situace to ale nepřispělo. Jeho volba i její okolnosti byly terčem kritiky.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června, oznámila šéfka Sejmu

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června a případné druhé kolo o dva týdny později 12. července. Očekávaný termín voleb dnes oficiálně oznámila předsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Elžbieta Witeková.

Oznámené datum voleb chtěla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Její předseda Jaroslaw Kaczyński minulý týden rezolutně prohlásil, že volby budou nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám opozice je překazit. Pohrozil přitom využitím "všech prostředků, jež má stát k dispozici".

Volby prezidenta byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes epidemii covidu-19. Umožnit to měl zákon o korespondenčním hlasování, jehož schválení ale zdržel Senát, v němž má většinu opozice. Proto se volby nekonaly ani do konce května.

Zdroj: ČTK
Další zprávy