Politici musejí nechat ÚSTR žít, říká nový ředitel Hazdra

ČTK ČTK
1. 5. 2014 12:45
Svou koncepci chce zavádět postupně a ne žádnou revolucí.
Zdeněk Hazdra, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Zdeněk Hazdra, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). | Foto: ČTK

Praha - Respekt Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) má přinést jen kvalitní badatelská práce, která se musí dělat v klidu.

To ale může trvat i čtyři roky, prohlásil nový ředitel ústavu Zdeněk Hazdra.

Do čela úřadu nastoupil Hazdra k 1. květnu, odhadovaný mandát má na pět let.

Svou koncepci chce podle svých slov zavádět postupně a ne žádnou revolucí. Jeho úspěch v konkurzu i průběh samotného výběrového řízení má ale řadu kritiků.

"To, že se o ústav vedou nejrůznější politické sváry na pravici nebo levici, vytváří dojem, že je hájemstvím několika politických proudů. Politici by měli ústav nechat dýchat a žít. Tři čtyři roky kontinuální práce, to je šance, jak ho lépe ukotvit ve společnosti," myslí si Hazdra.

Pře od doby, co úřad vznikl

Činnost ústavu, jenž má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od doby před jeho vznikem v roce 2008. Přitahuje také určité typy lidí, kteří touží hodnotit minulost. Loni zvolená rada, jejíž členy vybírá Senát, vzbuzuje pochybnosti a nyní čelí kritice kvůli údajným chybám v konkurzu.

Ústav vede několik soudních sporů. Nově vyhrál soud s bývalým členem vedení ÚSTR Patrikem Košickým, který pracuje na ministerstvu kultury. V pátek bude další soud projednávat žalobu bývalého ředitele a současného ministra kultury Daniela Hermana kvůli jeho loňskému odvolání.

Třicetiletý Hazdra byl prvním náměstkem ředitelky ÚSTR Pavly Foglové od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V ústavu už v minulosti pracoval, od dubna 2008 téměř dva roky vedl oddělení zkoumání doby nesvobody v letech 1938 až 1945. Od poloviny května 2010 byl tři měsíce prozatímním ředitelem ústavu.

I jmenování Hazdry vyvolalo protesty

Hazdra byl zvolen ve třetím kole výběrového řízení. Proti jmenování se ihned postavili někteří zaměstnanci a dva neúspěšní kandidáti.

Foto: Ludvík Hradilek

Ačkoli Hazdra očekával "revoltu", zatím k ní prý nedošlo. Jak říká, neplánuje dramatické personální změny. Jeho náměstkem bude od 1. června historik Ondřej Matějka, ředitel občanského sdružení Antikomplex. Má rozvíjet spolupráci s občanským sektorem a vzdělávací aktivity ÚSTR pro veřejnost.

Jedním z prvních Hazdrových úkolů bude vyřešit spornou digitalizaci, která už několik týdnů prochází kontrolou. Pracovníci Archivu bezpečnostních složek nemohli v minulosti kontrolovat materiály, když se převáděly do elektronické podoby. Teď, když je mohou kontrolovat, zjišťují, že naskenované dokumenty v řadě případů údajně neodpovídají originálům.

"Zatím k tomu nebudu dávat komentáře, než se seznámím s výsledky kontroly," reagoval Hazdra.

Chce přilákat odborníky

Už jako náměstek zaváděl prvky projektového řízení a hodlá v tom pokračovat. Na svoji předchůdkyni Foglovou navazuje ve zpřehledňování smluv či vnitřních dokumentů ústavu. Chce, aby se také zvedl počet historiků s doktorským titulem, který je jedním z kritérií odborných pracovišť.

"Je potřeba hledat další styčné body například v rámci výzkumu dějin KSČ. Rád bych zintenzivnil spolupráci s univerzitami, které se zabývají soudobými dějinami," uvedl.

Hazdra chce udržet úroveň letošního stopadesátimilionového rozpočtu, který rok od roku klesá, od loňska o 1,2 milionu. Jednat o tom má s ministerstvem financí. "Je potřeba ale zůstat nohama na zemi a držet se toho, že ve střednědobém výhledu je plánován pokles o sedm milionů," dodal.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Chorvatské volby do parlamentu skončily, vítězem je zřejmě vládní HDZ

Hlasování v sobotních parlamentních volbách v Chorvatsku skončilo. Podle průzkumu státní televize mezi voliči opouštějícími volební místnosti zvítězilo vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), které by mělo získat 61 z celkových 151 křesel. Opoziční Sociálnědemokratické straně (SDP) a jejím menším spojencům by mělo připadnout 44 křesel, napsala agentura Reuters.

Na třetím místě podle průzkumu skončilo euroskeptické Vlastenecké hnutí (DP), které by v parlamentu mělo získat 16 zástupců.

Mnoho analytiků se podle Reuters domnívá, že koalici budou nakonec muset sestavovat obě nejsilnější strany, protože vytvořit stabilní vládu s menšími partnery jako DP by bylo obtížné. Vůdci obou velkých stran ale doposud možnost velké koalice odmítali.

Další zprávy