Praha - Staré územní plány i chystaná novela zákona o ochraně přírody dávají velké šance investorům a developerům, kteří se zajímají o Šumavu.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozornil Pavel Hubený, ředitel Národního parku Šumava, kterého letos v červenci potvrdil ve funkci ministr životního prostředí Richard Brabec.
Podle něj se může zastavěná plocha na území největšího českého národního parku v některých lokalitách až zdvojnásobit.
Na stole jsou i větší projekty
"Stále sem přicházejí další, i bohatí lidé, kteří mají zájem stavět na Šumavě. Jednak hledají pozemky pro svoje chalupy, ale na stole jsou i větší projekty," uvedl Hubený.
Větší developerský projekt se podle Hubeného rýsuje na území zaniklé obce Zhůří u Rejštejna v blízkosti Horské Kvildy. "Pozorujeme, že tam dochází k výkupu pozemků. Někdo tam chce mít pět a více domů,” uvedl Hubený.
Park podle něj na místě žádnou developerskou aktivitu nechce, proto zřejmě bude takovou stavbu rozporovat. "Nechceme tam nic, ačkoliv tam bývala vesnice, je to jedno z druhově nejpestřejších míst," zdůvodnil Hubený.
Pozemky, o které se jedná, nicméně podle něj patří soukromníkům a je těžké na ně "dosáhnout". Pozemkový fond je v historii převedl na obce jako prostor určený pro veřejně prospěšné projekty, čili i pro obytné domy.
Počet domů se zdvojnásobil
Podle Hubeného se díky tomuto nástroji od roku 1990 zdvojnásobil počet domů třeba na Kvildě. "Podle územního plánu se dá zastavěná plocha teď ještě znovu zdvojnásobit," doplnil šéf parku.
Naopak šumavské obce pořád vnímají výstavbu jako okrajovou. Zastavěné plochy je podle nich vzhledem k celkové rozloze parku (skoro 70 tisíc hektarů) pořád jen malý zlomek.
"Stále se medializuje, že Šumava bude zastavena developerskými projekty, ale to je nesmysl. Na území, které je ve správě národního parku, stavět jen tak nelze," upozornil Antonín Schubert, starosta obce Modrava, která se za poslední dva roky také významně rozrostla.
Vše musely dopředu konzultovat
Obce si stěžují, že veškeré kroky musely s vedením parku dosud konzultovat a schvalovat. Změnit by to ale mohla chystaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou má Sněmovna v září projednat.
Podle ní dostanou obce v podstatě do správy chráněné území Šumavy, na němž leží, a budou mít více pravomocí.
S podobným plánem kalkuloval i loňský návrh zcela nového a samostatného zákona o Národním parku Šumava, který sepisoval mimo jiné jihočeský senátor a odpůrce “zelených aktivistů” Tomáš Jirsa.
Ten chtěl převést až 770 hektarů půdy do takzvané třetí, lehčeji zastavitelné zóny. Návrh ale neprošel.
Nová zástavba se začala na území Národního parku Šumava objevovat po roce 2011, kdy ho zhruba rok vedl Jan Stráský. Tehdy úředníci povolili řadu staveb na Horské Kvildě, v Prášilech či na Filipové Huti.
Mezi nimi schválili i sídlo miliardáře Zdeňka Bakaly (majitele mediálního domu Economia, pozn. redakce) či kontroverzní dům pražského architekta Václava Hodana.
Celé téma Divoká Šumava už zítra v HN
