"Jeho nedávné výroky ve vztahu k dětem s poruchami autistického spektra považujeme za významně stigmatizující, dehonestující a zcela neprofesionální. Ministr zdravotnictví, znepokojen výroky pana doktora Matýse, se dopisem obrátil na Psychiatrickou společnost ČLS JEP s žádostí, aby byla celá věc z jejich strany projednána a odborná společnost k ní zaujala stanovisko," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Jednání odborné společnosti bude ve středu odpoledne.
Matýs poskytl rozhovor o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové, která trpí jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Nazval ji "nezralým dítětem s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění".
Výroky Matýse o Thunbergové:
- Pokud vím, ona se veřejně přiznala, že má obsedantně kompulzivní poruchu, Aspergera a ADHD. To ale normální člověk neudělá. Udělá to jen člověk, jemuž je úplně jedno, jaký to má sociální dopad. A udělá to právě proto, že jej někdo instruoval, aby to právě takto řekl.
- U Grety je problém, že rodina nezachytila ten moment ulpívání na jednom tématu, jemuž se autisté obvykle začnou věnovat v pubertě. Ať už je to sex, zvířata, fašismus nebo cokoliv takového.
- Ona pojmenovala a otevřela téma. Udělal to člověk se zvláštní povahou. Celosvětově. Co je špatné, je, že generace jejího věku se v tom identifikuje. On to skutečně může být hodný člověk, který chce pomáhat lidstvu, byť fanaticky, jenže bez znalostí pravidel to je těžké.
- Jestliže budete mít jednu myšlenku, kterou si vezmete za správnou, a rigidně a obsedantně za tím jdete, tak je to skutečně vážná diagnóza. K tomu se velmi často přidává paranoia, protože 70 procent autistů je zároveň paranoidních, ale v psychiatrii bohužel platí, že s paranoikem se nedomluvíte.
- Víte, mně bytostně vadí, že politici, kteří se s ní stýkají, nezkonzultují celý problém s odborníky na tuto problematiku a nedají tomu rozumný rámec. Měli by říct: "Děkujeme, že jste nás na to upozornila, chápeme, že máte, Greto, jen černé a bílé vidění, ale takto svět nefunguje a nemůže fungovat."
- Ona má obavy o osud Švédska a osud lidstva, ve tváři jí ale čtu strach o sebe sama. Je to těžká psychoterapeutická práce, takovou ulpívavost myšlení pozměnit jinam. Tady vidím, že to rodiče spíš potencovali.
- Oni mají strach hlavně sami o sebe. A Greta ho prožívá. Má úzkost samu o sebe.
- Když se podíváte na její umělou mimiku, přehnanou gestikulaci, nacvičené úšklebky, lpění na stejných slovech a větách, intonacích… Všimněte si, jak málem brečí a pak se to okamžitě srovná. To je typické pro autismus. Stejně tak když se zaposloucháte do řeči. Typické pro autisty je, že jsou schopni ocitovat celé pasáže o čemkoliv, co je jejich téma. Třeba z pohádkové knihy celé kapitoly. Ale je to jen plochá intonace. Bez emocí.
Zdroj: Info.cz
Minulý týden na tiskové konferenci k problematice dětské psychiatrie pak označil autismus za cestu k penězům a výhodám, protože jsou na ni vázané i sociální dávky. "V obecné rovině je strašná tendence to zneužívat. Pedopsychiatři musí dokonce čelit hrozbám žalob, když diagnózu nedají," řekl novinářům.
Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP dnes vydal oficiální vyjádření ve kterém deklaruje, že "názory, které MUDr. Matýs v uvedeném rozhovoru prezentuje, v žádném případě nereprezentují stanoviska a postoje odborné psychiatrické veřejnosti a výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP se od nich rozhodně distancuje. Velmi nás mrzí, že výroky, které zde zazněly, vyznívají negativně především vůči osobám s poruchami autistického spektra."
Sami autisté, rodiče dětí s poruchami autistického spektra a další signatáři napsali kvůli tomu otevřený dopis ministrovi zdravotnictví. "Pedopsychiatr Matýs odborně uvažuje a hodnotí lidi na spektru autismu včetně jejich rodičů na základě ve světě již překonaných poznatků z minulého století. Jeho rétorika je nepravdivá, stigmatizující," stojí v něm.
I Psychiatrické společnosti ČLS JEP vadí stigmatizující výroky. "Naše společnost dlouhodobě usiluje o destigmatizaci duševních poruch, proto považujeme názory MUDr. Matýse v uvedeném rozhovoru za zcela nepřijatelné. Obsah rozhovoru je v příkrém rozporu s naším trvalým úsilím o kultivaci veřejného prostoru, zcela ignorující naši upřímnou snahu o změnu stigmatizujících postojů a stereotypů vůči duševně nemocným, včetně jejich zobrazení v médiích," pokračuje text vyjádření.
Dosud se neví, jak autismus vzniká
Podle odhadů žije v Česku asi 4000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra a až 200 000 lidí s různou mírou postižení. Odborníci zatím nevědí, jak autismus, který je neurobiologickou vadou mozku, vzniká. Z 90 procent se na vzniku podílí genetika, zbývají podíl připadá na vnější prostředí.
Projevy nemoci jsou různorodé, například nadměrná citlivost k vnímání zrakových, zvukových nebo čichových podnětů. Objevuje se ale také agresivita, sebepoškozování či ničení věcí, problémy s komunikací a neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty, izolovanost a tvrdohlavost.
Podle odborníků se při správné péči odborníků a snaze rodiny daří projevy poruch autistického spektra zmírnit. Většina potřebuje celodenní péči, často tak využívají specializovaných zařízení, včetně školek či škol. Péče je financovaná jako sociální služba, podle rodin je ale potřeba mnohem více finančně velmi nákladné péče.
