Praha - Ministerstvo životního prostředí udělalo první důležitý krok k tomu, aby mohlo domácnostem vyplácet méně peněz na zateplování a výměnu starého kotle na uhlí za ekologické vytápění z programu Zelená úsporám, kde je nedostatek peněz pro všechny zájemce.
Dohodlo se s japonskými investory, kteří program hlavně financují, že průměrná podpora pro rodinu může klesnout ze 65 na 50 procent z celkové ceny.
Zelená úsporám, která disponuje zhruba 19,6 miliardami korun, se financuje z prodeje emisních kreditů oxidu uhličitého. Nejvíc si jich koupili právě Japonci, kteří musí každou zásadní změnu v programu podepsat.
To, že japonská strana souhlasila se snížením příspěvku na zateplování, ovšem ještě neznamená, že zájemci, kteří už odevzdali své projekty, ale zatím se jim na účtu neobjevily peníze, skutečně dostanou nižší státní příspěvek.
Málo peněz pro hodně zájemců
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa totiž musí rozhodnout, jak se stát vypořádá s nevyřízenými žádostmi na zateplování, na které mu chybí několik miliard korun. Zelená úsporám se zastavila loni na podzim právě proto, že se přihlásilo více zájemců, než jsou finanční možnosti programu.
Jednou s variant, jak se s touto situací vypořádat, je právě ta, že by současní žadatelé dostali nižší podporu než jejich předchůdci.
"Konečné rozhodnutí je na panu ministrovi," potvrdil Aktuálně.cz ministrův náměstek Ivo Hlaváč, který upravenou dohodu s Japonci na přelomu února a března dojednával.
Čekání na Chalupovo rozhodnutí
Ministr Tomáš Chalupa ovšem své rozhodnutí o dotačním programu Zelená úsporám zatím odsouvá.
"Máme nějakou formu řešení, ale nechte mě poradit se třeba se zkušenějšími členy ve vládě. Máme několik alternativ," řekl minulý týden v rozhovoru pro Aktuálně.cz Chalupa.
Kvůli Zelené úsporám minulý týden rezignovala na svou funci Chalupova náměstkyně Rut Bízková, která byla u tohoto programu od jeho vzniku.
Méně peněz = více úspor
Jedním z hlavních cílů programu Zelená úsporám je snížit emise oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek. Méně peněz pro jednoho žadatele přitom může být paradoxně pro životní prostředí přínosnější.
Pokud se totiž rozdělí jeden balík peněz pro víc žadatelů, přinese to více úpor, než když se stejné peníze darují méně domácnostem. Jen v prvním případě musí dát domácnosti více ze svého.
