Nelegální toky peněz, zakrývání majetkových struktur a posílání zboží přes třetí země jsou nejčastější způsoby, jak obcházet protiruské sankce. Od začátku ruské agrese na Ukrajinu si je osvojily i firmy působící v Česku. Moskva hledá cesty, jak udržet vojenskou výrobu a omezit dopad sankcí na svou ekonomiku. Únikům se nedaří zabránit, české úřady se ještě nenaučily sankce vymáhat. Před rizikem jejich obcházení varuje i finanční rozvědka.
"Jsme 15 měsíců ve válce a nemáme dostatečné kapacity. Je potřeba zmapovat ruský kapitál a jeho vstup do veřejných zakázek," upozorňuje analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Od loňského února, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu, zavedly státy Evropské unie už deset balíčků sankcí proti agresorovi. Míří na ruský export, banky, oligarchy a propagandisty. Zakazují také vyvážet do Ruska všechno, co je možné využít pro zbrojní průmysl.
Analýzy investigativních novinářů ukázaly, že existují firmy, které pomáhají ruským společnostem zákaz obcházet. Zboží posílají přes partnery ve třetích zemích, především v Turecku, Střední Asii nebo Číně. Často se jedná o drony, mikročipy a další technologie.
Na strmý nárůst exportu technologického zboží upozornil server Investigace.cz. V českých statistikách zahraničního obchodu roste například do Kazachstánu. Hodnota vyvezené elektroniky se oproti předchozím letům téměř ztrojnásobila, u strojů je 2,5krát vyšší.
Novináři agentury Reuters zase popsali, jak ruské společnosti aktivně oslovují partnery ve třetích zemích, aby jim s obchodem pomohli. Dodavatelé inzerují, že do Ruska dovezou zboží, například přes Arménii nebo právě Kazachstán. Obě země tvoří s Ruskem celní unii. Jakmile dopravci vstoupí na jejich území, dochází dál jen k minimální kontrole nákladu.
"Naše společnost doručí jakékoliv zboží z Evropy do Ruska. Průměrná doba dodání je v současné době 14 dní, v souvislosti s uloženými sankcemi," nabízí na Facebooku v zahraničních i českých skupinách pravidelně uživatel Oleg Zabramny. Naposledy před necelým týdnem.
Mezi Ruskem a Českem také nelegálně putují peníze. Rusko sice není v bankovním systému SWIFT zajišťujícím mezinárodní platební styk, v zemi ale fungují stovky směnáren umožňujících převod vyšších částek do Evropy mimo systém bank.
Jejich služby si mohou zájemci vyžádat přes chat v aplikaci Telegram, který uživatelům poskytuje anonymitu. Veřejný kanál "Peněžní převody z Ruska do Česka" má asi 1 300 členů. Zájemce uvede částku, kterou chce převést, a místo, kam by peníze měly v hotovosti dorazit. Po převodu je na místě předá na základě hesla kurýr.
"V podstatě jde o systém nebankovních transakcí založený na vzájemných závazcích a důvěře. Slouží k převodu obnosů pro soukromé účely menších ruských oligarchů," vysvětlil bývalý ředitel jedné z poboček Ilja Šumanov ruskému serveru Meduza.
Nejrozšířenějším způsobem, který pomáhá obcházet sankce, je skryté napojení firem na ruské majitele. "V českém obchodním rejstříku u firmy nenajdete ruského vlastníka, ale třeba rakouského nebo amerického. Až od nich vede stopa do Ruska. Často takové řetězce vedou přes několik zemí," říká Jiří Skuhrovec, který vede tým analýz veřejných zakázek Datlab.
Podle databáze firem Orbis je nejvíce českých firem na Rusko napojeno přes přímé vazby v Nizozemsku (186), Rakousku (160) a Německu (151). Jedna se naopak k ruskému majiteli váže složitě přes Panenské ostrovy, Bahamy, Kypr, Švýcarsko a Německo.
Analýza Datlabu z letošního dubna odhalila, že počet veřejných zakázek získaných v Česku firmami napojenými na Rusko v roce 2022 neklesl. Připomněla také, že pouze 35 procent sankcionovaných vlastníků je správně uvedeno v české evidenci skutečných majitelů firem.
Obcházení sankcí sleduje Finanční analytický úřad, při podezření podá trestní oznámení. Pokud policisté vyhodnotí případ jako méně závažný, řeší věc licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu.
"Čím jsou sankce rozsáhlejší, tím z logiky věci roste i jejich obcházení," říká mluvčí ministerstva financí Filip Běhal, který zároveň prohlašuje, že v boji proti obcházení sankcí Česko za ostatními státy Evropské unie nezaostává. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS zase uvádí, že Česko na podobné případy dokáže včas reagovat.
Oslovení experti ale nesouhlasí. "Do vymáhání sankcí je třeba investovat. Je chyba, že to vláda nedělá," prohlašuje Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu radí, že v monitorování ruského vlivu by mělo jít Česko příkladem, protože se jinak v zahraniční politice profiluje právě díky pomoci Ukrajině. Shodují se, že úřadům chybí personál i potřebné vybavení.
Pokud by Česko závazky ohledně sankcí neplnilo, hrozí mu postih od orgánů Evropské unie. Přesto existují případy, které jsou v rozporu s restrikcemi. Na evropském sankčním seznamu je například zřizovatel Ruského kulturního centra v Praze. Dům funguje bez omezení a Moskva přes něj může šířit svou propagandu. "Případ poukazuje na to, že je stále mnoho subjektů, které jsou napojené na Kreml a v Česku mají reálný vliv," varuje Havlíček.
Známý je také případ rodiny šéfa ruského zbrojařského holdingu Borise Obnosova, která vlastní v Česku nemovitosti v hodnotě zhruba osm milionů eur. Jeho firma podléhá evropským sankcím a pomáhá Rusům zbrojit válku na Ukrajině.
