Praha - Do čela zpravodajství České televize se vrací po čtyřech letech Zdeněk Šámal. Do svého nově vznikajícího týmu si ho vybral čerstvě zvolený generální ředitel ČT Petr Dvořák.
"Proč se do České televize vracím? Protože to je dobrá značka a protože jsem dostal nabídku být součástí týmu Petra Dvořáka," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Šámal. Své funkce se ujme v pondělí.
Kdybyste dostal nabídku od někoho jiného, odmítl byste?
Ano, Petr Dvořák byl jedinou alternativou.
Proč Dvořák ano a ostatní ne?
Je to zkušený manažer, který má za sebou výsledky. Ví, co to znamená pracovat ve velkém médiu. A myslím, že umí motivovat tým.
Dvořák až nebývale ostře kritizoval úroveň hlavní zpravodajské relace Události. Ztotožňujete se s jeho kritikou?
Problém Událostí je to, kam se dostaly ve vnímání diváků, v zájmu o ně, a částečně i v tom, co nabízejí. Jsou jednou ze tří zpravodajských relací, které se vysílají mezi sedmou a osmou hodinou, aniž by lidi rozlišovali, kdo co vysílá. Události ztratily svou charakteristiku.
Zdeněk Šámal
- Televiznímu zpravodajství se pětačtyřicetiletý Zdeněk Šámal věnuje převážnou část své profesionální kariéry.
- Vystudoval žurnalistiku a pracoval v různých funkcích v České televizi, TV Nova, Z1 a televizi Metropol.
- Působil i jako zpravodaj České televize v Moskvě, jednou už byl šéfem zpravodajství ČT.
- Na Slovensku zakládal úspěšnou zpravodajskou televizi TA3 a později stál i u zrodu ČT24.
- Mezi jeho koníčky patří historie a archeologie, kterou nyní i studuje.
Jejich charakteristika by měla být jaká?
Že jsou tam zprávy, které jinde neuvidí a které veřejnoprávní televize může vyrábět, protože na ně má finanční zdroje. Veřejnoprávní televize se ve zpravodajství ani jinde nemusí podbízet a za každou cenu nabízet něco, co se považuje za takzvaně zajímavé, jenom proto, že to lidi zaujme.
Mám-li být zcela konkrétní... Těch případů je samozřejmě více. Naposledy jsem viděl editorský problém v pondělí. Z mého pohledu je významnější připomínka toho, že před sedmdesáti lety na Ukrajině začaly masové vraždy v Babím Jaru (v roce 1941 nechali nacisté u Kyjeva pozabíjet více než 30 tisíc Židů - pozn. red.) než velká detektivka kolem hezké holky, která se odehrála v italské Perugii (Američanka obviněná v Itálii z vraždy a následně propuštěná - pozn.red.) a která v Událostech dostala významnější místo. Připomenutí události v Babím Jaru bylo až na konci Událostí.
Není problém Událostí také v tom, že jsou ve vleku denních událostí, že nemají vlastní zprávy?
Že není původní agenda? Myslím, že částečně taky. Významná vlastní agenda chybí, byť Události hrály problém s elektronickými zdravotními kartami IZIP, ale s tím přišla redakce pořadu Reportéři.
Jaký by měl být podle vás ideální stav Událostí, k němuž byste se chtěl dobrat?
Důvěryhodné, exkluzivní, zachycující opravdu důležité události, využívající potenciál toho, co má Česká televize k dispozici. Myslím, že současná situace, do níž se zpravodajství dostalo, není jen v lidech, kteří Události připravují. Je to dlouhodobé neřešení problému, který nastal. Nechci nikomu nasazovat psí hlavu, kdo to z vedení neřešil, ta situace prostě nastala. Samozřejmě problém Událostí je i nasazení do programu.
To znamená, že sedmá hodina je špatná?
Pokud cílíte na určitou diváckou skupinu, která je v případě Událostí hodně široká, nemělo by se stát v programování to, že se na přeskáčku oslovují naprosto rozdílné cílové skupiny. Jinými slovy: Z Večerníčku jít na Události je pro hlavní zpravodajskou relaci poměrně vražedný počin. Večerníček rozhodně není cílová skupina Událostí.
Měly by se Události vysílat v jiném čase?
To není moc řešitelné. Myslím, že jsou spíše větší možnosti, jak využít a poskládat pořady před Událostmi. Bavíme se aspoň o dvou hodinách. Aby diváci zůstali na programu České televize až do Událostí. A aby měli důvod zůstat u Událostí, protože se tam dozvědí, co se nedozvědí jinde, a formou, která je tomu odpovídající.
Podívejte se, jak se volil nový generální ředitel ČT:
Můžeme se bavit rovněž o podobě studia, o moderátorech, ale to jsou věci, které teprve budeme řešit. Čekají nás dlouhé debaty s novým ředitelem programu Milanem Fridrichem nad návrhem, který pak předložíme generálnímu řediteli Dvořákovi.
Máte cíl, jaká by měla být sledovanost hlavní zpravodajské relace?
Podbízet se za každou cenu nebudeme, myslím, že to po mně nebude chtít ani Petr Dvořák. Podíl na vysílání jsem si zatím nedefinoval. Považuji za důležité, aby Události byly sledovanější než zprávy televize Prima. Teď jsou až na třetí pozici. Bude mě taky zajímat, kdo se na Události dívá.
V jaké kondici je nyní zpravodajský kanál ČT24?
V dobré kondici. Myslím, že je to nejlepší kanál, který Česká televize nyní má. A v tom je samozřejmě i nebezpečí, že na tom ustrne. Musím se důkladně seznámit s vysílacím schématem, s náklady na výrobu. Bude mě samozřejmě zajímat i další vyžití lidí na ČT24, kteří by šli využít i v Událostech.
Někdo mi nedávno říkal, že čtyřiadvacítka má víc moderátorských tváří než zpravodajský kanál BBC. Tak si to schválně spočítám. Je to možná jen můj pocit, ale někdy ČT24 vypadá jako nepřehledný orloj.
Zůstane v ČT Václav Moravec, o jehož odchodu se v létě spekulovalo?
Já doufám, že zůstane. Můžeme mu zavolat a zeptáme se ho! Já chci, aby tam zůstal. Pokud mohu opatrně soudit, naše vzájemné vztahy jsou takové, že i on bude mít zájem spolupracovat se Zdeňkem Šámalem.
Budete usilovat o nějaké změny v jeho pořadu Otázky?
Václav je člověk, který se rád vyvíjí, sleduje trendy a uvažuje nad svou prací. Bude to další z dlouhých debat, které nás čekají.
Co regionální zpravodajství? Budete ho chtít změnit, upravit, posílit, oslabit?
Potlačit určitě ne, pragocentrismus ve vysílání nevidím dvakrát rád. Když jsem byl před čtyřmi lety ředitelem zpravodajství, regionální zpravodajství jsme personálně výrazně posilovali. Myslím, že máme dobrou síť. To, o čem se teď mluví, je spíše větší zastoupení regionů ve vysílání České televize, nikoli ve zpravodajství. To už je úvaha nad rámec zpravodajství.
