Otevřete školy pro ohrožené děti. Nezvládají výuku a drama v rodině, apelují experti

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
12. 2. 2021 14:11
Opakované plošné uzavření škol, omezení zájmových kroužků a sociálních kontaktů ovlivňují všechny děti, zhruba u deseti procent těch nejvíce ohrožených jsou však fatální dopady. Negativně ovlivňují nejen jejich vzdělávání, ale podepisuje se také na jejich duševním zdraví. Jde zejména o děti ohrožené domácím násilím, z extrémně chudých rodin a ty, které již před pandemií měly psychické problémy.
Za zdmi domácností se někdy odehrávají dramata. Odnášejí je hlavně děti. Učitelé je často jen potrestají za nepřítomnost na on-line výuce.
Za zdmi domácností se někdy odehrávají dramata. Odnášejí je hlavně děti. Učitelé je často jen potrestají za nepřítomnost na on-line výuce. | Foto: Thinkstock

Česká odborná společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) proto sepsala apel, kterým se obrací na vládu, aby přijala výjimky z krizových opatření, jehož prostřednictvím by umožnila takovým žákům individualizovanou podporu. Dokument spoluvytvářely Člověk v tísni, který pracuje se sociálně znevýhodněnými rodinami, Centrum Locika, jež se zabývá domácím násilím, a spolek Nevypusť duši starající se o psychické zdraví teenagerů. Svým podpisem ho podpořily desítky dalších organizací.

Žádají, aby vláda ve spolupráci s ministerstvem školství umožnila bezpečnou prezenční docházku nejvíce ohrožených dětí do jejich škol, případně jim zajistila potřebnou individuální podporu ve škole nebo v domácím prostředí.

Organizace předložily i plán, jak toho docílit. Každá škola by měla mít povinnost identifikovat děti, pro které představuje dlouhodobé distanční vzdělávání výrazné riziko. Jde zejména o ty, které nejsou v kontaktu se školou déle než dva týdny, pravidelně se neúčastní on-line výuky, výrazně se horší jejich chování nebo vzdělávací výsledky a s učiteli nespolupracují.

"Takové školáky učitelé často tak akorát trestali za nepřítomnost na výuce, místo aby je individuálně kontaktovali a zajímali se, proč se neúčastní, zda nemají nějaký problém, zda nepotřebují pomoc," upozorňuje předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková. "Děti mohou být ohrožené rodinným prostředím, mohou být oběťmi domácího násilí, mohou mít vážné psychické problémy, nemusí mít podmínky, které by jim umožňovaly zapojit se, anebo mají náročnější speciální vzdělávací potřeby, které jim nedovolí plnohodnotně se zapojit. Do domácnosti totiž za nimi nemůže jejich asistent pedagoga," vyjmenovává.

Autoři apelu upozorňují, že nejde o zanedbatelný počet takto znevýhodněných žáků, je to zhruba každý desátý, tedy dvě tři děti v každé třídě. Ty by měly být vyjmuty ze zákazu chodit prezenčně do školy, tak jako to probíhá například ve skandinávských zemích, Velké Británii či Nizozemsku. Docházka by měla být zajištěna maximálně bezpečně, tedy v malých skupinkách, v rotačním režimu, v účinných ochranných pomůckách a co nejvíce ve venkovním prostředí. Učitelé by měli mít respirátory či štíty a měli by být přednostně očkováni. Žáci by se pak pravidelně, neinvazivně testovali.

Plošné zavření je nesmysl. Svět není černobílý

Signatáři rovněž odmítají plošné zavírání škol, řídit by se podle nich mělo region od regionu podle epidemické situace. Žádají rovněž finance pro školy na navýšení pedagogických pracovníků, aby mohla být výuka více individualizovaná. Ze stejného důvodu pak požadují zapojení studentů pedagogických fakult.

Aktuální průzkum mapující přístup základních a středních škol k distanční výuce sociálně znevýhodněných žáků ukazuje, že pětina rodin je stále bez kontaktu se školou, více než čtvrtina dětí nerozumí probírané látce, čtvrtina škol nezjišťuje, zda má dítě doma počítač vhodný k on-line výuce, a třetina rodičů má problém děti podpořit kvůli složitosti probírané látky. V důsledku se pak ještě více prohlubuje nerovnost ve vzdělávání, což byl v Česku citelný problém již před pandemií.

Apel poukazuje také na některé nesystémové zákazy a nelogičnosti v opatřeních. "Je absurdní, že dnes můžete cestovat vlakem spolu s osmdesáti dalšími lidmi bez jakéhokoliv rozestupu, ale nemůžete učit malou skupinku žáků nebo vzít čtyři děti na skautský výlet. Přemýšlíme černobíle, čímž se velmi lišíme od dalších evropských zemí," říká Klára Laurenčíková. Upozorňuje i na další nelogičnost ve vládních nařízeních, kdy za zdravotně postiženými může docházet do rodiny osobní asistent, zatímco za dětmi nemůže zajít asistent pedagoga.

Jak upozorňuje Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika pro pomoc dětem zažívajícím domácí násilí, problémy mají rovněž krizová centra pro děti a krizové linky. "Ty už hlásí stop stav, dětí se na nich obrací tolik, že už je nestíhají odbavovat. I my máme velkou frontu dětí, každé má v sobě velmi silný příběh, často velké trauma, ale nemáme na ně dostatek času," líčí.

Podle ní by bylo potřeba zajistit, aby děti mohly docházet do bezpečného prostředí nízkoprahových center a zde by mohly volně hovořit o tom, co se jim děje a jak na tom jsou. To je ale rovněž nyní zakázáno. "Velmi obtížně hledáme dobré konce a dobrá řešení a s tím se něco musí dělat," apeluje Wünschová.

Signatáři rovněž apelují na vládu, aby v omezené míře a za dodržení protiepidemických opatření umožnila některé volnočasové aktivity mládeže. Navrhují, aby se v základních uměleckých školách umožnila individuální výuka v režimu jeden na jednoho, aby děti měly možnost se venku účastnit kroužků, sportovních aktivit, výletů či skautu v menších skupinách a za dodržení všech nutných bezpečnostních opatření. Popřípadě aby měly možnost setkávat se venku v malých skupinách v počtu maximálně čtyř osob na úrovni PES 5 a šesti osob na úrovni PES 4 s umožněním doprovodu maximálně dvou (PES 5) až čtyř (PES 4) dospělých osob mimo společnou domácnost.

Lékařka Lucia Vašková z Centra zvyšování psychické odolnosti varuje, že u nich v ordinaci pozorují vysoký nárůst malých pacientů s depresivními poruchami, úzkostnými stavy a ztrátou motivace. "Některé děti dokonce přemýšlejí, že by svůj život ukončily. Potřebují vztahy, rozvíjet osobnost i svůj potenciál. Když se jim tenhle motor v určitém věku zabrzdí, hrozí, že ho už nenastartují. Děti už prostě potřebují nějaký životobudič, něco, pro co budou mít důvod žít, když ráno vstanou," uzavírá.

Video: Školy se nezajímají o duševní zdraví žáků, varují psychologové

Další týdny v domácí izolaci bez škol, kroužků a setkávání s vrstevníky vede u řady dětí ke stresu a úzkostným stavům. | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 21 minutami

Vláda Zemanovi navrhla, aby jmenoval druhou generálku české armády

Armáda by měla získat druhou generálku. Vláda dnes schválila návrh na jmenování rektorky Univerzity obrany plukovnice Zuzany Kročové do hodnosti brigádní generálky. Kabinet odsouhlasil také návrh na jmenování dalších deseti generálů. Pokud prezident Miloš Zeman vládní doporučení odsouhlasí, povýšeni budou k 8. květnu. Sdělil to v pondělí Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Návrh vládě předložil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). "Přestože je většina pozornosti věnována pomoci armády v opatřeních proti covidu-19, nebylo možné opomenout tradiční a významnou událost, jmenování nových generálů," uvedl. "Všichni nově jmenovaní i povýšení generálové si uznání zaslouží, protože dlouhodobě prokazují, že patří k nejlepším vojákům z povolání, které ozbrojené síly České republiky mají," dodal ministr.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

Německá vládní CDU chce Lascheta jako kandidáta na kancléře, CSU zase Södera

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové dnes podpořila kandidaturu svého předsedy a premiéra Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Sesterská bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) se následně jasně postavila za svého šéfa a bavorského premiéra Markuse Södera. Nyní je tak na Söderovi a Laschetovi, aby se dohodli, kdo z nich tedy konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede.

Generální tajemník CDU Paul Ziemiak na dnešní tiskové konferenci po jednání předsednictva CDU prohlásil, že podpora Laschetovi není konečným rozhodnutím. Postoj CDU ho totiž pověřuje k tomu, aby se nyní dohodl se Söderem, kdo z této dvojice nakonec konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede. Laschet prohlásil, že se Söderem bude hovořit ještě dnes. Söder k tomu uvedl, že s ním již jednal o záležitostech pandemie a že nevylučuje další telefonát. Dodal ale, že dnes nelze rozhodnutí o kandidatuře očekávat.

Další zprávy