S nálepkou do života. Speciální školky v Česku zůstanou

Jakub Novák
2. 4. 2013 7:18
Ministerstvo ustupuje od části akčního plánu přijatého kvůli rozsudku Evropského soudu
Školka. Ilustrační foto.
Školka. Ilustrační foto. | Foto: Zuzana Hronová

Praha - Rovný přístup ke vzdělání v Česku je sice dán školským zákonem, v praxi však mnohdy pokulhává.

Po prvních krocích směrem k nápravě, které ministerstvo v tomto ohledu učinilo pod vedením Petra Fialy, přišel nyní krok zpět.

Mezinárodní společenství vyslalo Česku v tomto ohledu výrazný signál v roce 2007, kdy Evropský soud pro lidská zpráva rozhodl, že Česko diskriminuje Romy ve školách - první krok v souvislosti s tímto rozsudkem ale nastal až v loňském roce.

Ministerstvo tehdy v listopadu vydalo akční plán opatření, která se k tomuto rozsudku vztahovala a Rada Evropy je v prosinci téhož roku podpořila.

"Ač se nám rozsudek D. H. může nebo nemusí líbit, je to skutečnost, která na Českou republiku vrhá negativní stíny, a proto se s ní musíme tak jako tak potýkat," řekl k tomu v lednu ve sněmovně náměstek ministra Petra Fialy Jindřich Fryč.

Nyní však ministerstvo změnilo svůj postoj k rušení mateřských škol speciálních a těch, které jsou zřízeny při praktických školách.

"Námi zvažovaná opatření nebudou znamenat rušení školek a škol speciálních ani praktických, ale na druhou stranu budou posilovat podmínky pro inkluzi v těch místech, kde proto budou dané podmínky," říká jasně mluvčí Fialova úřadu Jana Holíková.

Namísto toho tak ministerstvo bude podle Holíkové hledat jiné cesty, jak inkluzi ve školkách podpořit; mimo jiné zvažuje finančně podpořit školy, které taková opatření přijmou.

MŠMT si totiž podle Holíkové uvědomuje výhody školských zařízení vzdělávajících žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a bude tedy usilovat o jejich zachování.

Výroční zpráva ČŠI

  • v Česku bylo v roce 2011/2012 celkem 108 mateřských škol speciálních
  • míra dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) dosahuje kolem 2,8 % všech dětí v předškolním vzdělávání
  • co se zdravotního postižení či znevýhodnění týče, jsou nejčastějšími diagnózami vady řeči (8,9 %) a souběžné postižení více vadami (5,5 %)
  • vzestupný trend však byl zaznamenán také u četnosti diagnózy autismu (4 %)
  • nejčastěji byly děti integrovány ve skupinách; individuální integrace v běžných školách se dostalo přibližně pětině dětí.

Právě opačný postup je však nejen žádoucí, protože všem poskytuje rovnocenný přístup ke vzdělání, ale zároveň je součástí ministerského akčního plánu.

"Rušení mateřských škol při praktických školách jednoznačně podporujeme. Je to ostatně jeden z bodů akčního plánu v rámci rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní proti ČR," upozorňuje na tento důležitý fakt Martin Šimáček z Agentury pro sociální začleňování.

Akční plán

Tento plán, který je o pět let opožděnou reakcí Česka na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, jenž v případě ostravských dětí rozhodl, že Česko diskriminuje Romy ve školách, ministerstvo představilo loni v listopadu.

Jeho součástí jsou mimo jiné dvě konkrétní opatření, která by měla být naplněna novelizací školského zákona mezi lety 2013 a 2014 - po jejím schválení by nemělo být možné při ZŠ praktických zřizovat přípravné třídy ani mateřské školy.

Tomu by samozřejmě muselo předcházet bližší specifikování toho, co vlastně praktické školy jsou - jak již dříve naznačil náměstek Jiří Nantl, z právního hlediska jsou totiž tyto nástupkyně zvláštních škol shodné s běžnými základními školami, proto je potřeba je konkrétně vymezit.

"Zřizování a rušení mateřských či základních škol navíc není v kompetenci MŠMT, ale zřizovatelů," tvrdí Holíková - takovou možnost však sám Fialův úřad prezentoval jako součást akčního plánu, jak je zmíněno výše.

Podívejte se: Reportáž ze školy, kde inkluze není cizí slovo

"Cejchování" dětí

"Musíme se vyvarovat tomu, že už někdy v první, druhé třídě dítě nějakým způsobem ocejchujeme a ono bude odkázáno na ten jeden směr vzdělávání. Musíme to udělat přesně opačně," upozorňoval na tento nedostatek českého vzdělávacího systému Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů na lednovém semináři v Poslanecké sněmovně.

Namísto toho se však děti budou "cejchovat" i nadále - a to již od mateřské školy.

Foto: Jan Langer

Přitom právě předškolní vzdělávání je z pohledu inkluze v současnosti v nejlepší formě ze všech stupňů českého vzdělávacího systému, jak tvrdí Česká školní inspekce (ČŠI).

Školky - ostrůvky inkluze

"Ve srovnání s dalšími stupni naplňuje nabídka předškolního vzdělávání nejúspěšněji znaky inkluzivního vzdělávání… Mateřské školy se zlepšily v přípravě a využívání integrovaných bloků, ve srovnání s ostatními školami byly na vysoké úrovni v oblasti motivování dětí a v aktivitách inkluzivního vzdělávání," píše se v její výroční zprávě ČŠI za loňský školní rok.

Ministerstvo školství slovy svého šéfa Petra Fialy "nemá v žádném případě v úmyslu postupovat ode zdi ke zdi, hodit za hlavu dosavadní osvědčenou praxi českého školství a začít rušit něco, co v našem systému dlouhodobě funguje a má své opodstatnění, tedy základní školy praktické," jak prohlásil před senátory na konci března.

Z debat, které v posledních měsících na téma inkluze proběhly (například sněmovní seminář pořádaný poslankyněmi Vlastou Bohdalovou a Jaroslavou Wenigerovou či diskuse probíhající v rámci kampaně "Česko mluví o vzdělávání"), vyplynulo, že sice snaha o inkluzi u nás je, ale její další pokračování není za současných organizačních a finančních podmínek realizovatelné.

To vysvětluje postoj ministerstva k základním školám praktickým - nicméně v případě předškolního vzdělávání se ta samá instituce ještě před několika měsíci zavázala zamezit zřizování mateřských škol a přípravných tříd při praktických školách; pro rušení tohoto typu mateřských škol hovoří také závěry české školní inspekce.

V absolutních číslech však počty dětí ve speciálním vzdělávání dlouhodobě stoupají, což je částečně zapříčiněno celkově se zvyšujícím počtem dětí v předškolním vzdělávání - nicméně, co je horší, nijak výrazně neklesá ani podíl takto vzdělávaných dětí.

Má české školství rozdělovat děti na "lepší" a "horší" již od mateřské školy? Jaká je šance, že se dítěti, které se dostane do speciální školky, podaří dostat zpět do hlavního vzdělávacího proudu? Nebo má zachování mateřských škol při praktických školách své opodstatnění? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Právě se děje

Další zprávy