Praha - Základní školy praktické se podle ministra školství Petra Fialy rušit nebudou.

Po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva je ale nezbytné změnit situaci, kdy se do nich dostávají žáci jen kvůli tomu, že pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí, nebo dokonce kvůli etnickému původu, uvedl ve čtvrtek v Senátu ministr.

Reagoval tak na požadavek petice za zachování někdejších zvláštních škol.

"Nemáme v žádném případě v úmyslu postupovat ode zdi ke zdi, hodit za hlavu dosavadní osvědčenou praxi českého školství a začít rušit něco, co v našem systému dlouhodobě funguje a má své opodstatnění, tedy základní školy praktické," prohlásil Fiala.

Petice za zachování praktických škol vznikla jako protest proti vládní strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Podepsalo ji přes 76 300 lidí. Podle tvůrců petice počítala strategie se zrušením praktických škol do roku 2015 a byla přijata bez ohledu na vzdělávací potřeby žáků.

Na stranu petice se po téměř tříhodinovém projednávání přiklonil i Senát, podle něhož strategie nebyla dostatečně projednána s odbornou veřejností, měla by být přepracována na základě nového veřejného projednání a provádění strategie by mělo být finančně i materiálně zajištěno.

"Vláda na to musí dát peníze a lidi, ne to převést na kraje a obce," uvedl místopředseda Senátu a ČSSD Zdeněk Škromach.

Proti tvrzení, že strategie z listopadu 2011 nebyla projednána s experty, se ohradila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Uvedla také, že strategie počítala s postupnou transformací řady těchto škol "na ty normální".

Po dohodě s ministerstvem školství bude strategie podle zmocněnkyně ještě přepracována mimo jiné tak, aby se narovnaly zejména finanční podmínky pro školy a aby přednost měla individuální integrace před skupinovou.

Třetina romských dětí

Šimůnková podotkla, že do praktických škol je posílána více než třetina romských dětí, kterým ale nesmí být upíráno právo na plnohodnotné vzdělání jen kvůli jejich sociálnímu zázemí.

K tomu směřuje i akční plán k provádění evropského rozsudku, který má ztížit zařazování sociálně znevýhodněných dětí do praktických škol, které jsou určeny především dětem s lehkým mentálním postižením. Do dvou let se mají rušit i přípravné třídy v praktických školách a takzvané diagnostické pobyty.

Kritici poukazují na to, že romské děti nejsou v praktických školách kvůli svému původu, ale proto, že ani s pomocí asistentů běžnou výuku nezvládají. Mnozí odmítli jako demagogická tvrzení to, že absolventi praktických škol nenajdou uplatnění. Někteří z nich o to prý ale ani neusilují.