Praha - Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg je známý tím, že svým ženským kolegyním - a to nehledě na jejich funkci - líbá při uvítání ruku.
Představitelce barmské opozice Su Ťij veze ale také růži. Zpopelněnou. Tentokrát totiž nejde o nostalgický projev gentlemanství, ale vzpomínku na společného přítele, zesnulého exprezidenta Václava Havla.
Ta růže, kterou Su Ťij ministr předá, loni před Vánocemi doprovázela Václava Havla na jeho poslední cestě. A jde o splnění Havlova přání, které za pozornosti světa český exprezident vyslovil na stránkách amerického deníku The Washington Post v roce 2005.
Havel za svého života využíval svého světového renomé bojovníka za demokracii a lidská práva, aby připomínal osud barmských disidentů a jejich vězněné vůdkyně.
Su Ťij byla propuštěna z domácího vězení loni v listopadu, krátce před smrtí Václava Havla.
"Růže byla původně na rakvi Václava Havla," řekl Aktuálně.cz výtvarník Bořek Šípek, který květinu zalil do skla.
Návštěva napodruhé
Nápad vznikl na ministerstvu zahraničí. Jeho šéf Schwarzenberg o cestu do Barmy usiloval po propuštění Su Ťij, která je dnes i poslankyní barmského parlamentu, opakovaně. Například když v březnu navštívil Vietnam a Filipíny, chtěl i za ní. Tehdy to však nevyšlo.
Schwarzenberg je po šestnácti letech první český vládní představitel, který do země přijíždí.
O daru jako první psaly Hospodářské noviny. Aktuálně.cz zjistilo, že za myšlenkou přivézt Su Ťij růži prý stojí konkrétně bývalý český velvyslanec v Thajsku Jiří Šitler, který v minulosti úzce s Havlem spolupracoval - byl například jeho poradcem pro veřejná vystoupení.
Šitler dnes působí coby ambasador v Rumunsku.
Historické snímky: Su Ťij přichází do parlamentu
Uměleckou, ale i symbolickou podobu dal daru už zmiňovaný Šípek.
"Sklo má 800 stupňů, růže hned shoří, ale zůstane černý otisk popela," uvedl výtvarník.
"Pro mě byla čest se na této věci podílet vzhledem k mému přátelství s Václavem Havlem, ale také obdivuji Su Ťij," dodal pak Šípek, který byl v 90. letech také Havlův hradní architekt.
Růže pro nesvobodnou
Příběh "Růže pro nesvobodnou" začal u příležitosti 60. narozenin Su Ťij. Tehdy Havel napsal do deníku Washington Post stejnojmenný článek věnovaný vězněné disidentce. Vyslovil tam přání předat jí po jejím osvobození kytici růží. Havel mimochodem počátkem 90. let také lobboval za udělení Nobelovy ceny míru Su Ťij, dostala ji v roce 1991.
Schwarzenberg v Barmě stráví tři dny. Během cesty navštíví Neipyijto (Nay Pyi Taw) a Rangún. V hlavním městě jej přijme prezident země U Thein Sein, dále jednat bude s ministrem zahraničních věcí U Wunna Maung Lwin/em, s předsedou dolní komory parlamentu Thura U Shwe Mann/em a s ministrem pro železniční dopravu U Aung Min/em.
Jako první demokratický lídr osvobozenou disidentku navštívila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, cestu do Barmy po změkčení poměrů v zemi, kterou ovládá vojenská junta, vážil i britský premiér David Cameron.
Na programu jsou rovněž setkání s propuštěnými politickými vězni, představiteli občanské společnosti a zástupci politických stran a etnických skupin.
