Klíčovým výrobcem mezikontinentálních střel byla továrna Krasmaš už v dobách studené války. Sovětský svaz tehdy soupeřil se Spojenými státy o rozhodující vliv ve světě a rakety z Krasnojarsku instaloval například do ponorek. Ve stejném zařízení teď nosiče jaderných hlavic vyrábí režim ruského prezidenta Vladimira Putina, který atomovými zbraněmi pohrozil Západu krátce po zahájení letošní invaze na Ukrajinu.
Když se na modernizovaný závod přijel loni podívat ministr obrany Sergej Šojgu, byl spokojen. "Viděli jsme, jak je Krasmaš připraven splnit dlouhodobý kontrakt na jednu z nejhrozivějších zbraní, které by naše země měla mít," citovala ho ruská média.
Plnit úkol bude jihosibiřská továrna s pomocí českých strojů. Přímo v závodě je odhalilo video, které na Twitteru zveřejnil nezávislý analytik a novinář Kamil Galejev, donedávna pracovník amerického institutu Wilson Center, jednoho z nejlepších think-tanků světa. Záběry pocházejí z roku 2016, kdy sibiřský závod slavil výročí otevření.
Dvě české firmy přiznaly Aktuálně.cz a Respektu, že stroje podniku dodaly. Hájí se tím, že to bylo před rokem 2014, tedy ještě předtím, než Rusové obsadili ukrajinský Krym a na zemi dopadly západní sankce. "Stroj je z naší produkce," uvedl Petr Bačák, jednatel brněnské firmy TDZ Turn. "Předán byl v prosinci 2013, kdy bylo Rusko pro české strojírenské firmy velmi zajímavým trhem," sdělil. Že sankce nebyly porušeny, potvrdilo dříve ministerstvo zahraničí Deníku N.
Z ruských celních prohlášení, která Galejev získal a redakce je mají k dispozici, je však patrné, že ještě mezi lety 2014 a 2019, v době mezinárodních sankcí, dodala firma do Ruska další výrobky. Pátrání redakcí ukazuje, že na místo neputovaly přímo, ale přes řetězec jiných společností.
Ten začínal firmou Stanok, která sídlí v Táboře a ovládá ji dvojice Rusů. Na svém webu se chlubí, že "dodala do Ruska přes 750 kusů zařízení a strojů, zrealizovala více než 200 zakázek a pracovala bezmála na 160 projektech pro výrobu dílců". Uvádí také, že má přes 150 zákazníků. Na dotazy reportérů firma do vydání textu nereagovala. TDZ Turn potvrdil, že své výrobky Stanoku dodával do roku 2019.
This is a VLC 4000 ATC + C1 vertical lathe produced (who could've thought?) by the TDZ Turn company. Check out their brochure https://t.co/Pb2qP26uyv pic.twitter.com/JHcqGjZbpJ
— Kamil Galeev (@kamilkazani) September 8, 2022
Podle uvedených dokumentů putovaly dál k ruské firmě KR Prom, kterou ještě v červnu uváděla TDZ Turn na webu mezi svými partnery. Právě KR Prom pak podle dokumentů zásobuje přímo továrnu Krasmaš.
Do krasnojarského podniku šly stroje takzvaného dvojího užití, využitelné k vojenským i civilním účelům. Při podezření, že by mohly pomáhat armádě, má sice výrobce povinnost prodeji zamezit, řetězec firem natažený ze Západu až do Ruska ale takové nařízení obchází. Teprve poslední prodá stroje přímo vojenskému zařízení.
84 procent obráběcích strojů v Rusku slouží k výrobě zbraní
Skutečností, že neprodával přímo vojákům, se hájí i TDZ Turn. Uvádí navíc, že jeho stroje nejsou určeny přímo pro výrobu zbraní a že nemůže vědět ani ovlivnit, jak je Rusové použijí. "V Rusku už dlouhodobě nepůsobíme. Společnost KR Prom byla schopna naše stroje stěhovat z místa na místo, nemůžeme tedy garantovat, kde pracují," prohlásil jednatel Bačák.
Analytik Galejev připomíná i prohlášení ruského zbrojaře Sergeje Čemezova, že 84 procent obráběcích strojů v Rusku používá právě vojenský průmysl. Čemezov je generálním ředitelem státního obranného koncernu Rostech a jedním z blízkých spolupracovníků Kremlu.
Mnozí západní výrobci přitom své obráběcí stroje vybavují ochrannými mechanismy, které mají zabránit právě tomu, aby je zákazník využil k produkci zbraní. Obvyklá je například součástka blokující automaticky stroj poté, co zjistí jeho přesunutí. Firmy také stroje monitorují přes internet a mají tak přehled, k čemu se používají.
Bačák připouští, že jeho firma poslala do Ruska výrobky i po uvalení sankcí kvůli Krymu. "Od roku 2014 do konce roku 2021 šly do jednotek ruských společností, což představovalo zhruba desetinu naší produkce. Sankce jsme nijak neobcházeli," zdůraznil český podnikatel. Po letošní únorové invazi na Ukrajinu a uvalení nových masivních sankcí podle něj firma přestala Rusům dodávat i náhradní díly a poskytovat podporu.
Kromě brněnských pracují v krasnojarské továrně i stroje další české firmy TOS Varnsdorf. I ta dodání redakcím potvrdila. Argumentuje také tím, že kontrakt uzavřela ještě před útokem na Krym a vše bylo legální.
Stroje ale montuje i přímo v Rusku v podniku GRS Ural. Spustila ho v roce 2013 s místním partnerem. Už v roce 2017 se na svém webu chlubila, že Rusům dodala 52 strojů za desítky milionů eur.
"Vyměnil bych všechny ostatní trhy za to, kdybych se mohl dostat jako monopolní dodavatel techniky do Ruska. (…) Putin není hloupý. Skutečně chce zrekonstruovat výrobní základnu," prohlásil pak v roce 2019 v rozhovoru pro týdeník Ekonom generální ředitel firmy Jan Rýdl. "Máme přístup do státních tendrů i do obranného průmyslu. Je to úžasná šance a Rusko pro nás začíná být trhem číslo jedna," dodal. V následujícím roce dostal za zásluhy vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana.
Nyní ale vedení společnosti tvrdí, že nechává doběhnout rozpracované zakázky a jinak výrobu v Rusku kvůli sankcím utlumilo. Dodává ale, že pokud se v budoucnu naskytne možnost, bude v Rusku pokračovat.
Ruská armáda je na západních technologiích závislá
Získat na Západě přístroje, materiály a součástky vhodné k výrobě zbraní se Putinův režim pokouší dlouhodobě. V několika případech k tomu využil i Česko. Kontrarozvědka BIS naposledy loni zabránila Rusům dostat z Česka chemikálie vhodné k výrobě novičoku. Měly k tomu posloužit schránkové české firmy řízené Rusy.
K případu strojů v Krasnojarsku se BIS vyjadřuje jen obecně. "Snahám o vývoz zboží dvojího užití do embargovaných zemí se věnujeme dlouhodobě a intenzivně. V řadě případů jsme obchodům zabránili. Ke konkrétním firmám se nemohu vyjadřovat," uvedl mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.
Aktuálně.cz a Respekt také loni na podzim informovaly, že některé drony, které Rusové používali k řízení palby na ukrajinské vojáky na Donbase, mají součástky z Česka. I ty prošly přes karlovarskou firmu řízenou Rusy. Předloni zase Radiožurnál informoval, že ruský diplomat v Česku bez povolení nakupoval náboje do odstřelovacích pušek.
Experti upozorňují, že podobné snahy budou Rusové stupňovat poté, co letos v únoru zahájili invazi na Ukrajinu. V bojích přicházejí o velké množství zbraní a techniky, i kvůli západním sankcím nedokáží ztráty rychle nahrazovat. Západní bezpečnostní složky nyní předpokládají, že část operací ruských tajných služeb je vyhrazena právě k zajištění nedostatkového zboží pro armádu.
