Praha - Obyvatelé Frýdlantského výběžku mají za polskými hranicemi souseda, se kterým není snadné vyjít. V nedalekém Turówě stojí na jednom místě uhelný důl, elektrárna a od podzimu i velký desetihektarový skleník, který podle odborníků vydává více světla, než celý Liberec.
Polsko, které je většinovým vlastníkem dolu, navíc plánuje rozšířit těžbu tak, že tím 35 tisíc lidí z vesnic z českého příhraničí má přijít o zásobárnu podzemní vody.
Problém, který zatěžuje životní prostředí značné části kraje, už musel začít řešit i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který ve čtvrtek jednal se svým polským protějškem Janem Szyszkem.
Rozšíření dolu se ještě bude řešit
„V otázce Turówa, rozšíření uhelných dolů a jeho dopadu na vodu pro desítky tisíc lidí v Česku jsme se dohodli jasně na tom, že věc bude podléhat dalšímu zkoumání,“ vysvětlil Aktuálně.cz Brabec, podle kterého není rozšiřování těžby v oblasti zdaleka rozhodnuté, přestože Poláci už skoupili okolní pozemky pro rozšíření a prohloubení dolů. Nyní vznikne akční skupina složená z Poláků i Čechů, která má situaci vyřešit.
"Bylo jasně řečeno i z polské strany, že se budou snažit udělat takové kroky, aby nebyly ohroženy zdroje podzemních vod,“ vzkázal Brabec. Liberecký kraj vyčíslil, že pokud by obce přišly o vodu, náhradní řešení by přesahovalo 2 miliardy korun. „Není to problém obce ani kraje, ale vlastníka polského dolu, což je majoritně polský stát, který by měl případně nabídnout kompenzaci,“ míní hejtman Martin Půta. Podle ministra jsou ale kompenzace krajním řešením a budou se tomu snažit předejít.
Obří síť na odstínění za dva miliony dolarů
Svůj polský protějšek také ministr upozornil na světelné znečištění proudící z desetihektarového skleníku čerpajícího zbytkové teplo z elektrárny. Lidé z blízkosti si stěžují na extrémní světlo, které ruší jejich spánek, odborníci také pozorují úbytek hmyzu a ptactva. Skleník ale patří soukromé firmě Citronex a polské zákony světelné znečištění nijak neupravují.
„Pan ministr Szyszko si ale neumí představit, že by se investor nechtěl dohodnout na nějakém řešení, protože existuje možnost bojkotu výrobků toho skleníku. Takže se domnívám, že investor pod naším společným tlakem nakonec uzná, že je dobré být v dobrých sousedských vztazích s regionem,“ vysvětlil Brabec.
Polská strana už podle něj začala tlačit na podnikatele. Věří, že přistoupí na nákup obří sítě za dva miliony dolarů na odstínění umělého světla, které dopadá až 60 kilometrů od svého zdroje.
Záře prý ohrožuje i mezinárodní park
Světlo z rozsáhlého skleníku neohrožuje jenom Poláky, kteří si kvůli němu musí brát i prášky na spaní, ale podle některých také Jizerskou oblast tmavé oblohy, která je prvním mezinárodním parkem tmavé oblohy na světě.
„Chceme, aby to nějak zastínili, aby světlo zbytečně neozařovalo pohraničí v Čechách i Německu, kde si také stěžovali,“ říká hejtman Libereckého kraje Martin Půta, který ale předpokládá, že v létě, kdy budou mít pěstované plodiny dostatek světla během dne, nebudou skleníky v noci zářit.
Krajina Frýdlandského výběžku se podle starosty příhraničních Heřmanic Vladimíra Stříbrného proměňuje i kvůli rozsáhlým dolům. „Dlouhodobě nás trápila prašnost z tamních dolů a kvůli haldám navožené hlíny jsme se dostali do srážkového stínu,“ vysvětluje starosta s tím, že z dolu vychází teplý vzduch, který nadzvedává oblačnost, a v krajině kvůli tomu zaprší jen ojediněle.
