Do rožmberské hrobky očima objevitelů. Lidé dostanou šanci pomoct vědcům se záhadou

Jan Kužník Jan Kužník
29. 8. 2023 18:15
Celá staletí nikdo netušil, kde se doopravdy nachází. Badatelé existenci rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě potvrdili až v roce 2011. Místo odpočinku Petra Voka, dosud nerozluštěnou nápisovou kartuš i nalezený záhadný prsten si budou moci zcela výjimečně virtuálně prohlédnout návštěvníci kláštera. Jedinečná akce má pro zájemce jen omezený počet míst.

Jako byste sami poprvé sestupovali do podzemní krypty, kde před vámi 400 let nikdo nebyl. Díky velkoplošné projekci, rozšířené realitě a holografickému projektoru badatelé slibují zážitek, který bude unikátní i pro ně samotné.

V pátek 8. září v 19 hodin totiž budou přímo v místě nálezu rožmberské hrobky, v cisterciáckém opatství ve Vyšším Brodě, promítat virtuální 3D model podzemní krypty se sarkofágem Petra Voka. Jeho detaily, záhadný prsten i zatím ne zcela rozluštěnou nápisovou kartuš s tajnými znaky pak návštěvníci i sami experti poprvé uvidí v nadživotní velikosti na pětimetrovém plátně. 

Právě nezvyklá nadživotní velikost přitom může pomoci vědcům odhalit dosud skryté detaily a souvislosti. "Nebylo by to poprvé, kdy jiný úhel pohledu posunul výzkum kupředu," vysvětluje geoanalytik, jeden z objevitelů hrobky a průvodce pátečním programem Jiří Šindelář.

"Díky novému úhlu pohledu jsme například rozklíčovali středověký trezor ve zdi kostela v Klášteře Milevsko. Vytvořili jsme virtuální 3D model nalezených prostor a společně s archeology jej promítli v měřítku 1 : 1 na zeď kostela. Až tím se nám definitivně potvrdila domněnka, že jsme neobjevili jakousi nesmyslně umístěnou tajnou chodbu, ale vstup do trezoru. Teprve v kontextu celé stavby a při pohledu z vně chodby to bylo naprosto zřejmé," dodává Šindelář.

Podobně pomohl historikům a badatelům kompletní 3D sken svatovítské katedrály a jejího podzemí. Díky němu dokázali odhadnout předchozí podoby stavby - románskou baziliku a předrománskou rotundu. Lidským okem nepostřehnutelné detaily vynikly až na přesném digitálním modelu a při úhlu pohledu, který je možný jen na virtuálních zobrazovacích technologiích.

Záhada na sarkofágu

Jedna ze záhad, kterými je rožmberská hrobka stále obestřena, se týká nápisové kartuše na Vokově cínovém sarkofágu. Zdánlivě nepřesně totiž uvádí datum šlechticovy smrti. Na půlmetrové destičce stojí: "Nejosvícenější kníže a pán, pan Petr Vok Ursinus, poslední vladař domu rožmberského, zaměnil život za smrt na svém třeboňském zámku dne 5. listopadu, před svítáním, léta Kristova 1611. Zde je pohřben." Jenže Petr Vok podle historických pramenů zemřel až šestého listopadu. Kde je tedy chyba? Ve skutečnosti nikde. 

Číslovka pět je napsána římským znakem V a při prozkoumání virtuálního 3D modelu experti zjistili, že nad ní je umístěn ještě symbol připomínající znak omega. "Lze předpokládat, že tento symbol nad písmenem V je jiným grafickým způsobem, jak zapsat číslovku šest (římsky VI)," vysvětluje Šindelář. 

Na kartuši díky zdigitalizování nápisu experti objevili i další tajemné a dosud nerozluštěné znaky. I ty budou moci zájemci při zářijové akci ve Vyšším Brodě podrobně prozkoumat a navrhnout k nim vlastní teorie. Jak sami badatelé uvádí, pomoc veřejnosti je vždy vítána. 

Holografická projekce a rozšířená realita

V nadživotní velikosti bude na holografické projekci k vidění i unikátní snubní prsten Vokovy ženy Kateřiny z Ludanic, který se "záhadně" v hrobce objevil mezi lety 2009 a 2011.

Do samotné hrobky bude možné nahlédnout skrze rozšířenou realitu vlastním telefonem. Badatelé přitom budou na místě postupovat stejně jako při objevování krypty. Místo aby do krypty spouštěli skutečnou kameru, budou se pohybovat ve virtuálním 3D modelu. Zážitek by tedy měl být i v tomto směru velmi autentický.

"Protože však žádná technologie nedokáže zprostředkovat genius loci výjimečného historického místa, proběhne virtuální návštěva přímo v prostorách klášterního komplexu, takřka vedle pohřební komory vladařů rožmberského domu. A věřte, že blíž už to skutečně nejde," slibuje jeden ze spoluorganizátorů akce Jiří Šindelář.

Počet míst na akci s názvem Mysterium sarkofágu Petra Voka je omezený. Lístky za 50 korun lze už nyní objednat na webových stránkách. Událost pořádá cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě během Dnů evropského dědictví.

Přednášky pokračují i v sobotu 9. září, kdy restaurátor Andrej Šumbera zájemcům odhalí tajemství Závišova kříže. Tento dvouramenný středověký relikviářový kříž ze zlata patří mezi nejcennější památky svého druhu na našem území. Je vysoký 70 centimetrů, zdobený filigránem a posázený drahokamy a perlami. Zhotoven byl pravděpodobně mezi lety 1220 a 1230. 

Šumbera byl jedním z těch, kteří v osmdesátých letech minulého století restaurovali relikviář svatého Maura. Ten patří k nejcennějším klenotnickým památkám v Česku a je v tomto směru srovnáván s českými korunovačními klenoty. Šumbera bude také vyrábět věrnou repliku Kateřinina snubního prstenu. I o něm bude na přednášce řeč. 

 

Právě se děje

Další zprávy