reklama
 
 

Rozhovor o uplaceném soudci: Chtěl peníze, ale i moc

17. 1. 2013 11:00
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová hovoří o případu soudce obžalovaného z korupce

Rozhovor - Případ litoměřického soudce Knotka byl jedním z případů, které odstartovaly kariéru vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Kriminálních kauz už sice vyšetřovala hodně, ale obsah odposlechů v soudcově kanceláři ji zaskočil. Záznamy sledování nyní zveřejnil deník Insider a plyne z nich, jakým způsobem vnímal muž s pravomocemi nezávislého soudce spravedlnost a jak přistupoval k jednotlivým případům. Konkrétně zachycují, jak soudce stanovuje taxy, když v některém případu rozhodne ve prospěch toho, kdo zaplatí.

"Nepřekvapilo to jenom mě, ale všechny kolegy, kteří slyšeli výstupy z odposlechů," řekla Aktuálně.cz Lenka Bradáčová, která tak naznačuje mimořádnou závažnost litoměřického případu.

"Už v průběhu toho prověřování jsme si velmi často kladli otázku, jak jsou vybíráni někteří lidé do justice, jací lidé obecně v justici působí, a to jak směrem ke státnímu zastupitelství, tak k soudům, a jak vlastně vnímají spravedlnost a hodnoty, které jsou s justicí spojené. Tenhle případ jasně ukázal, že u těchto lidí se jakékoli hodnoty a principy vytratily," uvedla dále Lenka Bradáčová.

Aktuálně.cz: Je podle vašich zkušeností případ soudce Knotka v justici ojedinělý?

Nechci činit závěry, protože pro to nemám důkazy. Nechci spekulovat, jestli je to ojedinělé, nebo jestli je takových lidí víc, ale myslím, že doba ukáže, zda se objeví podobné kauzy, nebo zda to byl jenom exces.

A.cz: Proč to soudce Knotek vůbec dělal? Byla za tím touha po moci, nebo peníze? Ty podle obžaloby nebyly nijak závratné...

Myslím, že to je kumulace obou důvodů. Na jedné straně to byl majetkový prospěch jako takový, ale na druhé straně je tu ještě ten pocit, že patřím do nějaké skupiny, v rámci níž klientelistické vazby fungují, a že mám tu moc, kterou mi dává veřejná služba - ovlivňovat lidské osudy. A mám tu moc zařizovat pro druhé některé věci.

A.cz: Případ litoměřických soudů je po kauze Davida Ratha druhým příběhem, v němž odposlechy hrají hlavní roli. Měla by obžaloba bez nich komplikovanější pozici?

Je to určitě zásadní důkaz, ale vedle něho jsou tam další důkazy, které jsou téměř stejné validity, stejně hodnotné. V tom celém kontextu si myslím, že ta obžaloba je velmi silná.

A.cz: V poslední době se odposlechy často objevují v médiích ještě před zahájením soudu. Je to problém, že se tak stane dřív, než odposlechy zazní v soudní síni?

Já bych rozlišovala to, jestli uniknou a jsou cíleně předloženy. Pokud má obhajoba v této zemi možnost seznámit se se všemi důkazy bezprostředně poté, kdy je zahájeno trestní stíhání, má možnost nahlédnout do spisu od prvního okamžiku a získat veškeré přepisy, případně nahrávky odposlechů, no tak potom vždy musíme počítat s tím, že obhajoba je vedena ve prospěch klienta.

A pokud obhájce, nebo jeho klient sám usoudí, že se chce ještě před soudem podělit s veřejností o tyhle záznamy, protože mu to může cokoli přinést - ve prospěch jiných spoluobviněných nebo třeba lítost veřejnosti, přenesení té situace do úplně jiného kontextu -, potom podle současného zákona není síla, která by to jakkoli neumožňovala. Jediná výjimka je, že samozřejmě zvláštním způsobem chráníme osoby mladistvé.

A.cz: Narušuje to vyšetřování, nebo ne?

Policie musí počítat s tím, že v okamžiku, kdy obhajobě předloží důkazy, tak obhajoba využije všech možností, jak znevěrohodnit samotné obvinění. S tím se musí počítat i takticky.

A.cz: Ale to vycházíte z předpokladu, že ty odposlechy unikají od obhajoby...

Já si myslím, že v poslední době ani v jedné z těch věcí nebyly odposlechy od policejního orgánu.

autor: Sabina Slonková | 17. 1. 2013 11:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama