Rozhodnutí o odvoláních byla vždy kolektivní, bránili Elischera jeho kolegové

ČTK ČTK
9. 8. 2019 13:11
Rozhodování odvolacího senátu, kterému předsedal soudce Ivan Elischer, byla vždy kolektivní. U pražského městského soudu to řekli Elischerovi kolegové Ľubomír Klimáček a Tome Frankič. Odmítli také, že by je Elischer tlačil k nějakému konkrétnímu rozhodnutí. Elischer čelí obžalobě z ovlivňování některých odvolacích řízení, hrozí mu až 12 let vězení. Hlavní líčení bude pokračovat v září.
Ivan Elischer a Nguyen Quoc Hung.
Ivan Elischer a Nguyen Quoc Hung. | Foto: ČTK

Soudce odvolacího pražského vrchního soudu Elischer čelí obžalobě z toho, že za úplatky ovlivňoval na základě pokynů svého známého Nguyen Quoc Hunga některá odvolací řízení se členy vietnamské komunity. Jakožto předseda odvolacího senátu dokázal podle státního zástupce snížit tresty vězení pěti Vietnamcům obžalovaným z drogové kriminality.

Stíhání čelí vedle soudce a Nguyen Quoc Hunga dvě Vietnamky, které podle obžaloby poskytly úplatek za své příbuzné, a dva jejich krajané, kteří se podle obžaloby na zprostředkování úplatků podíleli.

"Bylo to kolektivní rozhodování, a že by nás tlačil k nějakému rozhodnutí, to určitě ne," řekl městskému soudu Frankič. Podobně se vyjádřil i Klimáček. Ten v odvolacím senátu zastával pozici tzv. staršího předsedy senátu a kauzy jednotlivým členům rozděloval. Klimáček uvedl, že po něm Elischer nikdy nepožadoval přidělení konkrétní kauzy.

Oba soudci také popsali proces rozhodování o odvoláních. Celý spis si podle nich načítal pouze předseda, kterému byla konkrétní kauza přidělena. Zbylí členové senátu četli pouze prvoinstanční rozsudky a odvolání, do spisu ale mohli kdykoli nahlédnout. U některých případů pak měli předjednání, na kterých věc probírali, ke konečnému rozhodnutí a hlasování senátu docházelo až po projednání odvolání na soudním zasedání.

V některých případech si soudci podle Klimáčka připravovali podklady ještě před jednáním, nikdy však nešlo o protokol o hlasování. O hlasování v senátu soudci vypovídat nemohli, jsou totiž vázáni mlčenlivostí.

Lustrace v neveřejných rejstřících

Státní zástupce vyčítá Elischerovi také to, že v letech 2013 až 2016 lustroval na základě požadavků Nguyen Quoc Hunga řadu Vietnamců v neveřejných rejstřících, především v evidenci vězněných osob. Informace Elischer údajně získával často tak, že se obracel na další pracovníky justice, a to pod nepravdivými záminkami.

Elischer s obžalobou nesouhlasí, při minulých jednáních uvedl, že nepřijal žádné úplatky. Popřel také, že by se mu Vietnamci za informace z rejstříků revanšovali. Na otázku, proč s Hungem diskutoval i o živých kauzách, Elischer v úterý odpověděl, že se baví velmi otevřeně s každým. Odmítl, že by se Hung za lustrované Vietnamce "vysloveně přimlouval".

Zapisovatelka z ústeckého krajského soudu ve středu potvrdila, že pro Elischera osoby v rejstřících vyhledávala, stejně jako jeden ze soudců. Soudci z pražského vrchního soudu uvedli, že pokud potřebovali v justičních rejstřících někoho vyhledat, žádali tajemnice či sekretářky přímo z vrchního soudu.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy