Soudce pražského vrchního soudu Elischer čelí obžalobě z toho, že za úplatky ovlivňoval na základě pokynů svého známého Hunga některá odvolací řízení se členy vietnamské komunity. Nhatovi klade státní zástupce za vinu, že byl prostředníkem mezi rodinou jednoho z těchto Vietnamců a Hungem.
"Bohužel, je mi to líto. Spáchal jsem to. Ale ne abych získal nějaký prospěch," uvedl Nhat. Vypověděl, že se na něj s žádostí o pomoc obrátil strýc obžalovaného Vietnamce. Nhat pak kontaktoval Hunga, aby s ním zkonzultoval, zda existuje šance na snížení trestu.
Po předání peněz Hungovi pak skutečně byl trest snížen o rok. "Pan Hung mi ještě před výsledkem odvolacího řízení řekl, jak to dopadne," sdělil spoluobviněný. Nhat dále uvedl, že Hungovi zprostředkovával kontakty na další zájemce o snížení trestu, a to za přislíbenou desetiprocentní provizi.
Dvě obžalované ženy, které údajně úplatky poskytly, vinu popřely. Ngueyn Thi Hoai Thu uvedla, že se skutku popsaného v obžalobě vůbec nedopustila. Cao Thi Kieu Khanh připustila, že Hungovi předala 670 tisíc korun na snížení trestu svého manžela. Podle vlastních slov však věřila, že peníze půjdou na zaplacení lepšího advokáta, nikoliv na ovlivnění soudce.
Svou výpověď dokončil i Elischer, který jakoukoliv vinu odmítá. Na dotaz soudu sdělil, že se s Hungem seznámil na svém předchozím působišti - u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Hunga tehdy odsoudil za převaděčství a muž se s ním podle něj následně přišel poradit ohledně toho, jestli musí nastoupit do vězení.
Jejich kontakt podle soudce pokračoval také v Praze. "V Praze jsme se setkávali zdvořilostně, jelikož znám jeho manželku a děti, bavili jsme se především o rodině. Obrátil se na mě i při právnických náležitostech," sdělil obžalovaný soudce Elischer.
"Jinou hotovost jsem neobdržel"
Hung po něm prý posílal do Ústí peníze určené na náhradu škody způsobené trestnou činností. "Jinou hotovost jsem od něj nikdy neobdržel," prohlásil soudce.
Několikrát zopakoval, že Hung pro něj byl "bližší osobou". "Pohled Čechů na Vietnamce je velmi zkreslený. Osobně nemám rád, když se jim například tyká ve večerkách," vysvětloval, proč se ve vietnamských záležitostech angažoval.
Minulý rok jel soudce Elischer i s rodinou do Vietnamu na dovolenou. "S cestou do Vietnamu mi nepomáhal, ale využíval jsem jeho schopnosti při ovládání vietnamštiny. Například když jsem si potřeboval vyřídit třeba taxíka nebo vlak," tvrdí Elischer.
Na otázku soudkyně, jestli si obžalovaný soudce pamatuje některá jména zmíněná při pondělním slyšení, odpověděl Elischer, že si nikoho ze jmenovaných nepamatuje. "Když se mě Hung ptal na případy některých Vietnamců, myslel jsem si, že jde o jeho krajany, a proto ho to zajímá. Bavili jsme se i o takzvaně živých kauzách týkajících se Vietnamců," dodává Elischer. Jednání probíhala vždy v soukromí jeho kanceláře.
Na otázku, proč s Hungem diskutoval i o živých kauzách, Elischer odpověděl, že se baví velmi otevřeně s každým. Odmítl, že by se Hung za lustrované Vietnamce "vysloveně přimlouval".
K tomu, proč za jednoho ze stíhaných Vietnamců vlastnoručně sepsal odvolání, Elischer uvedl, že ho o to Hung požádal. Dodal, že uložené vyhoštění na dobu neurčitou, proti kterému odvolání směřovalo, bylo stejně naprosto nesmyslné.
Obžalovaný měl ve své kanceláři velkou částku peněz. "Tyto peníze slouží pro hospodaření rodiny," říká Elischer. Nejprve byly uložené ve skříni a poté je po dohodě s manželkou dali do obálek. Dohromady to bylo 950 tisíc, ze kterých soudce čerpal.
