Praha - Navzdory zahajování velkolepých výzkumných projektů a proklamacích o podpoře výjimečnosti se finanční podpora vysokého školství stále propadá, a to až na úroveň let 2002 a 2003.
"Pořád tady mluvíme o podpoře vzdělanostní společnosti, ale pak jenom škrtáme peníze," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
Ve státním rozpočtu pro příští rok totiž budou oproti letošku chybět 1,2 miliardy pro vysoké školy, které padly za oběť slibu ministra školství Josefa Dobeše (VV) získat čtyři miliardy pro regionální školství.
To povede ke snižování kvality zdejšího vysokého školství a snižování počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, kritizují akademici.
Přitom právě nízký počet vysokoškoláků je podle zprávy Innovation Union Scoreboard 2010 jedním z důvodů, proč si Česko nevede příliš dobře na poli inovací.
"Je tragické, že si neuvědomujeme, jak nás svět převálcuje, pokud tento segment zanedbáme," dodal Hampl.
Ani školné - v té podobě, v jaké je navrženo - nevidí rektor největší české univerzity jako záchranu hubnoucích rozpočtů vysokých škol.
A.cz: Už víte, jak konkrétně se vás dotkne seškrtání rozpočtu vysokých škol o 1,2 miliardy?
Na to není jednoduchá odpověď, protože každá vysoká škola má nutně inherentní setrvačnost - my sem dnes nemůžeme přijít a říct "každý osmý dva kroky dopředu a odchod, protože máme o osm procent méně". Ti studenti tu jednou jsou, tak je potřeba aby dostudovali, takže nejde jen tak propustit lidi.
Univerzita Karlova má trochu štěstí v neštěstí, v tom že je to vědecky silná instituce. U nás je to tak, že zhruba třetina rozpočtu jsou ty vzdělávací peníze, kterými stát předstírá, že platí za studenty a zhruba třetina jsou ty vědecké peníze.
To, že akademičtí pracovníci mají povinnosti jak výukové, tak vědecké, a tím pádem může být jejich plat poskládán z těchto zdrojů, je nepochybné. Pro nás to tedy nebude tak drsné jako pro jiné školy, ale přesto pořád bude.
A.cz: Budete tedy v příštím roce nabírat méně lidí?
Způsob přijímacího řízení byl do teď hodně dominovaný tím, že ta škola spíše finančně doplácela na to, že vzala méně lidí, než předpokládala. Už jsme začali si na tohle hodně došlapávat a alespoň si být jistí, že nám nebudou narůstat počty studentů tímto mechanismem.
A.cz: Jaký je vlastně vztah mezi současným ministrem školství a vysokými školami?
Pan ministr - a v tom je velmi konzistentní - už na začátku deklaroval, že jeho zájmem je regionální školství, základní a střední školy. Vysoké školy, když to parafrázuju, ať si "pomůžou samy". A víceméně to tak funguje, vládě se podařilo sehnat extra peníze na regionální školství a vysoké školy jsou v mínusu. Z mého pohledu je to nepoměr, kdyby ten nárůst pro regionální školy byl trochu menší, mohly být vysoké školy alespoň na stejné úrovni.
A.cz: Není to paradoxní, že se tu v příštích letech budou otvírat velká výzkumná centra, ale na druhé straně se tu šetří na vysokých školách?
Já si myslím, že je tragické, že si neuvědomujeme, jak strašně nás ten svět převálcuje, když tento segment budeme zanedbávat. A nebude to trvat už moc dlouho - Čína, Indie, Rusko nebo Brazílie masivně investují do vysokého školství. A je to poznat, já tomu nevěřil před pár lety, ale čínské univerzity se za pár let v hodnoceních posunou výrazně dopředu. Ono to funguje.
My tady pořád jenom mluvíme o podpoře vzdělanostní společnosti, ale pak jenom škrtáme peníze.
A.cz: Myslíte, že by vám v tomto případě mohlo pomoci školné, které by částečně kompenzovalo tyto ztráty?
V té nyní navržené podobě jsem přesvědčen, že ne. Problém je, že ten systém finanční pomoci studentům je sám o sobě drahý - jsou tam nějaké úroky, musí je někdo zaplatit, bude je platit stát, který ale na ně nehodlá dát peníze navíc. Ten návrh sám to říká - netvoří to žádné další nároky na státní rozpočet. Jinými slovy, nebudeme na to chtít extra peníze. To znamená, že ty peníze půjdu z účtů vysokých škol. My, společně se studenty, přispějeme na rozvoj bankovního sektoru.
My jsme asi před dvěma lety navrhovali, že kdyby se to udělalo podstatně méně rozmáchlým způsobem, malým zvýšením účasti studentů na těchto nákladech. Platili by relativně malé částky, tak aby si je opravdu každý mohl dovolit, nebyly by tak žádné výjimky, složité půjčky a transakční náklady.
Toto "zápisné" by té škole pomohlo. K tomuto systému jsem ale čím dál skeptičtější.
