Řekli si Norům o úplatek? Soud správce pustil z vězení

Tomáš Fránek
26. 1. 2010 13:25
Nejvyšší soud zrušil tresty pro správce konkurzní podstaty, kteří chtěli úplatek od norské firmy

Brno - Soud znovu otevřel případ, ve kterém jde o konkurz na továrnu na zpracování ryb Rybenor, ale také o půlmilionový úplatek.

Nejvyšší soud zrušil tresty pro tři společníky firmy PROF, která byla správcem konkurzní podstaty zkrachovalého Rybenoru, a nařídil nové projednání jejich případu.

Zároveň muže propustil z vězení a nařídil, aby byli dál vyšetřováni na svobodě.

Jde přitom o jeden z mála případů v Česku, kdy konkurz na firmu provázel i trest pro správce. Podle obžaloby převzal jeden ze společníků firmy, Jan Zedníček, v roce 2007 půl milionu korun od právníka norské firmy Tonsberg Brygge AS a na oplátku potvrdil, že kvůli úpadku Rybenoru utrpěla škodu bezmála 39 milionů korun.

Půl milionu do ruky

Krajský soud v Liberci loni Janu Zedníčkovi, Jaromíru Vaškovi a Vladislavu Petrovičovi soud za úplatkářství vyměřil tresty 1,5 roku vězení. Zmírnil tak předchozí verdikt, kterým byl Zedníček odsouzen na tři roky do vězení, Vašek a Petrovič na 2,5 roku vězení, ale současně jim udělil pokuty ve výši 150 000 korun. Obžalovaní neuspěli s tvrzením, že se stali obětí policejní provokace.

Muži pak poslali dovolání na Nejvyšší soud s tím, že byli odsouzeni podle přísnějšího zákona o přijímání úplatku, v zákoně je přitom i samostatný trestný čin pod názvem pletichy při řízení konkursním a vyrovnacím. Kdyby soudy rozhodly podle tohoto trestného činu, trest by pro ně byl výrazně mírnější.

Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Janem Blahou správcům vyhověl a přes nesouhlas Nejvyššího státního zastupitelství zrušil verdikty o trestu pro správce.

Podle soudců Nejvyššího soudu může jít pachatel, který se dopustí pletich při konkurzu, maximálně na dva roky do vězení, zatímco ten, který by byl souzen podle trestného činu přijímání úplatku, může jít do vězení až na pět let.

Správce je soukromník

Mírnější posouzení uplácení pro konkurzní správce podle soudu vyplývá z toho, že správci nejsou veřejní činitelé, ale soukromé osoby.

"Správce konkursní podstaty totiž nelze považovat ani za veřejného činitele, protože nejde o voleného funkcionáře nebo jiného odpovědného pracovníka orgánu státní správy, samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu ani o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru. Správci konkursní podstaty jsou sice ustanovováni soudem, který vede řízení o konkursu, a s tímto soudem spolupracují, ale v zásadě jde o soukromé osoby, které nejsou zaměstnanci soudu," uvedli v rozhodnutí soudci.

Soud v Liberci to proto musí vzít v úvahu a rozhodnout znovu. Nejvyšší soud navíc rozhodl, že na další verdikt si správci mohou počkat na svobodě, nemusí jít z vězení, kde teď jsou, do vazby.

"Ze žádných objektivně zjištěných okolností nevyplývá důvodná obava, že kterýkoliv z obviněných uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, případně obava, že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky," rozhodli soudci.

Krach továrny norského investora rozhýbal i severočeskou politickou scénu. Kvůli svému podílu na likvidaci Rybenoru rezignoval na své funkce i regionální manažer ODS v Ústeckém kraji Pavel Vilím. Norští podnikatelé kvůli krachu továrny chtějí po Česku více než 300 milionů korun.

 

Právě se děje

Další zprávy