Praha - Reforma školství odstartovala přesně před rokem. Změřit, ve kterém kraji se nejvíc daří, může seznam dotací získaných z Bruselu.
"Ukazují na školy anebo regiony, kde se o něco snaží," říká politolog Dan Marek z Univerzity Palackého.
Peníze za rozpočtové období 2004-2006 se čerpají až do konce letošního roku a už dnes je jasné, že nejlepší bilanci má Olomoucký kraj. Z více než miliardy korun získal plnou osminu, přestože nepatří mezi největší regiony.
V přepočtu na obyvatele získali olomoučtí o polovinu víc projektů než druhý nejúspěšnější - Ústecký kraj.
Článek pokračuje pod tabulkou
Severní Čechy v závěsu
V Olomouckém kraji na rozdíl ode všech ostatních sepsaly nějaké žádosti o dotace prakticky všechny střední školy, a dokonce celá řada základních škol.
Využívají peníze k modernizaci výuky, podpoře zdravotně postižených, ekologické výchově i na vzdělávání svých učitelů.
V ostatních krajích se o dotace zajímaly jen výjimečně aktivní školy. Ústecký a stejně úspěšný Liberecký kraj vsadily na odborné školy a jejich spolupráci s firmami. Zároveň předložily nejvíc projektů na podporu zdravotně postižených a sociálně vyloučených žáků.
Zklamání na východě Čech
V krajích s méně aktivními školami se do psaní projektů pustily krajské úřady, a zlepšily tak výsledky například na Karlovarsku a Pardubicku.
Polovinu všech dotací, které zamířily z Bruselu na Královéhradecko, získalo Středisko ekologické výchovy Rýchory, třetinu dotací pro Karlovarsko dostala houslařská škola v Chebu.
Především v Praze, Brně a Olomouci získaly peníze na vzdělávání učitelů vysoké školy.
Protože ovšem univerzity nespadají pod kraje, Aktuálně.cz jejich dotace vyřadilo ze statistiky. Speciální případ je Praha, která je příliš bohatá na to, aby tamní školy mohly žádat o peníze z Evropského sociálního fondu. Místo nich uspěly poradenské firmy, které mohou hledat klienty v jiných krajích.
U dotací na léta 2004-2006 obecně platilo, že ve velkých městech jako Praha, Brno a Ostrava připadaly na jeden projekt vyšší částky, často mezi pěti a deseti miliony. Naopak v Jihočeském kraji získal jeden projekt obvykle jen milion korun.
Zkouška na 50 miliard
"Kdo chce něco změnit k lepšímu, potřebuje peníze a evropské fondy jsou zdaleka nejvýznamnější zdroj externích příjmů," vysvětluje význam bruselských dotací politolog Marek. Aktivní učitelé tak mohou dokonce získat víc peněz na mzdy.
Expert z olomoucké univerzity dodává, že dotace z období 2004-2006 byly na zkoušku. V letech 2007-2013 se totiž bude školám rozdělovat částka okolo 50 miliard korun.
V období 2004-2006 se peníze rozdělovaly jen podle kvality projektů, tentokrát půjdou do krajů podle počtu obyvatel. Přesto se dá předpokládat, že lepší projekty předloží učitelé v krajích, kde si evropské projekty nejvíc vyzkoušeli.
O tom, že úspěchy v žádostech o dotace mapují postup reformy, pochybuje předseda rozpočtového výboru sněmovny Walter Bartoš. "Výsledky však ukazují, jak dobře dokážou kraje organizovat své školství," připouští.
Dále čtěte: Ministr měl projev: Šikanisté, smích vás přejde, řekl