Ředitel České televize Jan Souček uvádí, že za koncem pořadu 168 hodin stojí několik důvodů včetně opakovaného porušování závazných pravidel při zpracování reportáží i porušení zákona. Jaký z důvodů pro vás hrál největší roli?
Zmiňujete důvody, které dopodrobna uvedl generální ředitel. Z mého pohledu ale situace byla vcelku jednoduchá. Generální ředitel se dohodl s programovým ředitelem na tom, že pořad nezařadí do podzimního vysílacího schématu. Když se tedy na ČT1, pro kterou se pořad roky vyráběl, už vysílat neměl, tak ho samozřejmě nemůžeme dál vyrábět.
Mohli bychom ho teoreticky vysílat na kanálu ČT24, tam ho ale roky z obsahových i dramaturgických důvodů nechceme. To se nijak nezměnilo. Pro mě je hlavním důvodem, proč pořad nebudu dál vyrábět, že zkrátka není součástí programového schématu ČT1.
Ředitel Souček ale říká, že o zrušení pořadu bylo rozhodnuto společně s vedením zpravodajství a publicistiky. Dohodl se tedy s vámi, nebo jste jen musel souhlasit?
Určitě to nefunguje tak, že si tady navzájem věci nařizujeme a děláme na úkor druhého. Přirozeně i v této instituci s řediteli jednotlivých divizí i generálním ředitelem o věcech, které se týkají vysílání, diskutujeme. Jistě vás nepřekvapí, že jsme o vysílání 168 hodin v minulosti debatovali opakovaně.
Několikrát jsme tedy s ředitelem mluvili i o problémech, které výrobu 168 hodin provázely. Příprava pořadu rozhodně nebyla bezproblémová, naopak. Určitě to nebylo impulzivní rozhodnutí, ale vyvinulo se na základě jednání vícero subjektů.
Bavili jsme se o pořadu 168 hodin i proto, že je často terčem kritiky ze strany veřejnosti nebo jednotlivých dozorčích orgánů televize - Rady ČT či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ve všech takových situacích jsme zvažovali, jak budeme postupovat dále. Snažili jsme se, aby pořad dál fungoval a prosperoval. Navrhovali jsme i pořad přeřadit mimo divizi zpravodajství.
Souček také říká, že situace eskalovala v uplynulých dnech, kdy se do bulvárních médií dostala nevhodná konverzace mezi Markem Wollnerem a hlavní tváří 168 hodin Norou Fridrichovou. Kdyby k tomu nedošlo, měl pořad ještě šanci zůstat na obrazovce?
To je důvod, který uvádí generální ředitel. Já ho asi nechci komentovat. Nepřeju si, aby se děly podobné věci. Dobrému jménu zpravodajství a publicistiky ČT taková konverzace neprospívá. Netuším, jakým způsobem Nora Fridrichová poskytovala vyjádření bulvárním médiím. Za normálních okolností tyto výstupy koordinujeme s naším tiskovým oddělením. Nemám pocit, že nyní byl takový postup dodržen. Jinak bych se divil, že by se takové věci do bulvárních médií dostaly. Považuju to za nechutné. Takové chování a vyjadřování je mi naprosto cizí a odsuzuji ho.
Zmínil jste, že přípravu pořadu provázely stále častější vnitroredakční spory o obsah a zpracování reportáží. Nora Fridrichová ale na sociální síti napsala, že o sporech uvnitř redakce v posledních měsících nic neví a podle ní nebyly. O jaké spory šlo?
Jestli právě v tomhle není zakopaný pes. Pokud se o různých věcech uvnitř redakce bavíme, každý je může interpretovat různě. Ale představa, že jedna strana tvrdí, že žádný spor není, a druhá si myslí, že je, je trochu směšná. Při vzniku pořadu vždycky dochází k nějaké míře sporů. Jde ovšem o to, jak moc velká je jejich intenzita a četnost. Jako vedoucí celé divize jsem u jiných pořadů nezaznamenal podobnou četnost problémů, která se ke mně dostaly prostřednictvím vedoucích pracovníků redakcí a pořadů.
Bylo to krajně neobvyklé. Skoro víkend co víkend jsem byl informován o tom, jaké provozní a další problémy provázely výrobu a přípravu reportáží. Problémy byly opakované, šlo o vypjaté vnitroredakční diskuse o jednotlivých tématech, především o redakčních postupech a někdy i o dodržování základních novinářských principů. Vedly se debaty třeba o tom, jak je nutné dodržovat, aby obě strany sporu dostaly prostor. Bavili jsme se i o nutnosti ověřovat uváděné údaje.
Šlo i o stížnosti redaktorů na způsob vedení pořadu ze strany paní Fridrichové?
To jsem na mysli rozhodně neměl. V redakci zpravodajství a publicistiky docházelo pravidelně k vyhroceným diskusím, které jsem zmiňoval. Dokonce se pořad formoval mnohdy jen několik hodin před odvysíláním, a to jsou věci, které k tomu, aby se vysílal v podobě, za kterou stojí celá redakce, včetně jejího vedení, rozhodně nepřispívají.
Zvažovali jste i variantu vyměnit dramaturgyni pořadu, případně i část redakce, ale pořad ve svém formátu zachovat?
Podobné kroky jsme udělali již na počátku roku. Zavedli jsme pozici vedoucího dramaturga, protože v pořadu 168 hodin nefungovaly dobře standardní editoriální postupy, které jsou obvyklé při přípravě ostatních pořadů. Než jsme zavedli pozici nového dramaturga, byla jediným dramaturgem odpovědným za celou výrobu pořadu Nora Fridrichová, která ale zároveň působila jako vedoucí celého redakčního týmu a moderátorka pořadu.
V praxi měla jako jediný člověk rozhodující slovo při výběru témat, stanovení způsobu zpracování příspěvků i v následném schválení do vysílání i prezentace na obrazovce. Takže pokus jsme učinili. Druhá věc je, že byl pořad tak úzce spojen s osobou Fridrichové, že se uklidnění situace, která by vedla ke standardní práci, nezdařilo.
Bývalý ředitel televize Petr Dvořák pro Aktuálně.cz popsal, že mu celé rušení pořadu připadá podivné a netransparentní. Zdůrazňoval, že ho udivuje míra angažovanosti generálního ředitele, kdy podle zásad kodexu ČT by celou věc měli řešit hlavně vedoucí pracovníci redakce zpravodajství. Vám situace nepřipadá nestandardní?
Vyjádření bývalého ředitele Dvořáka neznám. Jeho i jeho názorů si dlouhodobě vážím. Nechci je bez hlubší znalosti komentovat. V obecné rovině platí to, že Česká televize ctí svůj kodex, kde je pevně zakotvená redakční autonomie.
Z ní vychází i moje přesvědčení o tom, že pokud by se v ČT dělo cokoliv, co by ji narušovalo, redakce by se ozvala a přirozeně by se v takovém případě jistě ozvali příslušní pracovníci, kteří podle kodexu zodpovídají za obsah vysílání. V tomto případě by to byl vedle ředitele celé divize i šéfredaktor zpravodajství a všichni pověření pracovníci. Nic takového se tu neděje a z toho bych dedukoval, že kodex České televize porušován není a autonomie narušená nebyla.
V minulém roce měl pořad 168 hodin průměrnou sledovanost přes 500 tisíc diváků, díval se na něj zhruba každý šestý Čech se zapnutou televizí. Dokážete takto úspěšný pořad nahradit?
Máme spoustu dalších úspěšných pořadů. Finanční kondice České televize není na nejvyšší úrovni, ale věříme, že se to zlepší s novelou zákona, která se právě projednává ve sněmovně. V redakci máme připraveno několik nových projektů, které bychom rádi v následujícím období spustili. Už jsem prohlásil před rokem, že jedním z cílů je rozvoj investigativní žurnalistiky, takže půjde především o pořady, které by měly rozvíjet a rozšiřovat nabídku našich pořadů publicistických, respektive publicisticko-investigativních.
Video: Platit by měli i lidé, co nemají televizi, říká ředitel ČT Souček (13. 6. 2023)
