Praha - Rada České televize smetla na svém prvním letošním jednání ze stolu stížnost 24 redaktorů, v níž novináři upozorňovali na možnou manipulaci ve zpravodajství.

Podle usnesení, které rada přijala, nebyl porušen ani zákon o České televizi, ani etický kodex zpravodajství či novinářská etika obecně a kauza, která už od října hýbe děním na Kavčích horách, tak byla v podstatě označena za rebelii.

"Rada vzala materiály na vědomí a konstatuje, že nelze seznat, natož potvrdit, zda došlo k nestandardním editorským zásahům do vysílání České televize... Nedošlo k porušení objektivity a vyváženosti ve zpravodajství ČT jako celku," stojí v přijatém usnesení předneseném bývalým novinářem Jiřím Závozdou.

Radní také prozatím odložili návrh předsedy Milana Uhdeho, který chtěl, aby se sestavila skutečně nezávislá arbitrážní komise. Navrhoval skupinu o sedmi členech, které by rovnoměrně zvolili zástupci všech dotčených stran.

"Ta kauza je uzavřená - nejsem tomu rád, ale jsem demokrat a rada jasně vyjádřila své mínění, že se tím zabývat nebude," řekl Uhde po jednání.

"Rada ČT o podnětu 24 pracovníků zpravodajství rozhodla, aniž by sama cokoliv šetřila, prostě přijala stanovisko generálního ředitele. Je třeba to vzít na vědomí, protože proti tomu žádný opravný prostředek neexistuje. Zda rada jako celek posoudila tento podnět nestranně, seriózně a odpovědně, je teď spíše otázkou pro Poslaneckou sněmovnu, která jednotlivé radní volí," řekl pro Aktuálně.cz jeden ze signatářů dopisu Adam Komers.

"V této souvislosti je zajímavé stanovisko Etické komise Syndikátu novinářů ČR, které naznačuje porušení zákona i kodexu ČT v některých případech, které náš podnět uvádí," dodal.

Jako pozitivní vidí Komers fakt, že došlo k zahájení diskuse o zavedení mechanismů k řešení odborných sporů ve zpravodajství, tedy otázky redaktorského kodexu a vnitřního arbitra, což v ČT doposud - na rozdíl od západoevropských zemí - neexistovalo.

"Náhubky" zůstanou

Neprošlo ani usnesení radního Radka Mezuláníka. V něm navrhoval obvinit generálního ředitele Petra Dvořáka z manažerského selhání a zároveň ho vyzvat ke zrušení "náhubkového" usnesení, podle kterého se zaměstnanci nesmí veřejně vyjadřovat k dění v televizi.

"Toto opatření je podle mého názoru přinejmenším kontroverzní. Součástí ústavy je také listina lidských a občanských práv a tam je zaručeno něco, co podle mě toto stanovisko pana ředitele nerespektuje a porušuje. Podle obchodního práva je možné některým pracovníkům soukromé firmy zapovědět veřejné promluvy, tomu rozumím, ale to nelze uplatnit na Českou televizi. Ale nejsem právník, a je to tedy pouze můj zdrženlivý názor," řekl k tomuto opatření Uhde.

"Bude potřeba si k tomu vyžádat závazná stanoviska - měl by k tomu promluvit soud a případně i Ústavní soud. Neučiní-li to nikdo jiný, budu uvažovat, že takový podnět vznesu já sám, protože by mě to osobně zajímalo," dodal.

Konec. Definitivní...

Jak bylo zmíněno výše, radní neschválili návrh na zřízení arbitrážního orgánu, který by celou věc prošetřil, a raději celou věc definitivně uzavřeli.

"Tento podnět čtu jako poukaz na to, že byla porušena zásada nestrannosti a ocitla se v rozporu se zákonem o České televizi. Jsem přesvědčen, že Rada ČT má povinnost i právo vyjádření generálního ředitele podrobit dalšímu přezkumu. Domnívám se, že podepsaný podnět tří pracovníků zpravodajství je poněkud zvláštní tím, že nepochází z výrobny, ale tvůrčího pracoviště - je potřeba ho proto příslušným způsobem odzrcadlit," uvedl na jednání rady Uhde.

Uhde také v této souvislosti vyjádřil politování nad tím, že původně avizovaná nezávislá komise sestavená právě ředitelem Dvořákem nikdy nezahájila svou činnost - podle Uhdeho byl Dvořákem použitý argument k jejímu zrušení pouze výmluvou.

"Pokládám za výmluvu odkazy na negativní působení mediálního prostředí - to je ve svobodné společnosti požehnáním a každý veřejně působící člověk se mu musí vystavit. Navrhuji, abychom se na to dívali, jako na záležitost vyžadující arbitráž, orgánem, který bude mít důvěru všech zúčastněných stran," konstatoval a zároveň tak uvedl svůj návrh na vytvoření nezávislé arbitrážní komise.

"Vím, že mnozí z vás s tímto výkladem nebudou souhlasit, berte to jako snahu dobrat se pravdy - za tímto účelem nemáme litovat žádného přezkumného prostředku," dodal - nakonec však tento jeho návrh těsně neprošel - pro byli čtyři členové, proti pět a stejný počet radních se hlasování zdržel.

Radní se však přesto shodli na tom, že by do budoucna mohl nějaký takový "arbitrážní" nebo poradní orgán vzniknout. "Budeme o tom mluvit, nevím, jak by to vypadalo konkrétně, ale rozhodně mě to zajímá. Máme dozorčí komisi, která dbá o hospodářské aspekty - není vyloučeno, že bychom ustavili orgán mediálních odborníků, kteří by nám radili ve věcech mediálních sporů nebo nejasností," řekl k tomu Uhde.

Na počátku byl dopis

Krizi ve zpravodajství České televize odstartoval říjnový dopis Radě ČT podepsaný celkem 23 redaktory, kteří upozorňovali na údajné ovlivňování zpráv šéfredaktorem Petrem Mrzenou. Podle dopisu měl zasahovat do zpravodajství ve prospěch prezidenta Miloše Zemana a strany SPOZ.

Jediným, kdo však zná jména všech signatářů dopisu, je pouze předseda Uhde; veřejně se k němu přihlásili jen Daniela Drtinová a tehdejší zástupce šéfredaktora zpravodajství Adam Komers.

Třetím, kdo svůj podpis zveřejnil, se stala Nora Fridrichová. Právě anonymitu většiny stěžovatelů považují radní za hlavní slabinu jejich stížnosti.