Praha - To, že se rozpadla nezávislá expertní komise, která měla prověřit situaci ve zpravodajském oddělení veřejnoprávní televize, není vina jejího ředitele Petra Dvořáka, míní člen televizní rady Jan Prokeš.
"Generální ředitel nanominoval pětici poměrně známých jmen, poté oslovil všechny zaměstnance zpravodajství dopisem, jestli má někdo proti některému z nominovaných námitky - a nikdo mu nic nenapsal. Domníval se, že má v pohotovosti tuto nezávislou komisi, a není jeho vinou, že se takto rozpadla," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz radní Prokeš.
Ačkoliv uznává, že stížnost zaměstnanců může být oprávněná, byla podle něj provedena nevhodným způsobem.
"Třebaže mohla být tato ´vzpoura´ dobře míněná, tak byla provedená tak, že s tím nemohu vyjádřit souhlas a marně hledám k tomu způsobu nějaké pozitivní stanovisko - a nejsem v Radě sám. Toto je jedna z věcí, které se musí řešit přímo na půdě dané instituce," dodává.
Aktuálně.cz: Na středečním jednání Rady České televize jste si stěžoval na to, že protestující sepsali petici. Co je na této formě stížnosti pro vás problematické?
Jan Prokeš: Není možné z televize dělat nějakou nadpozemskou instituci, je to normální podnik, ve kterém pracují tři tisíce lidí. Každý podnik se přitom řídí nějakými pravidly a jedním z nich je, že se zaměstnanci nesmějí vyjadřovat na veřejnosti, pouze se svolením nadřízeného, a že jsou jmenovány osoby, které se na veřejnosti mohou vyjadřovat o České televizi jako celku.
Jistě cítíte, že napsat petici, která vynáší interní problém - neříkám, jestli problém byl, nebo nebyl -, a nechat ji kolovat na veřejnosti přináší rozpor. Takhle se zaměstnanci v žádném podniku - ani v televizním, veřejnoprávním podniku - nechovají; to je chování, které není v pořádku, protože neodpovídá pravidlům, která v televizi platí.
A.cz: Ani třeba v případě, kdy mají zaměstnanci takového podniku pocit, že vyčerpali všechny ostatní komunikační kanály?
Ano, mohli to tak mít, ale pořád je to neopravňuje k tomu, aby se obrátili na veřejnost. Pokud je někdo nespokojený se svým zaměstnáním, se svým nadřízeným, tak většinou odejde - mně se to osobně stalo a mnoha dalším lidem také. Pokud mám pocit, že mě v tom zaměstnání někdo dusí a já musím ohýbat hřbet a chovat se tak, jak to odporuje mému svědomí, tak prostě odejdu.
Na druhou stranu říkám, jestli docházelo k tomu, k čemu oni tvrdí, že se s nimi špatně zacházelo, tak samozřejmě existují i mechanismy postihu těch nadřízených. A já jsem rád, že pan generální ředitel nastínil - a to je pozitivum, které z toho vnímám -, že v případě, že se někdy dvě strany nedohodnou na řešení nějakého problému, tak že konečně tam budou dány rozhodovací pravomoci.
A.cz: Měla by tedy podle vás ze svých kroků vyvodit paní Drtinová nějakou odpovědnost?
Víte co, ona má pocit, že koná dobro, že koná v zájmu koncesionářů a v zájmu kolegů - ale ukázalo se, že je to jen nepatrná částečka. Za prvé nevíme, proč se neodkrylo ostatních dvaadvacet lidí, jsem zvědavý, co se stane, když pan ředitel slíbil, že tu nebudou padat žádné sankce, že se udělá tlustá čára.
Třebaže mohla být tato "vzpoura" dobře míněná, tak byla provedená tak, že s tím nemohu vyjádřit souhlas, a marně hledám k tomu způsobu nějaké pozitivní stanovisko - a nejsem v Radě sám. Toto je jedna z věcí, které se musí řešit přímo na půdě dané instituce.
Budu strašně rád, pokud i média pochopí, že televize tu má svou úlohu, kterou se snaží plnit, a že je pod veřejnou kontrolou; my se věnujeme veřejnosti, pokud nás osloví. Nicméně stalo se to úplně poprvé, kdy se zaměstnanci obrátili na Radu, přestože s nimi nemáme žádný vztah.
A.cz: Není to právě o to varovnější signál?
Ano, varovné to je v tom, že se musí přijít na to, jaké problémy nastaly. A už podle předběžných nálezů je jasné, že nebyly vůbec dobře nastaveny vnitřní mechanismy, že se to řešilo ad hoc místo toho, aby existovaly příslušné rozhodovací mechanismy. V případě sporu tu teď bude editoriální rada, kde budou lidé všech stupňů řízení a která bude muset v krátké době rozhodnout, komu dá za pravdu.
A.cz: Ještě zpět k mé původní otázce - měla by tedy z toho, jakým způsobem postupovala, vyvodit paní Drtinová nějaké důsledky?
Dokud nebude konečný nález... a dokud nám názor nesdělí generální ředitel - protože my sbíráme informace právě prostřednictvím generálního ředitele, za což nás paní Drtinová kritizuje a čemuž se divím, protože nevím, jak si představuje, že bychom si měli sbírat vlastní informace, aniž bychom porušovali zákon.
Na druhou stranu si s námi může přijít promluvit kdokoliv. Tu čest ale nemám, tu měl jedině pan předseda Uhde, který však šel tak daleko, že před námi - jako svými kolegy - zatajil ta jména, přestože je sám znal. Tento moment považuji za nepříliš etický a snižuje to důvěryhodnost celého jednání. Takže ani nevím, jestli je to celá skupina.
A.cz: Takže si počkáte na výsledky celého jednání?
Neříkám, že paní Drtinová jednoznačně pochybila, nebo ne, dokud nebude završena snaha najít pravdu o tom, jak to celé bylo.
A.cz: Jak se stavíte ke zrušení oné nezávislé komise, nejde o selhání generálního ředitele?
Spíše to nezvládli ti lidé, kteří v té komisi byli - cítili, že ta podpora druhé strany není. Přestože nikdo nevyjádřil žádné pochyby o nikom z těch pěti členů komise nahlas, padaly názory ze strany paní Drtinové, že to není dost a že by tam chtěli mít někoho svého. A kladla si vlastní podmínky, za jakých by měla tato komise fungovat. Tím zpochybnila důvěryhodnost této komise.
Poté, co ti dva odstoupili - nevím, deklarovali, že je to z osobních důvodů -, tak ti tři to poté, co se i pan Uhde vyjádřil k tomu, že neví, jestli je ta komise správně postavená, vzdali. Nebyla to chyba generálního ředitele, on nanominoval pětici poměrně známých jmen, oslovil všechny zaměstnance zpravodajství dopisem, jestli má někdo něco vůči některému ze jmen - a nikdo mu nic nenapsal. Domníval se, že má v pohotovosti tuto nezávislou komisi, a není jeho vinou, že se takto rozpadla.
