Přerov - Připomínalo to válečnou vřavu. Bylo to nebezpečné. Cena mohutných policejních opatření se bude počítat v milionech. Tak vypadal pochod neonacistů Přerovem, který podle magistrátu města nebylo možné nepovolit.
Více než pět set pravicových extremistů se sjelo do Přerova na protiromský pochod podobný tomu litvínovskému. Jejich shromáždění, při kterém skandovali Stop černému teroru, se posléze proměnilo v tvrdou více než hodinovou bitvu s policií, při které létaly dělbuchy i kameny a dlažební kostky.
Policisté se jim především snažili zabránit, aby se nerozprchli do ulic, kde žije mnoho Romů. Policie musela řešit také střety s antifašisty, kterých do Přerova přijelo několik desítek.
V současné době se už situace zklidnila. V přerovských restauracích zůstaly jen menší skupinky neoncistů; drtivá většina město Přerov opustila do osmé hodiny večerní.
"Policie bude v ulicích města hlídal celou noc," uvedla přerovská policejní mluvčí Michaela Sedláčková. Policie zadržela celkem třicet jedna lidí. Mezi policisty, krajní pravicí i antifaštiy jsou ranění. Policistů bylo zraněno asi šest.
Létaly kameny, tekla krev
Bitva, která měla místy i několik ohnisek, se strhla až poté, co svolavatel demonstrace Jiří Švehlík z Dělnické strany akci prohlásil za ukončenou. "Kamarádi, děkuji, že jste přišli a brzy zase v dalším problémové městě, například Kojetíně či Ostravě," řekl Švehlík, který akci řídil.
Průvod vyšel od vlakového nádraží dvacet minut po druhé hodině, prošel městem a vrátil se na nádraží. Během pochodu se dvakrát část lidí odtrhla a došlo ke střetům s policisty a antifašisty, kteří čekali na trase pochodu.
Když se útvar obklopený policií vrátil k vlakovém nádraží, část radikálů se náhle utrhla a rozběhla zpět do města. Za radikály vyrazili policisté na koních. Další jim šli vstříc z druhé strany. Vzduchem létaly dýmovnice a kameny.
Demonstranti se rozprchli i do právě nehlídaných částí města. Skupinky pak válčily s těžkooděnci například mezi panelovými domy, kde se pohybovaly děti a překvapení obyvatelé. Demonstranti útočili na policisty kameny. Jeden radikál dostal kemenem zřejmě omylem z vlastních řad, měl hlavu zalitou krví.
Policie celý prostor neustále sledovala vrtulníkem a obraz přenášela do hlavního štábu v budově policie - takže měla přehled, kde se útočníci pohybují.
Nebezpečná sitace nastala na autobusovém nádraží, kde se shromáždily asi dvě stovky pravicových radikálů. Poté, co těžkooděnci kontrolovali jednoho z nich, začali útočit na asi dvacet policistů. Házeli na ně kameny a láhve. Někteří si nasadili bílé roušky. Jeden mladík utrhl prkno z lavičky hodil ho směrem k policistům.
Po přivolání posil policisté zajistili zhruba 40 radikálů. Podle ČTK u nich našli hole, kulové pumy do ohňostrojů, sifonové bombičky se zápalnou šňůrou obsahující neznámou látku, dýmovnice, slzné a pepřové spreje a lahve s benzinem.
Část, která zůstala na vlakovém nádraží, se zase střetla s několik antifašisty. Policie pak zatlačila pravicové radikály do budovy; ti reagovali dělobuchy i dlažebními kostkami. Sbírali kameny, které byly mezi kolejemi a házeli ja na policisty.
Na místě postupně zasahovali další policisté včetně jízdní jednotky. Obrněný transportér hlídal vstup do ulic obydlených Romy. Cestující, kteří se k bitkám připletli, byli šokovaní a vyděšení; na místě jsou stále střepy a kameny, poházené láhve.
Nádraží přitom i v největší vřavě fungovalo. Lidé si kupovali jízdenky, ne všem to ale připadalo normální. "Máme tady válečný stav," uvedl šokovaný obyvatel Přerova. "Policajti by měli mít ostré náboje," řekl znchuceně. Jedna důstojně vyhlížející důchodkyně vyjádřila svůj názor tak, že si odplivla.
Po městě byly schované zápalné láhve
"Nepodcenili jsme to. Přerov je dnes po Praze druhé nejbezpečnější místo v republice. Je tady sedm set policistů. Těžkooděnci přijeli ze tří krajů," uvedl ještě před akcí velitel zásahu Martin Hrinko. Policisté ze severní Moravy tak jako jediní nejeli do Prahy hlídat amerického prezidenta Baracka Obamu.
Obránci lidských práv varovali už dřív před romským pogromem. Policie netajila, že pochod mohou provázet násilnosti. Velitel zásahu Hrinko také zdůraznil, že město varovali před povolením rizikové akce, doporučovali změnit trasu, čas pochodu, avšak zůstalo u toho, co ohlašovatel ohlásil.
Už před pochodem bylo jasné, že nepůjde o nic mírumílovného. "Našli jsme na pěti místech v okolí trasy pochodu schované zápalné láhve a výbušky připravené k odpálení," uvedla mluvčí policie Sedláčková.
Magistrát akci povolil, i když bylo jasné, že má rasistický podtext. "Zastavme cikánský teror v Přerově," vyzývali organizátoři na svých webech k účasti na akci.
Město nezastáhlo, nebyl důvod
K pohodu se předem hlásily extremistické skupiny Autonomní neonacisté a Národní odpor. Člen Dělnické strany shromáždění ohlásil a řídil.
Primátor Přerova Josef Lajtoch z ČSSD před pochodem opakoval, že ohlášení pochodu bylo v pořádku, proto magistrát nemohl, než ho povolit. Zákaz by prý město neobhájilo. Odvolával se na města, kterým soud zákazy podobných akcí zrušil. Podle ohlášení mělo jít o Pochod proti rasismu. Tajemník úřadu prohlásil, že akci s tak bohulibým názvem není možné zakázat.
"Pokud najdeme zákonný důvod, shromáždění rozpustíme na místě," řekl Aktuálně.cz Lajtoch dva dny před shromáždění. K tomu však evidentně zástupci města neshledali důvod, i když vše sledovali a s demonstranty komunikovali.
Občas jim pohrozili, že pochod bude rozpuštěn, když se nebudou držet trasy, když si budou zahalovat tváře nebo když budou napadat policisty. Radikálové si vždy na chvíli dali říct a pak průvod pokračoval. Během pochodu skandovali například toto: "radikálně, sociálně, nacionálně."
Na tom, aby se stiuace nezvrhla daleko dříve, pracovali policisté s vestami s označením antikonfliktní tým. Ti byli s extrémisty neustále v kontaktu a uklidňovali i antifašisty, kteří nechtěli strpět přehlídku rasistů, aniž by osobě nedali vědět.
