"Velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit naši snahu o rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL), abychom měli do budoucna zajištěnu dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro Českou republiku využita," řekl Fiala.
O větším využití ropovodu TAL se mluví v souvislosti s možným unijním embargem na dovoz ropy z Ruska, která do Česka proudí zejména ropovodem Družba. Na TAL je Česko napojeno přes produktovod IKL. Z něj loni Česko pokrylo zhruba 51 procent dovozu ropy, který činil 6,8 milionu tun, vyplývá ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu.
Také ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) dříve zmínil, že nejvhodnější pro zajištění rozšířené kapacity ropovodů je TAL vedoucí z italského Terstu, což je také součástí dříve avizovaného energetického balíčku.
Státníci hovořili o možnostech snižování závislosti na ruském plynu, která je v obou zemích vysoká. "Shodli jsme se na nutnosti spolupracovat se zeměmi, které mohou budovat, rozšiřovat kapacity a budovat nové LNG terminály," řekl Fiala.
Rakousko je podle něj ve specifické situaci, neboť má jednu z největších kapacit zásobníků plynu v Evropě. "Bavili jsme se i o tom, jak by bylo možné pro Českou republiku kapacitu využít. To je otázka ne úplně jen politická, protože zásobníky jsou v soukromém majetku a je potřeba jednat i s těmi vlastníky," dodal český premiér.
Fiala: EU navenek působí nejednotně
Premiéři se v Praze bavili také o unijních jednáních o embargu na dovoz ruské ropy. Fialu na jednání o embargu mrzí, že Evropská unie působí nejednotně. Podle rakouského kancléře Karla Nehammera by Evropská komise měla oznamovat výsledky až po ukončení jednání.
Země EU se v pondělí na nových sankcích proti Rusku opět neshodly, jejich přijetí brání nejednota kolem embarga na dovoz ropy. Evropská komise navrhla sankce před 13 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.
Oba státníci se dostali také k otázce priorit českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku. Podle nich by se mělo věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie. Podle Nehammera vyžaduje region podporu a nesmí se na něj zapomenout kvůli válce na Ukrajině.
Fiala po úterním jednání uvedl, že posun v integraci zemí západního Balkánu do EU je v zájmu Česka i Rakouska. Uvítal v té souvislosti velkou angažovanost Rakouska a jeho kancléře, který Česku nabídl osobní politickou podporu, své zkušenosti i kontakty z regionu. "Pro nás je to významné téma i proto, že se blíží naše předsednictví," řekl Fiala.
