Ptákem roku 2023 je polák velký

Zrzavá hlava v kontrastu se světlými zády a nápadné červenohnědé oči. Podle těchto hlavních znaků lze poznat poláka velkého, kterého čeští ornitologové vyhlásili Ptákem roku 2023. „U tohoto druhu je výrazný pohlavní dimorfismus, tedy kačer je zbarvený jinak než kachna. Aby samice neupozorňovala na hnízdo, v jejím šatu převládají různé odstíny hnědé a stejnou barvu má i oko,“ popisuje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Kampaň vědců si klade za cíl upozornit na to, že ptáci, které považujeme za obyčejné a všudypřítomné, nemusí být běžní napořád.

Poláky velké u nás lze pozorovat celoročně, na jaře a v létě však ve vyšších počtech než v zimě. Nejsou příliš vybíraví, a tak lze jejich hnízda najít na malých rybnících i na velkých nádržích. Při posledním mapování hnízdících ptáků čeští ornitologové odhadovali početnost poláka velkého v tuzemské přírodě na sedm až 14 tisíc, což představuje v uplynulých dvaceti letech pokles přibližně o 20 procent.

Polák byl v 70. letech 20. století nejpočetnějším druhem kachny v Česku. To se změnilo na přelomu století, kdy zesílil trend rybníkářství. „Typický rybník současnosti je nevábnou nádrží s hnědozelenou vodou, naplněnou po okraj kapry. Ti jsou přitom pro poláky konkurenty v boji o potravu. Kapr jako všežravec dokáže v rybníku zlikvidovat téměř veškerý bentos, tedy bezobratlé a jejich larvy. Problém není v tom, že by hlady trpěli dospělí ptáci, ale mláďata. Jsou závislá na živočišné potravě, které je tak málo, že zpravidla nestačí kachňata nasytit,“ vysvětluje jeden z důvodu vymírání Vermouzek.

Hnízdícím kachnám nesvědčí ani přemnožení divočáci či šířící se nepůvodní predátoři, jako je norek americký nebo psík mývalovitý. Druh je také ohrožený virem ptačí chřipky, vysoce nakažlivým onemocněním, které se projevuje dýchacími potížemi a ztrátou chuti.

Vymírající pták, kterého mohou lovci legálně střílet

Kvůli častějšímu hynutí byl polák velký v roce 2015 zařazen na Červený seznam ptáků Evropy. Dokument, který vydala organizace Bird International, poskytuje nezávislé zhodnocení rizika vyhynutí pro všechny druhy přirozeně se vyskytující na kontinentu. V Česku však navzdory výraznému úbytku polák mezi ohrožené ptáky zařazen není. Dokonce stále patří na listinu lovné zvěře.

Odhaduje se, že v severní a střední Evropě je ročně zastřeleno kolem pěti procent hnízdní populace. Další ptáci hynou na následky otrav olovem po pozření broků. Počty takto otrávených poláků se podle ornitologů v Evropě pohybují kolem 56 tisíc ročně.

Polák velký, který se při hledání potravy orientuje hmatem, nedokáže ve znečištěném rybníce brok od potravy rozlišit. Snadno ho tak může pozřít a jedovatá látka z náboje následně začne pomalu trávit jeho organismus. Na rozdíl od problematiky intenzivního rybníkářství a lovu má však tento problém řešení. V polovině února vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech v členských státech nesmí olověné broky k lovu používat.

Schopný potápěč, který se raději drží u hladiny

Polák velký se může během hledání potravy potopit do hloubky až 15 metrů a pod vodou dokáže plavat téměř minutu. Běžně však netráví pod hladinou více než 25 sekund a raději se nepotápí níž než tři metry. Být pod vodou pro ně totiž není vůbec jednoduché.

K tomu, aby se kachna dostala do hloubky tří metrů, potřebuje přibližně osm sekund a další čtyři na vynoření. Na sběr potravy pak zbývá přibližně 13 sekund. Že je potápění energeticky náročné, potvrzuje i fakt, že během něj polák spotřebuje 3,5krát více kyslíku, než když se klidně houpe na hladině. Délka ponoru je ovlivněna zejména dostupností potravy a teplotou vody. V chladné vodě kachny délku ponoru zkracují.

Snadné to polák nemá ani na souši. Široké tělo, noha zpevněná až po patní kloub a posunuté těžiště působí kachnám při chůzi velké nesnáze. Aby se nepřevážily, musí těžnice vždy protínat začátky prstů. Proto vodní ptáci chodí ve vzpřímenější poloze než ptáci suchozemští. Při chůzi pak musejí klást nohu vždy pod těžiště, což má za následek známou kolébavou chůzi.