Tisová (Orlickoústecko) - Krůtí a krocaní maso v obchodech je bezpečné. Drůbež z farmy v Tisové na Orlickoústecku, u které se vyskytl virus ptačí chřipky, se nedostala do obchodní sítě.
"Prodávali bychom je až za měsíc a půl, když by měli 18 kilogramů. Nyní mají deset kilo," řekl dnes předseda Zemědělského obchodního družstva Zálší František Bartoš, kterému farma patří
Armáda a hasiči právě teď celou farmu desinfikují. Tímto procesem musí podle hasičů projít budovy, lidé i technika.
"V současné době je hermeticky uzavřen areál chovu, kde se nachází ohnisko viru. Uzavřena byla i silnice I/35 na odbočce v úseku Hrušová Tisová," uvedla mluvčí pardubických hasičů Vendula Horáková.
| Speciál článků o ptačí chřipce čtěte ZDE |
Opatření postihnou deset obcí
"Kraj i všechny složky dělají maximum, abychom situaci zvládli. Snažíme se o všem informovat deset obcí, které jsou v rizikovém pásmu," ubezpečuje náměstek pardubického hejtmana Roman Línek.
Pokud se potvrdí, že virus ptačí chřipky je vysoce patogenní, opatření proti jeho šíření se musí zpřísnit.
"V takovém okamžiku by bylo vyhlášeno ochranné tříkilometrové pásmo a desetikilometrové pásmo zvýšeného dozoru. Pro občany by to znamenalo sledovat zdravotní stav domácí drůbeže, nepřesouvat ji ani produkty chovu a nepořádat výstavy. V desetikilometrové zóně se nachází přibližně 350 tisíc kusů drůbeže," vysvětlila Horáková.
Ptáci prý trpět nebudou
První krocani začali umírat v neděli. Pět hal je nyní zavřeno a čeká se na vyjádření Státní veterinární správy. Pokud půjde o typ ptačí chřipky přenosný na člověka, bezpečnostní opatření se zpřísní, řekl Aleš Černohorský z krajského hasičského záchranného sboru. Likvidace chovu by podle něj měla být dokončena v sobotu.
"Ptáci trpět nebudou," řekl. Bartoš uvedl, že vybití šestitisícového chovu není pro společnost likvidační. Ztráty vyčíslil přes dva miliony korun. Doufá také v to, že až bude problém vyřešen, ministerstvo zemědělství družstvu pomůže.
Družstvo se zabývá chovem skotu, vyrábí mléko, má i rostlinnou výrobou, pěstuje obilniny, řepku a krmiva. Šestkrát do roka vyprodukuje 450.000 brojlerů a třikrát do roka 15.000 až 20.000 krůt. Farmy má v regionu Vysokého Mýta, řekl Bartoš.
V Evropě se nikdo nenakazil
Podle autora pandemického plánu ptačí chřipky, pražského hygienika Vladimíra Polaneckého veřejnosti nehrozí riziko nakažení touto chorobou. I kdyby se ukázalo, že chov krocanů na farmě v Tisové napadla nebezpečná forma ptačího viru H5N1, Evropané se zatím nikdy od nemocných ptáků nenakazili.
| Rozhovor s odborníkem o ptačí chřipce čtěte ZDE |
Chybné je podle Polaneckého označovat nemoc za ptačí chřipku, lepší je podle něj hovořit o "chřipce ptáků".
"Zastavilo se to na Bosporu. V Asii onemocněli pouze lidé žijící v úzkém kontaktu s nakaženými ptáky, kteří s nimi spí, pijí jejich syrovou krev a podobně. V Evropě panují jiné kulturní návyky," konstatoval Polanecký.
Lidé, kteří ošetřovali nemocné krocany na východě Čech, jsou podle něj už izolováni. Analýzy určí typ viru během dneška, pokud se vyplní černý scénář, půjde o první případ nebezpečného typu viru ptačí chřipky v českých chovech. Loňské případy byly u volně žijících labutí.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič soudí, že chov byl nakažen volně žijícím ptákem, jako se to stalo i jinde v Evropě.
