Policie v půlce května zajistila v množírně na Olomoucku téměř sto týraných psů. "Na malém prostoru v zamřížovaném kotci žilo několik psů, kteří měli špatný výživový stav, zanedbanou srst pokrytou výkaly, většina z nich trpěla stomatitidou, záněty spojivek a mnoha dalšími chorobami," popsali policisté.
Sedmašedesátiletá žena psi nejdříve v těchto podmínkách ve velkém množila. Štěňata následně putovala do Prahy k jiné ženě, která je prodávala. Tímto způsobem odchovaly stovky psů a na jejich prodeji vydělaly přibližně milion korun.
"Množírny jsou v Česku dost rozšířené, a to zejména v pohraničí. Často se totiž u nás množí psi i pro zahraniční trh, protože například v Německu je problematika množíren daleko lépe podchycena a řešena, než je tomu u nás," říká mluvčí organizace Obránci zvířat Ivo Krajc. Rozsáhlost problematiky chovu zvířat v nevhodných podmínkách v Česku potvrzuje i Státní veterinární správa.
Množírny udržují na životě lidé, kteří si od nich psi kupují. Bez nich by zařízení, kde se v leckdy otřesných podmínkách chovají zvířata jen za účelem jejich co nejrychlejšího rozmnožení, existovat nemohla. Lidé od nich ale psy a kočky stále kupují, zejména protože jsou výrazně levnější. "Jedná se zřejmě především o ekonomické důvody. V tomto případě jde o šetření na nepravém místě, kdy je toto hledisko nadřazeno jakékoliv etice," říká mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
Podle ochranářů ale lidé neušetří. Psi z množíren totiž trpí v důsledku špatných životních podmínek a prožitých traumat různými zdravotními problémy, ať už fyzickými, či psychickými. "Velmi častá jsou virová a bakteriální onemocnění, paraziti a genetické vady, které jsou velmi náročné na léčbu a někdy bývají i nevyléčitelné," vysvětluje Krajc. I když nakupující ušetří při nákupu psa, další peníze je bude stát veterinář, který ani tak psovi z takových podmínek nezaručí dlouhý a zdravý život.
Lidé často psa z množírny koupí z pouhé nevědomosti. Podle Obránců zvířat ale lze často původ psa odhalit. Za nebezpečné považují nakupování na různých inzertních portálech, zvláště pokud je cena podezřele nízká.
Pozor je třeba si dávat také v případě, pokud si prodávající o kupujícím nezjišťuje žádné informace. "Jestli ho nezajímá, do jakých podmínek bude pes přiveden, tak něco rozhodně nehraje. Naznačuje to, že prodávajícímu jde jen o zisk a na životě psa mu ve skutečnosti nezáleží," upozorňuje Krajc.
Dalším znakem je podle něj předávání psa na veřejném místě, třeba před obchodním centrem. Kupující by měl vždy trvat na tom, že chce vidět místo, kde pes předtím žil. "Pokud nechce prodávající ukázat rodiče štěněte, je to varovný signál. Často totiž bývá zejména fenka velmi vyčerpaná a zanedbaná, zavřená někde ve sklepě," pokračuje Krajc. Ani rodiče v dobrém stavu ale sami o sobě nic nedokazují. Množitelé si totiž někdy nechávají jeden pár psů v dobrém stavu, který pak prezentují.
Podle Krajca je podezřelé i to, když prodávající nabízí více plemen psů. Často si množitelé vybírají menší plemena jako čivavy, jorkšíry nebo francouzské buldočky, na jejichž chov nemusí vynaložit tak velké náklady a zanedbání péče se na nich lépe schová.
"Útulky jsou v současnosti plné psů, kteří čekají na svůj nový a pro ně vhodný domov. Často jsou to ta nejvděčnější stvoření, kterým nový majitel může změnit život k nepoznání, a navíc má jistotu, že nepodpoří množírnu," uzavírá Krajc.
