Dříve zdravý pes začíná být apatický a unavený. Špatně dýchá a poté, co si na procházce lehce zaběhá, přichází chronický kašel. Stav se ani po pár dnech nezlepšuje. Vyšetření u veterináře přináší zprávu, kterou v posledních letech slýchá čím dál více majitelů psů.
Za záhadným stavem stojí nenápadné kousnutí běžného komára, ke kterému psi mohou přijít například při návštěvě teplých nížinných oblastí jižního Slovenska. Právě v této lokalitě mají komáři v sobě častěji larvy hlístice, konkrétně vlasovce psího. Parazita lidově přezdívaného srdeční červ, který způsobuje srdeční dirofilariózu a pro psy je hrozbou číslo jedna.
Jeho larvy jsou tak malé, že projdou i sosákem komára, který je přenáší ze psa na psa. Stačí ale pár měsíců a přímo v těle se může rozrůst až třicet centimetrů dlouhý bílý červ. "Pokud z larev, které přenesl na psa komár, dospěje větší množství červů a přesunou se do srdce, brání jejich přítomnost pohybu srdeční chlopně," říká Martina Miterpáková z Parazitologického ústavu Slovenské akademie věd v Košicích.
Nemoc je zákeřná právě proto, že trvá několik měsíců, než larvy dorostou v dospělce a plně se ukážou příznaky. "Znám i případy, kdy to pohodového psa dostalo na pokraj smrti nebo i uhynul," říká parazitolog David Modrý z Masarykovy univerzity. Pokud se nemoc včas odhalí, nastává měsíce dlouhá a složitá léčba založená na klidovém režimu a antibiotikách.
Riziko, že se červ dostane do těla psa, je přitom větší než kdy jindy, ukázala letos publikovaná studie slovenské Akademie věd. Zatímco v roce 2011 zaznamenali autoři na Slovensku pouze jednotky případů, kdy byl pes nakažen nebezpečným červem, v roce 2021 už to bylo téměř pět procent testovaných zvířat.
A to už značí podle oborníků vážné zdravotní riziko pro všechny psy, kteří navštíví krizové oblasti. Dnes jde zejména o teplejší části Slovenska, zejména oblasti Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížiny.
Dříve se veterináři s červem setkávali zejména v zemích v tropickém a subtropickém pásu, v posledních patnácti letech se ale výrazně šíří i v Evropě. Zásadně k tomu přispívá klimatická změna. "Čím je tepleji, tím je riziko větší, protože se parazit vyvíjí v komárovi rychleji," říká Modrý.
Situaci zhoršuje i cestování psů, a to nejen během dovolených, ale zejména jejich dovoz z útulků z východních zemí, jako je Ukrajina nebo Rumunsko. Právě tam má v sobě srdečního červa každý třetí toulavý pes.
Podle Modrého je nepochybné, že se nemoc brzy dostane i do Česka a v příštích letech počet psů nakažených parazity stoupne. "Parazit už u nás je, jen zatím nebyl prokázaný přenos. To je ale otázka času. Čím víc se tady bude pohybovat infikovaných psů, tím je riziko větší," říká Modrý.
Červ může žít v těle psa i několik let, aniž by se to nějak projevilo, a samice mezitím produkují larvy. "A pak je to jen o náhodě, jestli se na tohoto psa přichytí komár a přenese larvy na dalšího," říká parazitolog.
Cestování není pro psa žádná radost
Každý majitel by tak měl zvážit, zda svého psa brát s sebou na dovolenou nejen na Slovensko nebo do Rumunska, ale také do jižní Evropy. Tam mohou čekat i další hrozby - mimo jiné babezióza, kterou přenášejí klíšťata, nebo leishmanióza, kterou se může nakazit i člověk, což se u srdeční dirofilariózy stává jen v mizivém počtu případů.
Kdo se přesto rozhodne vzít si s sebou psa, měl by minimálně měsíc před cestou kontaktovat svého veterináře, aby mu doporučil preventivní prostředky. Červa dokážou účinně odlákat antiparazitní tablety nebo roztoky, které se pomocí pipety nakapají na kůži psa. Na klíště zase platí speciální obojky, ty se ale musí minimálně po měsíci vyměnit.
I to ale nemusí psa udržet v bezpečí. "Zejména v létě není cestování pro psa žádná radost. Člověk by měl na základě jeho zdravotního stavu zvážit, jestli zvládne několik dní v horku v autě nebo náročnou cestu letadlem v zavazadlovém prostoru. Pro některé to může být život ohrožující situace. Pokud to není nutné, svého psa bych na dovolenou nebral," říká parazitolog Modrý.
