Praha - Bývalý šéf zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky Antonín Moravec půjde na pět let do vězení. Rozhodl o tom Městský soud v Praze.
Moravec má podle soudu na svědomí trestné činy spojené s tunelováním banky. Byl obžalován mimo jiné ze dvou trestných činů podvodu, z poškozování věřitele a porušování povinností při správě cizího majetku.
Kreditní a průmyslová banka odstartovala vlnu bankovních krachů na začátku devadesátých let. Padla na konci roku 1993. Skončila v konkurzu a s mnohamiliardovým dluhem. Krach se dotkl i politické scény. Úvěry u banky měla KDU-ČSL i Občanská demokratická aliance.
"Jsem patnáct let takto šikanován, ale jsem přesvědčen, že na konci všeho bude osvobozující rozsudek," řekl dnes soudu Moravec při závěrečném slovu, na které má obžalovaný právo. Proti rozsudku se na místě odvolal.
Soud ale po více než tříhodinové poradě vyhověl argumentům obžaloby.
Obžaloba: Půjčoval si a věděl, že nesplatí
V té mimo jiné stálo, že Moravec zajistil pro svou soukromou firmu Amex úvěry právě u Kreditní a průmyslové banky, kterou řídil.
"Věděl, že úvěry slouží jen k placení starších úvěrů. Věděl, že na splátky Kreditní a průmyslové bance nebude mít peníze. Od počátku měl úmysl prostředky nevrátit," uvedla v závěrečném návrhu státní zástupkyně.
Senát soudce Dušana Pašky odsouzením bývalého bankéře, dnes invalidního důchodce na pět let z velké části potvrdil původní verdikt Městského soudu, který po Moravcově odvolání zrušil Vrchní soud v Praze.
Moravec byl ale zproštěn obžaloby kvůli úvěru více než sto milionů korun, který si měl vzít u Československé obchodní banky. Nepodařilo se prokázat, že Moravec uvěr skutečně vyčerpal. Banka samotná k tomu nepomohla, soudu dodala jen jakousi počítačovou sjetinu, kterou nebylo možné nic prokázat.
Antonín Moravec strávil čtrnáct měsíců ve vazbě, stál i před soudem. Jeho případ se ale patnáct let po krachu banky, v jejímž čele stál, nepodařilo dotáhnout do konce.
Klíčový problém je s důkazy. Skutky, za které je Moravec souzen, se staly v roce 1992 a 1993. Řada účetních i bankovních dokumentů už není k nalezení. U soudu se několikrát mluvilo o ztracených "skříních listin", které policie na začátku měla k dispozici.
Soudy se s tím potýkají už od počátku. Samotnou žalobu se podařilo podat až na třetí pokus v roce 2005. Předtím byla dvakrát vrácena právě k doplnění.
Na absenci důkazního materiálu upozornil v rozhodnutí o dovolání i Vrchní soud v Praze a Moravcův advokát Jaroslav Novotný na to během obhajoby mnohokrát upozornil. Navrhoval i množství důkazů, včetně nového znaleckého posudku či zkoumání daňových přiznání firem, které dostali od KPB úvěry. Soud je ale většinou odmítl s tím, že jsou to dokumenty, jejichž pravdivost a správnost není nijak ověřená a jako důkazy by něměly hodnotu.
"Jednání inženýra Moravce musí být nejprve zdokumentováno a až pak můžeme následně hodnotit, jestli bylo trestné či jestli jednal úmyslně. Zatím nebyl udělán ten první krok," uvedl.
Na Moravcovy obchody doplatila i Ida
Plzeňská Kreditní a průmyslová banka byla na začátku devadesátých let prvním bankovním ústavem, který u nás zkrachoval.
Odpovědnost je přisuzována právě Moravcovi, on sám bere celé trestní stíhání jako pomstu na politickou objednávku.
Podle týdeníku Respekt koupil Moravec v roce 1991 na dluh stáčírnu minerálky Ida. Továrnu zastavil, a získal tak 50 milionů korun nutných jako základní jmění pro nově zřizovanou banku.
Moravec si poté půjčil od jiných bank tři miliardy korun. Desítkám svých firem půjčil 800 milionů korun, další peníze zmizely u jiných dlužníků, napsal týdeník.
