"U akutních leukémií opravdu jde o horizont dnů, možná jednoho, dvou týdnů," popisuje ve videu v úvodu článku hematolog Cyril Šálek z Ústavu hematologie a krevní transfuze. "V naprosté většině zde totiž nejsou známy nějaké rizikové faktory, které by definovaly populaci osob, které by měly podléhat nějakému screeningu - tak, jak to třeba známe u karcinomu tlustého střeva, plic nebo čípku," dodává.

Diagnózu je často velmi obtížné včas určit. Lékaři na ni kvůli nespecifickým příznakům v první fázi mnohdy ani nemusí pomyslet. "Pacient přijde s horečkou, s nějakou infekcí, která vypadá jako běžná komunitní infekce. Na tu naordinuje antibiotika, ona zaberou, ale když je pacient dobere, tak většinou se infekce vrátí. A to už bývá ten důvod, proč lékař indikuje vyšetření krevního obrazu," popisuje lékař. 

Nádorová populace nezralých bílých krvinek pak zároveň utlačuje další krevní buňky, a pacienty tak trápí řada dalších potíží jako například chudokrevnost. "Mladí lidé okolo dvaceti, třiceti let, většinou přijdou na to, že nejsou schopni vykonávat sportovní zátěž, na kterou byli běžně zvyklí. A to jim přijde divné. Starší lidé se třeba zadýchávají při naprosto banálních běžných denních aktivitách. S tím přijdou k lékaři a pomýšlí třeba na onemocnění srdíčka nebo oběhového systému, ale ukáže se, že příčina je jiná," popisuje Šálek.

Podívejte se na video v úvodu článku, kde lékař také uvádí, jaké další příznaky se mohou při akutní leukémii objevit či jak úspěšná pak bývá její léčba.

Ve videu byly použity záběry z videobanky Envato Elements.