Praha – Když armáda loni v červnu opouštěla Hanácká kasárna v centru Olomouce, na zachovalý objekt pro 450 úředníků si myslelo tamní hejtmanství i soukromí investoři. Nakonec ho ale ministerstvo financí využije na vůbec první experiment s velikým sestěhováváním úředníků.
Historicky první "kulový blesk“ ve státní správě počítá s přesunem patnácti úřadů pod jednu střechu. Pokud se osvědčí, budou následovat další po celém Česku.
"Je to pilotní projekt, který zpracováváme. Občané by měli množství úřadů na jednom místě a hlavně podle dosavadních informací odhadujeme, že můžeme ročně šetřit přes sedm milionů korun,“ popisuje plán ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.
V celém Česku miliarda ročně
Státní správa teď platí za pronájmy kanceláří v cizích prostorech po celém Česku miliardu ročně, postupně ale chce úředníky přestěhovat pouze do vlastního, aby tento výdaj odpadl. A další stamiliony se mohou ušetřit díky prodeji nepotřebných budov. Takový plán není nový – kulový blesk plánovaly už vlády Petra Nečase i Mirka Topolánka. Ve velkém k němu ale nikdy nedošlo.
Do olomouckých kasáren mají zamířit například instituce, které nyní sídlí v administrativních budovách státu roztroušených po městě. Domy jsou často malé nebo nevyhovující a jen za jejich provoz stát zaplatí přes sedm milionů korun ročně. Jde například o Českou školní inspekci, veterinární správu nebo Český metrologický institut.
ÚZSVM plánuje, že prodejem sídel těchto institucí, které už nebude potřebovat, získá přes 50 milionů korun. Vydělá si tak na stavební úpravy kasáren, které odhaduje zhruba na 45 milionů.
Příliš drahé nájmy
Další olomoucké úřady, jako třeba inspekce práce, životního prostředí nebo Nejvyšší kontrolní úřad, si kanceláře pronajímají. Spolu s náklady na provoz to stojí téměř šest milionů za rok. A často nejde o zrovna výhodné nájmy.
"Například existují státní instituce, které platí nájem 2155 korun za metr čtvereční, i když se v daném městě průměrná cena pohybuje kolem 870 korun za metr,“ uvedl architekt Stanislav Běhal, který má v ÚZSVM na starosti analýzy využití budov.
Další ambiciózní projekt rozjíždějí úředníci ministra financí Andreje Babiše v Praze, kde se chystají k prodeji budovy pro více než 200 lidí v lukrativním místě na náměstí Republiky, která sousedí s Obecním domem, divadlem Hybernie nebo sídlem České národní banky.
Experti ministerstva odhadují hodnotu budovy na tři čtvrtě miliardy korun. "Náměstí Republiky je jedno z nejatraktivnějších míst v Praze, o prodej by měl být zájem. Cena zní řádově přiměřeně,“ myslí si analytik realitní agentury JJL Dušan Šťastník.
V posledních měsících se odtud museli vystěhovat zaměstnanci ÚZSVM a pracovní úřad. V kancelářích zůstává pouze pětatřicet zaměstnanců obecního úřadu Brandýs nad Labem, kvůli kterým se chystá kulový blesk v malém: Brandýs se bude stěhovat do Orebitské ulice na Žižkově, odkud však nejdříve musí odejít Finanční úřad. Ten se přesune na Letnou na třídu Kapitána Jaroše, kde se kvůli němu musí o tisíc čtverečních metrů uskromnit úřad Prahy 7.
Na vysvětlenou, proč má Brandýs tolik úředníků v Praze: jde o obec s rozšířenou působností, která zajišťuje administrativu pro víc než 50 obcí poblíž Prahy a mnozí jejich obyvatelé to mají do metropole mnohem blíž.
Prodej vydělá na budovu pro 600 lidí
Peníze za prodej domu v centru chce stát investovat do nemovitostí, na jejichž opravy teď nemá peníze, nebo do stavby nových kanceláří. "Za půl miliardy bychom mohli na státním pozemku postavit budovu pro 450 až 600 zaměstnanců, která bude navíc energeticky úsporná,“ popisuje Arajmu. Uvažuje se například o projektu Nejvyššího kontrolního úřadu, který chce stavět na pozemku v Holešovicích.
Podobným způsobem se dají podle náměstka ministra financí Ondřeje Závodského, pod kterého oblast státního majetku spadá, ušetřit stamiliony. "Když si každý resort přestane držet nepotřebné budovy, prodají se a bude se investovat do energeticky úsporných opatření, ušetří se mnohem víc,“ myslí si náměstek. Provoz budov podle něj stojí čtyři miliardy a mohlo by to být až o miliardu méně.
Úředníkům v plánování pomáhá systém CRAB, který má sice ministerstvo už pár let, ale až dosud nikdo na státní instituce netlačil, aby do něj dodávaly data. "CRAB například odhalil, kde jsou nevyužívané plochy, kde nevýhodně pronajímáme, kde jsou vysoké náklady na provoz a údržbu. A také kanceláře, kde na referenta připadá i přes 35 metrů čtverečních,“ dodala Arajmu.
Maximum: 13 metrů na úředníka
S luxusními prostornými kancelářemi se budou muset úředníci postupně loučit – Závodský jim chce dopřát maximálně 13 metrů čtverečních. Jako první to pocítili právě úředníci ÚZSVM, kteří se stěhovali z pražského náměstí Republiky do centrály na Rašínovo nábřeží. "Tvrdili mi, že je tady ten objekt plný až po střechu, a jak se sem vešli,“ pochvaluje si Závodský.
