reklama
 
 

Průlom: Soudy musí prozkoumat znalosti propadlého maturanta

19. 11. 2014 13:46
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dává šanci stovkám studentů na nové posouzení jejich zkoušky. Až dosud soudy řešily jen formální správnost průběhu maturity, teď prověří i body a výsledné známky.

Brno - Stovky neúspěšných maturantů, kteří se cítí poškozeni, dostaly naději na nové hodnocení své státní zkoušky.

Šanci jim dalo průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jehož rozšířený senát vedený přímo předsedou Josefem Baxou nastavil nová pravidla pro přezkoumání českých maturit. Jako vzor si soudci vzali příběh studentky ze Zlínska, které předloni unikla zkouška z angličtiny jen o jediný bod a která si později u soudů stěžovala.

Podle nových závazných pravidel mají napřed soudy a posléze ministerstvo školství ve sporných případech posuzovat nejen formální správnost průběhu maturity jako dosud, ale nadto se mají nově zabývat také znalostmi a vědomostmi studentů. Mají tedy určit i to, zda odpovědi v maturitních testech jsou, nebo nejsou správné.

"Soud je povinen posoudit maturitní zkoušku konanou formou didaktického testu i z hlediska věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh," rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu.

Ministerstvo se poučilo

Případ maturantky ze Zlínska tak mělo na pokyn soudu znovu prověřit ministerstvo školství a zhodnotit i správnost odpovědí. Tento konkrétní případ už ale řešit nemusí: studentka maturitu udělala v dalším termínu a na posouzení stížnosti netrvá.

Ministerstvo se navíc samo poučilo a upravilo podmínky pro posuzování odvolání studentů proti výsledkům maturit.

Zatímco dříve úředníci nemuseli zamítnutí odvolání nijak zdůvodňovat, nyní nově zveřejňují stanovisko a postup takzvané validační komise Cermatu (státní příspěvková organizace zajišťující státní maturity a hodnotící výsledky vzdělávání), která námitky studentů posuzuje. K veřejně dostupným protokolům i zápisům se pak studenti mohou dál vyjadřovat. Zdůvodnění musí být podrobné, aby při soudním přezkoumání obstálo.

"Ministerstvo zveřejní validační protokol, který mimo jiné obsahuje výsledky hodnocení komise," uvedl Josef Rydlo z ministerského odboru vzdělávání.

Chyběl jediný bod

Vzorový spor na Zlínsku se točil okolo projevu rodilého mluvčího, který hovořil mimo jiné o památkách ve Washingtonu. Komise studentce neuznala dvě odpovědi a strhla jí dva body, přičemž jeden bod by býval pomohl zkoušku získat.

Když měla studentka určit, kolikátým prezidentem USA byl Theodor Roosevelt, uvedla číslovku 26. Správná odpověď podle hodnotitelů ale měla být napsána dle anglické gramatiky – tedy 26th. U další otázky pak studentka napsala jméno sochaře Borgluma podle hodnotitelů nesprávně jako Borglend.

Dvojí metr soudu

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu musel v kauze studentky ze Zlínska zasednout proto, že sami správní soudci neměli v maturitních verdiktech sladěný metr a dva senáty stejného soudu rozhodly pokaždé jinak.

Napřed v lednu 2013, když si pražská studentka stěžovala na hodnocení zkoušky z češtiny. Tehdy senát řekl, že soudy musí kontrolovat i obsah maturitních otázek a odpovědi studentů. Soudci rozhodli, že sice nemohou vědět všechno, ale to neznamená, že by určité otázky mohly být vyloučené ze soudní kontroly jen kvůli tomu, že závisí na odborném posouzení.

Opačné rozhodnutí přinesl případ z května 2013, který se týkal zmíněné neúspěšné maturantky ze Zlínska. Senát, tehdy vedený nynější ústavní soudkyní Kateřinou Šimáčkovou, uvedl, že u maturit by měly soudy zkoumat jen jejich formální stránku, tedy podmínky pro konání zkoušky. Nikoliv vědomosti a odpovědi.

Šimáčkové senát argumentoval tím, že pokud by studenti měli právo na přezkum svých odpovědí, způsobilo by to velké potíže. Soudy a ministerstvo školství by pak musely přezkoumávat vhodné formulace otázek a současně i správnost odpovědí a také hodnocení komisařů.

Soudci rozšířeného senátu sice připustili, že posuzování sporných případů může být komplikované, podle nich to ale není důvod pro odmítání žalob studentů. Soudy si mohou nechat důkazy předložené studenty posoudit od odborníků z Cermatu. Soudci tak nemusí být experty na školství, aby takové případy dokázali rozhodnout.

"Není nijak neobvyklé, že správní soudy rozhodují spory, jejichž řešení je závislé na posouzení odborných otázek, které se vymykají znalostem soudu," rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu.

Podle soudců je důležité rozlišovat, zda jde například o slohovou práci, u které je hodnocení subjektivnější, nebo o didaktický test, kde studenti musí uvést co nejpřesnější odpovědi.

Počet odvolání letos klesl

Soudní přezkoumání by se podle statistik státních maturit mohlo týkat několika stovek případů. V řádném termínu letos na jaře absolvovalo první pokus maturitní zkoušky 70 236 žáků  a proti hodnocení maturity přišlo 2500 odvolání, přičemž většina z nich se týkala didaktických testů.

Stížnosti byly podle ministerstva školství oprávněné ve 156 případech, z toho bylo třicet didaktických testů a 126 písemných prací.

Organizace Cermat ve své červnové pomaturitní zprávě dodala, že počet odvolání letos oproti loňskému roku klesl. "V porovnání s rokem 2013 došlo k poklesu počtu žádostí ke srovnatelnému datu o zhruba 21 procent," uvedl Cermat.

autor: Tomáš Fránek | 19. 11. 2014 13:46

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama