Vzpomínky na školní léta jsou v myslích mnoha z nás neoddělitelně spojené s lavicemi, tabulí a sešitem, do kterého jsme si zapisovali výklad učitele. A není žádným tajemstvím, že ten se často sestával z poznatků, jejichž využitelnost v pozdějším životě je přinejmenším diskutabilní. Je to ale opravdu tak, že je třeba do sebe nejdříve nasoukat stohy teoretických znalostí a až poté se vydat vstříc reálným situacím? I na to je dobré myslet při výběru kvalitní střední školy.

Projekty žáky baví

Projektové vyučování je metoda, která do značné míry staví na předpokladu, že učení je přirozený proces, hnaný zvídavostí a touhou vyřešit nastolený problém. Její podstatou je osvojení si daného učiva prostřednictvím vytváření konkrétního, hmatatelného výstupu. Jednotlivé poznatky žáci získávají překonáváním překážek a úskalí, které se jim při realizaci projektu staví do cesty. 

Tím nejlákavějším na projektovém vyučování je zkrátka to, že „je zajímavé", žáky baví, a díky tomu se v nich pak poznatky usídlí snáze a trvaleji.

Jak má vypadat zábavné vyučování?

Žáci mohou například během týdne navrhnout novou podobu školní knihovny, vyzkoušet si jaké to je vést reklamní kampaň, vytvořit průvodce po památkách ve svém městě, zkoumat jaké číslice požívali staří Egypťané a proč je výhodné používat desítkovou soustavu, vytvořit internetové stránky o ohrožených biotopech… Fantazii se meze nekladou, tím nejdůležitějším kritériem je, aby téma dokázalo v žácích vzbudit zvídavost a nadšení.

Přestože se s projektovým vyučováním setkáváme nejčastěji na prvním stupni základních škol, je tato metoda vhodná pro jakýkoli stupeň vzdělávání. I pro gymnazisty přece platí, platí, že "hra" nemusí být v přímém rozporu s učením. Naopak, stejně jako se lvíčata při vzájemném „hraní" připravují na pozdější reálné situace, a v podstatě se tak cvičí, rozvíjejí projekty schopnosti žáků v mnoha směrech. Tím, že staví na vnitřní motivaci, podporují iniciativu žáků, kteří tak dostávají možnost seberealizace. Z toho, co se naučili, si pak pamatují mnohem více a mnohem déle, než kdyby si takovou situací neprošli.

Velká výhoda projektů spočívá také v tom, že umožňují osobní přístup ke každému z žáků a zároveň je učí spolupracovat ve skupině. Mimo to při nich žáci trénují samostatnost, plánování a propojování poznatků z různých oblastí.

Aby byl projekt úspěšný, je důležité, aby byl jeho průběh hodnocen a po jeho skončení proběhla tzv. reflexe. Během ní učitel s žáky probere, co jim práce na projektu přinesla, s čím měli obtíže a jak výsledek své práce hodnotí.

Úskalí projektů

Projektové vzdělávání ale skrývá mnohá úskalí - rozhodně se nejedná o spásný nástroj, který vyřeší všechny problémy dětí školou povinných. Připravit kvalitní projekt trvá dlouhou dobu a je třeba přitom brát ohled na mnoho faktorů - od vhodného tématu, které děti bude zajímat, přes určení vhodné délky projektu až po formu závěrečného výstupu, kterým může být prezentace stejně dobře jako film, nebo třeba webová stránka.

Především musí být projekt dobře navržen a promyšlen, jinak spousta úsilí a energie přijde nazmar. Kdo však bude mít odvahu se do projektů s žáky pustit a připraví projekt poctivě, bude výsledky určitě mile překvapen.

Autor pracuje v nezávislé společnosti Scio, která je členem AEA-E (Association for Educational Assessment Europe)