Koncem září se to leckomu zdálo jako skvělá zpráva o vývoji české vakcíny proti koronaviru. Výzkumnému týmu se podařilo vyvinout prototyp a úspěšně ho otestovat na hlodavcích, popsaly například Lidové noviny 22. září. Mimochodem ten den byl naposledy ve funkci tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
"Výsledky klinické fáze jedna dorazily na ministerstvo zdravotnictví," oznámil pak jeho nástupce Roman Prymula (za ANO) o den později. "Zadám tento materiál k expertize odborníkům z vakcinologické společnosti a na základě toho se rozhodneme, jestli by ta vakcína postoupila do klinických zkoušek fáze dvě," dodal.
Po sedmi týdnech od prohlášení ovšem není o jakémkoliv posunu ani slechu. A to ani ve zmíněné České vakcinologické společnosti. "Nic jsme neviděli ani nic neslyšeli. Zatím jsme nebyli k ničemu přizváni a ani nám nebylo nic předloženo," říká nyní předseda společnosti Roman Chlíbek.
"Samozřejmě že projekt nepokračuje. Fáze jedna skončila a my na to žádné další peníze nemáme," potvrdil Aktuálně.cz vedoucí vědeckého týmu pracujícího na vakcíně Marek Petráš.
Znamená to tedy, že se projekt zastaví? "Asi bych to očekával," odpověděl Petráš. "Ministerstvo se ani nevyjádřilo. Sešli jsme se za ministra Prymuly, ten chtěl zprávu, kterou jsme vypracovali a publikovali. Udělali jsme, co jsme slíbili," dodal.
Roman Prymula redakci nyní napsal, že vakcinologické společnosti nic k posouzení předat nemohl, protože za dobu jeho působení v čele resortu ministerstvo nemělo v rukou ani hotovou preklinickou zprávu. Tu Petrášův tým odevzdal až poté, co se ministerského křesla ujal Jan Blatný (za ANO).
Na situaci se nic nezměnilo ani za dva týdny od nástupu Blatného. "Nový pan ministr se mnou nekomunikoval, nemám žádnou zprávu, že by měl zájem," tvrdí Marek Petráš.
Zprávy o postoji nového ministra k projektu nemá ani poslankyně ANO Věra Adámková, která společný vývoj Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální medicíny koordinuje. Pro Aktuálně.cz se vyjádřila stručně. "Je potřeba nechat panu ministrovi nějaký čas, má toho víc než dost," řekla a zavěsila telefon.
Ministr Blatný odmítl situaci komentovat. "Já vám na to ale teď nemůžu, nebo spíš nechci odpovědět, protože to ještě není na vnější komunikaci," řekl serveru iRozhlas.cz.
Pět milionů je směšná částka, říká Petráš
I přesto, že je zadavatelem projektu ministerstvo zdravotnictví, u dosavadních ministrů se velkému zájmu netěšil. Roman Prymula byl na jaře jedním z vědců, kteří se k vývoji vakcíny stavěli skepticky, a podle Petráše se i přes svůj počáteční pozitivní přístup k projektu příliš neměl ani tehdejší šéf resortu Adam Vojtěch. "Nechci říkat, že jsme se vnutili, ale ani tehdejší ministr, který byl tehdy zadavatelem, nevyjadřoval extra zájem o to, kam se to posouvalo," říká Petráš.
"Líto mi to může být. Ten projekt jsme uskutečnili během dvou a půl měsíce, od doby završení to stojí ladem, nikdo nejeví zájem. Je to vyhozený čas a úsilí. Pokud se ptáte na peníze, tak pět milionů je dost směšná částka na to, co ten projekt představoval," míní vědec.
Podle Petráše se ukázalo, že potenciál existuje, a byla by škoda ho nyní promarnit. "Já už jsem svoji službu nabídl, něco jsme zrealizovali, záměr se povedl. Že je zapotřebí v tom pokračovat, to je bez debat, musí to být ale za podmínek, které jsou adekvátní. Musí to samozřejmě někdo chtít," dodává.
Není to vakcína, říká virolog
Proti projektu české vakcíny na jaře protestovali mnozí odborníci z Akademie věd ČR a Učené společnosti České republiky. Mezi nejvýraznější kritiky patřil virolog a někdejší rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. Plánovanou vakcínu označil za zastaralou, autorům vytýkal zejména naivitu, se kterou k vývoji přistupovali.
"Pan ministr se svým právnickým vzděláním ani netuší, co to je za problém, přenést infekční experimenty s živým virem z laboratorního rozměru do velkých kultivačních lahví i u takto 'jednoduchého' postupu přípravy vakcíny," řekl na jaře Aktuálně.cz.
K projektu se staví skepticky i nadále. "Bylo zcela účelové, že v den odchodu ministra oznámili ukončení práce a dokončení prototypu vakcíny. Protože nevěděli, jak se k tomu postaví Prymula," říká nyní.
Grubhoffer také vyslovil názor, že se výsledek projektu ani nedá nazývat prototypem vakcíny. Nejdříve by podle něj museli výzkumníci provést úspěšné testy na vakcinační způsobilost na myších geneticky upravených tak, aby jejich buněčné receptory simulovaly model lidského hostitele.
Jedná se tak podle něj pouze o takzvaný virový antigen. "Někde v mrazáku je pouze množství usmrceného vykultivovaného viru, který nepříliš překvapivým způsobem provokuje tvorbu protilátek u myší. To byl imunizační pokus, tím se nedokazuje vakcinační způsobilost," popisuje.
Jak Petráš, tak Chlíbek k tomu ovšem přistupují jinak. "Jakmile se látka myším podá vstříknutím v nějaké tekuté formě, tak už to je kandidátní vakcína," říká předseda vakcinologické společnosti Chlíbek.
Nicméně ani on neskrývá, že je k projektu české vakcíny proti nemoci covid-19 dlouhodobě skeptický. "Není to správná cesta. Myslím si, že budou používány a rychleji zaregistrovány vakcíny proteinové," míní.
Projekt podle něj ale může být prvním krokem k větší samostatnosti Česka, co se týče vývoje vakcín, dá se na něj navázat. "Vidím to spíš jako začátek cesty. Česká republika by mohla mít pro urgentní případy připraven záložní systém pro rychlé vytvoření vakcíny při výskytu jakékoliv jiné nové nákazy nebo zmutovaného viru," dodal.
