Gripeny - vývoj

• 26. března 1997 - Vláda rozhodla, že místo ruských migů se koupí novější typy stíhaček. O přezbrojení se ucházely americké firmy McDonnell Douglas-Boeing (letouny F/A-18) a Lockheed Martin (F-16), britsko-švédské konsorcium British Aerospace-Saab (Jas-39 Gripen) a francouzská Dassault Aviation (Mirage 2000).
• 10. ledna 2001 - Ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na nové víceúčelové taktické nadzvukové letouny. Postupně z něj odstoupily všechny firmy s výjimkou BAE Systems-Saab.
• 10. prosince 2001 - Kabinet rozhodl, že zahájí jednání s BAE Systems-Saab o dodávce stíhaček Jas-39 Gripen.
• 22. dubna 2002 - Vláda Miloše Zemana (ČSSD) jednomyslně schválila smlouvy o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen.
• 9. května 2002 - Sněmovna schválila návrh financování nákupu, senát jej ale zamítl a veto už sněmovna nepřehlasovala.
• 10. září 2002 - Vláda upustila od záměru nakoupit 24 nových stíhaček a rozhodla jednat s vládami dalších zemí o jiném řešení, například o pronájmu či koupi starších strojů.
• 17. prosince 2003 - Kabinet rozhodl, že zahájí jednání se švédskou vládou o pronájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen; vláda tak respektovala předchozí doporučení odborné komise.
• 9. dubna 2004 - Vláda schválila smlouvy o desetiletém pronájmu 14 gripenů,; podepsány byly v červnu 2004.
• 26. dubna 2005 - ČR oficiálně převzala od Švédska na čáslavské letecké základně prvních šest nových stíhaček Jas-39 Gripen; dalších osm letounů dostala do konce srpna.
• 20. února 2007 - Švédská televize odvysílala pořad o korupci, jež údajně provázela jednání konsorcia BAE-Saab o prodeji a následně o pronájmu letounů Gripen české armádě.
• - Korupce se údajně dopustil rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, který působil v ČR jako poradce BAE Systems. Britská policie jej kvůli korupci stíhala, společnost BAE Systems se ale dohodla s americkými a britskými úřady na pokutách výměnou za to, že vyšetřování skončí.
• - Vyšetřování kauzy bylo v ČR (ale i ve Švédsku či ve Švýcarsku) několikrát znovu otevřeno. Podezření z korupce se dosud neprokázalo.
• 14. listopadu 2010 - Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že po skončení pronájmu v roce 2015 bude vypsán nový tendr. Uvedl též, že dokud do Prahy nedorazí všechny informace o údajném uplácení z doby kolem roku 2001, nemá firma dodávající gripeny šanci.
• 16. února 2011 - Ministerstvo obrany sdělilo, že v prosinci 2010 požádalo Francii, USA, Švédsko a konsorcium Eurofighter o předběžnou nabídku nadzvukových letounů.
• 30. ledna 2012 - Maďarsko se dohodlo se švédskou vládou na prodloužení pronájmu stíhaček Jas-39 Gripen až do roku 2026.
• 1. února 2012 - Vláda rozhodla, že ČR se nevzdá nadzvukového letectva ani po roce 2015. Definitivní rozhodnutí o tom, jak stíhačky pro armádu zajistit, ale podle Nečase odložila na dobu, kdy se zlepší ekonomická situace.
• - Ministra obrany Alexandra Vondru (ODS) kabinet pověřil jednat se zástupci švédské vlády o možnostech "překlenovacího řešení" dalším provozováním 14 letounů Jas-39 Gripen.
• 25. července 2012 - Nečas uvedl, že ČR není v situaci, kdy by se při jednání o pokračování pronájmu stíhaček musela pod tlakem rozpočtových problémů podvolit postoji švédské strany.
• - Vondra dostal na exkluzivní jednání se Švédskem čas do konce listopadu. Zároveň ale MO začne ke stejnému termínu připravovat podklady pro případné výběrové řízení.
• 21. září 2012 - Ministr obrany Vondra jednal v Ostravě o gripenech se švédskou resortní kolegyní Karin Enströmovou. Poté oznámil, že poslední švédská nabídka českou stranu neuspokojila.
• 22. září 2012 - Rakouská média informovala o tom, že na údajné úplatky v souvislosti s nákupem gripenů před více než deseti lety byly připraveny skoro dvě miliardy korun. Odvolávají se na svědectví při vyšetřování Alfonse Mensdorffa-Pouillyho, který ale vždy jakékoli nelegální aktivity odmítal.