reklama
 
 

Proč se staví Pražský okruh? Pro česnek z Číny

27. 9. 2010
Pro kamiony plné ovoce a zeleniny z celého světa se staví dálnice za miliardy

Praha - Až se lidé na Spořilově budou dusit u nekonečné kolony kamionů, které kvůli novému úseku Pražského okruhu musí jet pod jejich okny, dost možná budou mezi náklaďáky i auta naložená česnekem z Číny nebo mrkve z Holandska.

Česko patří mezi země, kam se dováží hromady ovoce či zeleniny, které by se mohly vypěstovat i doma.

Například v únoru 2009 se podle údajů ekologického Hnutí Duha dovezlo do Česka 5567 tun rajčat. Skoro dvě třetiny pocházely ze Španělska a více než pětina z Maroka. Ve stejném měsíci dorazily i více než čtyři tisíce tun mrkve, přičemž 58 procent pocházelo z Nizozemí a 12 procent z Belgie.

Kamiony převážejí ovoce a zeleninu z jednoho konce Evropy na druhý a mnohdy i z druhého konce světa. Těžké náklaďáky si vynucují stavbu nových dálnic včetně okruhu kolem Prahy pro tranzitní dopravu, vozidla otravují ovzduší a zatěžují klima exhalacemi, obtěžují lidi zdraví škodlivým hlukem.

Český česnek v českém obchodě nekoupíte

"Dovoz potravin je mnohdy nesmyslný. V roce 2007 dovezla Česká republika 71 tisíc tun jablek a 51 tisíc tun jich naopak vyvezla," řekl Jan Kotěra z Hnutí Duha.

Cesta čínského česneku do českého obchodu:

"Na český česnek, tradiční české plodiny, v obchodech skoro nenarazíte. Přes 80 procent se k nám dováží až z Číny, což je neuvěřitelných 21 tisíc kilometrů," dodal Kotěra.

Kilo česneku = kilo oxidu uhličitého

Kotěra připomněl, že čínský česnek se do českých obchodů dostane mnohdy až rok po sklizni. Stejně jako jiné plodiny z dovozu musí být chemicky ošetřen, cestuje ve speciálních chlazených kontejnerech.

"Porovnáme-li pouze cenovky, český česnek nás vyjde dráž. Jenže každý kuchař potvrdí, že čínských stroužků musí do jídla přidat víc, protože mají podstatně méně výraznou chuť, je mdlý," poznamenal Kotěra.

Dodal, že s kilogramem čínského česneku si každý zákazník kupuje i kilogram skleníkového oxidu uhličitého. Podobné je to s jinými produkty z dovozu. Například pět kilogramů italských jablek v sobě "skrývá" i kilo oxidu uhličitého.

Evropský bramborák versus český

Hnutí Duha připravilo speciální ekologickou kalkulačku, s jejíž pomocí je možné vypočítat takzvanou uhlíkovou stopu, kterou za sebou zanechají kamiony křižující Evropou.

Naproti tomu emisní účet českých hrušek nebo švestek, které si lidé koupí na farmářském trhu nebo od nedalekého ovocnáře, je zanedbatelný.

"Tržnic, kde můžete koupit čerstvé a domácí potraviny od místních zemědělců, přibývá," poznamenal Kotěra.

Lidé z Hnutí Duha to nedávno názorně předvedli v Brně, kde usmažili na dvoumetrové pánvi obří bramborák. Suroviny na něj pocházely od zemědělce, který hospodaří necelých 50 kilometrů od města. Sdružení posléze vypočítalo, že 30 kilogramů brambor, 3,5 kila mouky, 60 vajec, 2 litry mléka a 1 kilogram česneku vyprodukovaly 652 gramů oxidu uhličitého.

Když se dovezou brambory z Německa, mouka ze Slovenska, vejce a mléko z Polska a česnek z Číny, najezdí potraviny 22 560 kilometrů a vyprodukují 1472 gramů oxidu uhličitého.

autor: Pavel Baroch | 27. 9. 2010

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama