Praha - Dva měsíce poté, co severní Moravu, jižní Čechy a další místa zaplavila povodeň, zveřejnil Český hydrometeorologický ústav srážkovou mapu, která ukazuje, kde se ohromné množství vody vylilo z mraků.
V nejvíce postižených regionech spadly "mimořádně nadlimitní" srážky. Například v Jeseníku napršelo 210 procent dlouhodobého průměru, v Prachaticích dokonce 232 procent.
Přitom ještě v květnu byl třeba Olomoucký kraj, kde o měsíc později způsobily povodně miliardové škody, z dlouhodobého srovnání srážkově mírně podprůměrný. Více pršelo na západě a jihu republiky.
Katastrofální povodeň na Moravě a v některých dalších regionech způsobila série běžných letních bouřek, které se vypršely na relativně malém území. "Byly to normální bouřky, které jsou v létě běžné," řekl už dříve Aktuálně.cz Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Train-efekt aneb jedna bouřka za druhou
Jenže zatímco běžná bouřka trvá deset, patnáct minut, pak se odsune a voda odteče, ve středu v noci na Moravě přicházela jedna bouřka za druhou.
"Odborně se tomu říká train-efekt," vysvětlil Daňhelka, který tento jev přirovnal k dopravníkovému pásu. "Jedna bouřka jela za druhou. Lidé ani neměli pocit, že bouřka skončila, protože hned začala druhá," dodal meteorolog.
Přívalové deště, které se nedají předpovědět
Meteorologové navíc upozorňují, že takový typ bouřek, které na konci června zasáhly Moravu a další místa, není možné zcela přesně předpovědět. Vědí sice, že se blíží lijáky, ale kde přesně nakonec udeří, se nedá s dostatečným předstihem stanovit.
To je také jeden z důvodů, proč si povodeň na relativně malém území a v relativně krátkém čase vyžádala i mrtvé a způsobila značné škody na majetku.
"Takřka se to nedá předpovědět," konstatoval Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
