O rozsudcích vynesených před rokem 1989 nad lidmi, kteří nelegálně opustili Československo, se hovoří v souvislosti s kandidátem na ústavního soudce Robertem Fremrem. Jednu podobnou kauzu podle svých slov možná soudil před rokem 1989 i nastupující předseda Ústavního soudu Josef Baxa, na detaily si ale nevzpomíná.
"Emigrantské kauzy často soudil osobně předseda soudu, protože to byly nejlehčí kauzy a rostly mu díky tomu počty rozsudků. V těch kauzách šlo o symbolické rozhodnutí, kde trest nebyl nikdy vykonán. Nevedlo se žádné dokazování, stačilo hlášení, že dotyčný překročil státní hranici a už se nevrátil nebo že třeba poslal pohlednici," popsal tehdejší praxi Rychetský. Upozornil, že sám jako soudce před rokem 1989 nepůsobil, pracoval jako podnikový právník.
Na dotaz novinářů také uvedl, že pokud byla soudci k rozhodování nějaká kauza přidělena, bylo téměř nemožné se jí zbavit. "Jediným způsobem bylo vyloučit se pro podjatost a v takovém případě musel soudce prokázat, že je s obviněným v nějakém vztahu," dodal Rychetský.
Wagnerová: Trestní soudce se tomu nemohl vyhnout
Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová považuje nynější diskusi o činnosti soudce Fremra za normalizace za "bouři ve sklenici vody". Nikdo, kdo byl v té době trestním soudcem, se kauzám typu opouštění republiky nemohl vyhnout, byly podle ní na denním pořádku.
"Byla to skutková podstata trestního zákona, a kdo měl tuto agendu, tak musel odsuzovat tyto případy. Kdo dělal trestní agendu, tak zkrátka soudil podle zákona, který byl špatný. Ti, kteří k tomu měli výhrady, tak se většinou nestávali trestními soudci," uvedla na ČT24 Wagnerová, která sama byla odsouzena za opuštění republiky. Pokud to někdo chtěl Fremrovi vytýkat, tak to měl učinit hned po revoluci, ne nyní, míní. Wagnerová si myslí, že ho tato věc nediskvalifikuje pro výkon ústavního soudce.
Informace o údajném rozhodování v emigrantských kauzách jsou jedním z důvodů, proč Fremra zatím nejmenuje prezident Petr Pavel. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli na sociální síti X, dříve Twitteru, napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí. V dopise pak Hilšer se senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na Ústavním soudu je nevhodná.
Pavel chce nyní jednat s nespokojenými senátory i předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), konzultovat bude i s historiky. Fremr rozhodnutí prezidenta plně respektuje, uvedla mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová, kde Fremr momentálně působí jako místopředseda. Působení Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů.
