Přijdou mladí k volbám? Politika je nezajímá, o některých stranách ale mohou jejich hlasy rozhodnout

Radek Dragoun Radek Dragoun
19. 10. 2017 8:59
Ve Velké Británii k letošním parlamentním volbám přišlo mnoho mladých lidí, kteří hojně podpořili opoziční Labouristickou stranu a napomohli jí k překvapivému výsledku. Podle sociologa Daniela Kunštáta v Česku něco podobného nehrozí a tolik mladých totiž k volbám nedorazí. Přesto pro některé strany může být právě jejich účast rozhodujícím faktorem, zda uspějí, nebo skončí mimo poslanecké lavice.
Osmadvacetiletá jednička pirátů v Praze Jakub Michálek.
Osmadvacetiletá jednička pirátů v Praze Jakub Michálek. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Pokud by se tvořil žebříček témat, o které se mladí Češi příliš nezajímají, na čelných pozicích by stála politika. Podle nedávného průzkumu OECD se o správu věcí veřejných vůbec nezajímá 57 procent lidí ve věku od 15 do 29 let, což Česko řadí na předposlední místo mezi 35 velmi rozvinutými demokratickými zeměmi. I přesto se očekává, že letos přijde k volebním urnám více mladých lidí než před čtyřmi lety.

Ochota mladých lidí volit bývá dlouhodobě napříč všemi věkovými skupinami nejnižší. Právě proto se především na ně zaměřily nejrůznější iniciativy. Po sociálních sítích kolují videa a vzkazy vlivných osobností, které se z odevzdání hlasu politické straně snaží udělat něco zábavného a atraktivního. Neradí v nich, koho volit, ale jen prosté "běžte volit, je to důležité".

Do jaké míry budou takové výzvy úspěšné, se ukáže samozřejmě až po volbách. Jejich autoři si od toho slibují, že hlasovat přijde velké množství mladých lidí. Podobně jako třeba ve Velké Británii, kde právě tato věková skupina výrazně ovlivnila volební výsledky. V referendu o vystoupení země z Evropské unie si většina mladých přála setrvání, zatímco zejména jejich dědečkové a babičky hlasovali převážně pro vystoupení. K volbám ale tolik mladých nedorazilo a království je nyní na cestě z evropské osmadvacítky.

Možná právě nespokojenost s výsledkem referenda byla jedním z faktorů, proč o rok později k parlamentním volbám přišlo tolik mladých voličů. Ti převážně hlasovali pro opoziční Labouristickou stranu, která právě na tyto voliče cílila svou kampaň. Spočítané hlasy pak překvapily nejen premiérku Theresu Mayovou, která si od vypsání předčasných voleb slibovala posílení svého mandátu před vyjednáváním o brexitu.

Mezi mladými "frčí" piráti i Okamurova SPD

I v Česku mají nejmladší voliči odlišné preference od toho, jak pak vypadají výsledky voleb. 

Názor odborníka D21

Sue Nguyen

Sue Nguyen, politoložka

"Často očekáváme, že úderem osmnáctých narozenin v sobě každý najednou objeví uvědomělého občana, který začne pravidelně vyjadřovat své preference ve volbách. Žáci a studenti však obvykle nejsou dostatečně vedeni k porozumění demokracii, důležitým celospolečenským tématům a úloze politických stran, které v případě svého zvolení za občany rozhodují. Stálo by tedy za zvážení, jak mladé lidi motivovat k účasti ve volbách systémověji než jen jednorázovými klipy. Příkladem může být aktivita zvaná školní participativní rozpočet, kdy žáci sami navrhují, diskutují a hlasují o tom, co by se za danou finanční částku mohlo pořídit pro zkvalitnění života na škole. Vítězné návrhy poté škola uskuteční, a žáci tak vidí konkrétní pozitivní dopad svého zapojení do veřejného dění."

Sociolog a politolog Daniel Kunštát míní, že zájem o co nejvyšší účast mladých voličů by měly mít zejména tři strany - piráti, SPD a TOP 09. Právě lístky s těmito stranami podle něj budou mladí házet do urny nejčastěji, a navíc jim mohou výrazně pomoci v souboji o poslanecká křesla.

Důležité to bude především pro piráty, mezi jejichž programové priority patří zjednodušení státní správy pomocí moderních technologií, svobodné šíření informací či právo na soukromí. To jsou témata, která jiné strany v takové míře nenabízejí a mladé táhnou.

Zatímco zbylé dvě strany ale mají podporu i mezi jinými věkovými skupinami, o pirátech něco podobného lze tvrdit jen stěží. "Pro piráty bude alfou a omegou, jestli mladí voliči vůbec k volbám přijdou. Pokud přijdou, tak jsem přesvědčen, že se do sněmovny dostanou. Pokud je nedokážou zmobilizovat, tak budou mít navzdory průzkumům velké problémy," předpokládá Kunštát. A upozorňuje na to, že nejmladší voliči mívají největší tendenci k volbám nepřijít, ačkoliv se veřejně hlásí k podpoře nějaké strany.

Politolog se nedomnívá, že by mladí mohli výsledky zamíchat tak, jak se stalo ve Velké Británii. "O hlasy tam hrají hlavně dvě strany. Preference mladých voličů se tak mohly uplatnit jedním směrem. U nás by se jejich hlasy rozptýlily mezi několik politických stran," upozorňuje Kunštát.

Jít volit není všude právem, může být i povinností

Přinutit mladé skutečně k volbám přijít by mohla povinná volební účast, která platila za první republiky. Taková myšlenka se zamlouvá i v současnosti prezidentovi Miloši Zemanovi, který ji opakovaně navrhuje zavést.

A pro inspiraci není potřeba opouštět Evropskou unii. Povinnou účast má například Belgie. Pokud Belgičan dostatečně neodůvodní, proč nebyl volit, může dostat pokutu až 50 eur. Obdobné zákony platí také v Lucembursku nebo Austrálii. Prezident Zeman v roce 2013 navrhoval, aby Češi, kteří nedorazí k volbám, dostali pokutu okolo pěti tisíc korun.

O zvolených politicích lze pak skutečně tvrdit, že jsou vybráni celou populací země. Příznivce a odpůrce takového pravidla rozděluje otázka, zda má být možnost volit pouze právem, nebo i povinností.

"Když donutíte jít volit velkou skupinu lidí, kteří se o politiku nezajímají a kteří nechápou smysl, proč by se měli podílet na výběru svých politických zástupců, tak je otázka, jestli by to nebylo z hlediska demokratických principů spíše destruktivní," myslí si politolog Kunštát. Podle něj by na takovém opatření vydělaly především ty strany, které voličům nabízí jednoduchá a populistická řešení podle aktuálních nálad ve společnosti.

Výzvy demokracie

Institut pro demokracii

Seriál "Výzvy demokracie" vzniká ve spolupráci s neziskovou organizací
Institut pro Demokracii 21 (IFD21), jejímž posláním je podporovat participaci veřejnosti na rozhodování v otázkách veřejné sféry a šířit myšlenku hlasování systémem Demokracie 21.

IFD21 provádí výzkum možných dopadů této hlasovací metody na účast ve volbách, psychologii volby a v důsledku toho na výsledky veřejného rozhodování. Hlavní aktivitou Institutu pro rok 2017 je internetová stránka Prezident 21, kde si Češi mohou systém Demokracie 21 vyzkoušet na příkladu prezidentské volby.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy