Přijdou mladí k volbám? Politika je nezajímá, o některých stranách ale mohou jejich hlasy rozhodnout

Radek Dragoun Radek Dragoun
19. 10. 2017 8:59
Ve Velké Británii k letošním parlamentním volbám přišlo mnoho mladých lidí, kteří hojně podpořili opoziční Labouristickou stranu a napomohli jí k překvapivému výsledku. Podle sociologa Daniela Kunštáta v Česku něco podobného nehrozí a tolik mladých totiž k volbám nedorazí. Přesto pro některé strany může být právě jejich účast rozhodujícím faktorem, zda uspějí, nebo skončí mimo poslanecké lavice.
Osmadvacetiletá jednička pirátů v Praze Jakub Michálek.
Osmadvacetiletá jednička pirátů v Praze Jakub Michálek. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Pokud by se tvořil žebříček témat, o které se mladí Češi příliš nezajímají, na čelných pozicích by stála politika. Podle nedávného průzkumu OECD se o správu věcí veřejných vůbec nezajímá 57 procent lidí ve věku od 15 do 29 let, což Česko řadí na předposlední místo mezi 35 velmi rozvinutými demokratickými zeměmi. I přesto se očekává, že letos přijde k volebním urnám více mladých lidí než před čtyřmi lety.

Ochota mladých lidí volit bývá dlouhodobě napříč všemi věkovými skupinami nejnižší. Právě proto se především na ně zaměřily nejrůznější iniciativy. Po sociálních sítích kolují videa a vzkazy vlivných osobností, které se z odevzdání hlasu politické straně snaží udělat něco zábavného a atraktivního. Neradí v nich, koho volit, ale jen prosté "běžte volit, je to důležité".

Do jaké míry budou takové výzvy úspěšné, se ukáže samozřejmě až po volbách. Jejich autoři si od toho slibují, že hlasovat přijde velké množství mladých lidí. Podobně jako třeba ve Velké Británii, kde právě tato věková skupina výrazně ovlivnila volební výsledky. V referendu o vystoupení země z Evropské unie si většina mladých přála setrvání, zatímco zejména jejich dědečkové a babičky hlasovali převážně pro vystoupení. K volbám ale tolik mladých nedorazilo a království je nyní na cestě z evropské osmadvacítky.

Možná právě nespokojenost s výsledkem referenda byla jedním z faktorů, proč o rok později k parlamentním volbám přišlo tolik mladých voličů. Ti převážně hlasovali pro opoziční Labouristickou stranu, která právě na tyto voliče cílila svou kampaň. Spočítané hlasy pak překvapily nejen premiérku Theresu Mayovou, která si od vypsání předčasných voleb slibovala posílení svého mandátu před vyjednáváním o brexitu.

Mezi mladými "frčí" piráti i Okamurova SPD

I v Česku mají nejmladší voliči odlišné preference od toho, jak pak vypadají výsledky voleb. 

Názor odborníka D21

Sue Nguyen
Foto: Demokracie 21

Sue Nguyen, politoložka

"Často očekáváme, že úderem osmnáctých narozenin v sobě každý najednou objeví uvědomělého občana, který začne pravidelně vyjadřovat své preference ve volbách. Žáci a studenti však obvykle nejsou dostatečně vedeni k porozumění demokracii, důležitým celospolečenským tématům a úloze politických stran, které v případě svého zvolení za občany rozhodují. Stálo by tedy za zvážení, jak mladé lidi motivovat k účasti ve volbách systémověji než jen jednorázovými klipy. Příkladem může být aktivita zvaná školní participativní rozpočet, kdy žáci sami navrhují, diskutují a hlasují o tom, co by se za danou finanční částku mohlo pořídit pro zkvalitnění života na škole. Vítězné návrhy poté škola uskuteční, a žáci tak vidí konkrétní pozitivní dopad svého zapojení do veřejného dění."

Sociolog a politolog Daniel Kunštát míní, že zájem o co nejvyšší účast mladých voličů by měly mít zejména tři strany - piráti, SPD a TOP 09. Právě lístky s těmito stranami podle něj budou mladí házet do urny nejčastěji, a navíc jim mohou výrazně pomoci v souboji o poslanecká křesla.

Důležité to bude především pro piráty, mezi jejichž programové priority patří zjednodušení státní správy pomocí moderních technologií, svobodné šíření informací či právo na soukromí. To jsou témata, která jiné strany v takové míře nenabízejí a mladé táhnou.

Zatímco zbylé dvě strany ale mají podporu i mezi jinými věkovými skupinami, o pirátech něco podobného lze tvrdit jen stěží. "Pro piráty bude alfou a omegou, jestli mladí voliči vůbec k volbám přijdou. Pokud přijdou, tak jsem přesvědčen, že se do sněmovny dostanou. Pokud je nedokážou zmobilizovat, tak budou mít navzdory průzkumům velké problémy," předpokládá Kunštát. A upozorňuje na to, že nejmladší voliči mívají největší tendenci k volbám nepřijít, ačkoliv se veřejně hlásí k podpoře nějaké strany.

Politolog se nedomnívá, že by mladí mohli výsledky zamíchat tak, jak se stalo ve Velké Británii. "O hlasy tam hrají hlavně dvě strany. Preference mladých voličů se tak mohly uplatnit jedním směrem. U nás by se jejich hlasy rozptýlily mezi několik politických stran," upozorňuje Kunštát.

Jít volit není všude právem, může být i povinností

Přinutit mladé skutečně k volbám přijít by mohla povinná volební účast, která platila za první republiky. Taková myšlenka se zamlouvá i v současnosti prezidentovi Miloši Zemanovi, který ji opakovaně navrhuje zavést.

A pro inspiraci není potřeba opouštět Evropskou unii. Povinnou účast má například Belgie. Pokud Belgičan dostatečně neodůvodní, proč nebyl volit, může dostat pokutu až 50 eur. Obdobné zákony platí také v Lucembursku nebo Austrálii. Prezident Zeman v roce 2013 navrhoval, aby Češi, kteří nedorazí k volbám, dostali pokutu okolo pěti tisíc korun.

O zvolených politicích lze pak skutečně tvrdit, že jsou vybráni celou populací země. Příznivce a odpůrce takového pravidla rozděluje otázka, zda má být možnost volit pouze právem, nebo i povinností.

"Když donutíte jít volit velkou skupinu lidí, kteří se o politiku nezajímají a kteří nechápou smysl, proč by se měli podílet na výběru svých politických zástupců, tak je otázka, jestli by to nebylo z hlediska demokratických principů spíše destruktivní," myslí si politolog Kunštát. Podle něj by na takovém opatření vydělaly především ty strany, které voličům nabízí jednoduchá a populistická řešení podle aktuálních nálad ve společnosti.

Výzvy demokracie

Institut pro demokracii
Foto: Institut pro demokracii

Seriál "Výzvy demokracie" vzniká ve spolupráci s neziskovou organizací
Institut pro Demokracii 21 (IFD21), jejímž posláním je podporovat participaci veřejnosti na rozhodování v otázkách veřejné sféry a šířit myšlenku hlasování systémem Demokracie 21.

IFD21 provádí výzkum možných dopadů této hlasovací metody na účast ve volbách, psychologii volby a v důsledku toho na výsledky veřejného rozhodování. Hlavní aktivitou Institutu pro rok 2017 je internetová stránka Prezident 21, kde si Češi mohou systém Demokracie 21 vyzkoušet na příkladu prezidentské volby.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 59 minutami

V Indonésii bude hrozit až rok vězení za nemanželský sex

Indonéský parlament v úterý schválil nový trestní zákoník, který mimo jiné zakazuje nemanželský sex a soužití nesezdaných párů. Nová norma, která se bude vztahovat na Indonésany i cizince, počítá s trestem až jednoho roku vězení za pohlavní styk osob, které neuzavřely manželství. Zákon musí ještě podepsat prezident, uvedly agentury AP a Reuters. Platnost zákazu i pro cizince kritizují mimo jiné firmy podnikající v cestovním ruchu.

Nový trestní zákoník má vstupovat v platnost postupně v příštích třech letech. Nyní je v Indonésii trestná manželská nevěra, ale nikoliv předmanželský sex.

Nový zákoník kritizují zástupci firem podnikajících cestovního ruchu. Místopředseda jejich sdružení firem Maulana Yusran označil zákon za "zcela kontraproduktivní". Podnikatelé se obávají, že tresty za nemanželský sex a soužití nesezdaných párů by mohly odradit zahraniční turisty v době, kdy se cestovní ruch vzpamatovává po pandemii covidu-19. V Indonésii je řada populárních turistických destinací, například ostrov Bali.

Schválení zákoníku podle agentury ukazuje na posilování konzervativních sil v nejlidnatější muslimské zemi na světě. Podle kritiků nové paragrafy posílí policejní kontrolu nad morálkou, napsal Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy